Dětská pohotovost: kdy volat 155, kdy jet na ambulanci a co vzít s sebou

Když se dítě zraní nebo mu najednou není dobře, rozhodujete se rychle, a to mezi záchrankou, pohotovostí, ambulancí a čekáním na pediatra. Tady je přehled, kdy volat 155, kdy jet na pohotovost, co vzít s sebou a jak čekání zvládnout.

Většina dětských úrazů je naštěstí drobná: odřené koleno, modřina nebo naražený prst. Přesto zhruba každé dítě alespoň jednou skončí v čekárně pohotovosti, ať už s tržnou ranou po pádu z koloběžky, nebo s korálkem v nose. Pomáhá vědět předem, kam jít, co nedělat a čím se zbytečně nestresovat.

Kdy volat záchranku a kdy jet na pohotovost

Nejdůležitější rozhodnutí je, zda dítě může cestovat samo. Když ne, nebo nevíte, volejte 155, případně evropské číslo 112. Operátor vás provede, co dělat do příjezdu posádky. Volejte hned, pokud:

• dítě nereaguje, je bezvědomé, nedýchá nebo se dusí,
• má křeče,
• po pádu z výšky, při dopravní nehodě nebo úderu do hlavy se objevilo zvracení, ospalost, zmatenost nebo ztratilo vědomí,
• silně krvácí a krvácení se nepodaří zastavit tlakem,
• spolklo knoflíkovou baterii, magnety, léky nebo chemikálie,
• má těžké alergické reakce (otok obličeje a jazyka, dušnost, kopřivka po bodnutí nebo jídle),
• je popálené na větší ploše nebo na obličeji, rukou a genitáliích,
• má podezření na zlomeninu páteře nebo krku.

Postup první pomoci při ohrožení života a přehled základních úkonů najdete v článku jak poskytnout první pomoc dítěti, které je v ohrožení. Pro většinu ostatních úrazů a nemocí stačí ošetření na pohotovosti nebo v ambulanci.

Ambulance, pohotovost, nebo praktický lékař

Zdravotnický systém se může zdát složitý, ale pravidlo je jednoduché:

• Dětský lékař v ordinaci je první volba, když je to v ordinační době a potíže nejsou akutní: horečka bez dalších příznaků, bolest ucha, kašel, nevolnost, drobné poranění.
• Lékařská služba první pomoci (pohotovost) funguje, když je ordinace zavřená, tedy v noci, o víkendech a svátcích. Řeší akutní, ale nikoli život ohrožující stavy. Adresu pohotovosti v okolí zjistíte na webu svého kraje, ve své nemocnici nebo od záchranky na lince 155.
• Dětská ambulance a pohotovost v nemocnici je určena pro úrazy a stavy, které vyžadují specialistu nebo vybavení: zlomeniny, hlubší rány, podezření na otřes mozku, cizí těleso, zhoršená dušnost.
• Záchranná služba je pro stavy, kdy je ohrožen život nebo dítě nelze bezpečně převážet.

Pokud si nejste jisti, zavolejte nejdřív pediatrovi nebo na pohotovost telefonicky. Mnohdy vám poradí po telefonu, zda je třeba přijet.

Nejčastější důvody návštěvy dětské pohotovosti

Do dětských ambulancí se nejčastěji dostávají zlomeniny a podvrtnutí, tržné rány, úrazy hlavy a cizí tělesa. V létě a o prázdninách bývá rušněji, protože děti tráví víc času venku.

Cizí těleso v uchu nebo nose. Děti rády strkají malé věci tam, kam nepatří, třeba korálky, kuličky, hrášek, kousky hraček a papíru. Často to neřeknou a rodič si všimne jen bolesti ucha, pláče, zápachu nebo hnisavého výtoku z jedné dírky nosu. Nepokoušejte se předmět vytáhnout pinzetou ani prstem, protože ho můžete zatlačit hlouběji nebo poranit sliznici. Navštivte lékaře. Zvlášť opatrně: pokud byla spolknuta nebo vdechnuta knoflíková baterie nebo magnety, je to akutní stav a patří na záchranku. Dlouhodobou bolest ucha může mít i zcela jinou příčinu, viz zánět středního ucha.

Zlomeniny a podvrtnutí. Znehybněte postiženou končetinu v poloze, v jaké je, a nenechte dítě zatěžovat ji. Přiložte chladný obklad přes látku. Pokud je končetina zdeformovaná, oteklá, dítě na ni nemůže stoupnout nebo s ní hýbat, jděte na ambulanci. U dětí se zlomeniny dají odhalit jen rentgenem.

Tržné rány. Krvácení zastavte přímým tlakem čistého obvazu. Pokud se rána rozevírá, je hluboká, špinavá, na obličeji nebo se nedá zastavit, vyhledejte lékaře. Rány je vhodné ošetřit v řádu hodin. Zeptejte se také na očkování proti tetanu.

Popáleniny a opařeniny. Popálené místo chlaďte vlažnou, ne ledovou vodou alespoň deset minut, sundejte prstýnky a oblečení, které není přilepené, a nepoužívejte mast, olej ani jiné domácí prostředky. Menší povrchové popálení se zarudnutím zvládnete doma, ale puchýře, větší plochu nebo popálení na rukou, v obličeji či v oblasti genitálií nechte vyšetřit.

Horečka u nejmenších. U novorozenců a kojenců do tří měsíců je zvýšená teplota důvodem k okamžité návštěvě lékaře, i když se jinak chovají normálně. U starších dětí posuzujte celkový stav: pití, bdělost, dýchání. Dítě, které je malátné, nepije nebo je třeba těžko vzbudit, patří k lékaři bez ohledu na čísla na teploměru.

Úraz hlavy. Menší bouli s chladivým obkladem ošetříte doma, ale sledujte dítě několik hodin. Pokud se objeví zvracení, silná bolest hlavy, ospalost, zmatenost, křeče nebo výtok z nosu či ucha, jděte okamžitě k lékaři nebo volejte záchranku.

Co vzít s sebou

1. Kartu pojištěnce a občanský průkaz rodiče.
2. Očkovací průkaz nebo informaci o očkování, zvlášť u ran.
3. Seznam léků, které dítě užívá, a informaci o alergiích.
4. Stručný popis toho, co se stalo: kdy a jak k úrazu došlo, co dítě snědlo nebo vzalo do pusy, zda zvracelo.
5. Pití, svačinu, plyšáka a zábavu pro dítě. Čekání může trvat hodiny.
6. Nabitý telefon a platební kartu nebo hotovost na parkování.

Pokud dítě skončí na oddělení a hospitalizace se protáhne, připravte se předem. Přehled, co všechno s sebou a jak to zvládnout, obsahuje článek pobyt v nemocnici s dítětem.

Proč se čeká a jak čekání zvládnout

Na pohotovostech se nečeká podle toho, kdo přišel první. Lékaři a sestry třídí pacienty podle závažnosti. Dítě s dušností nebo těžkým úrazem předbíhá dítě s odřeninou, i když přišlo později. Dává to smysl i vám: kdyby bylo ohroženo vaše dítě, byli byste rádi, kdyby ho ošetřili okamžitě. Do pořadí vstupuje i to, že se na ambulanci musí vyplnit dokumentace, dítě vyšetřit a často udělat rentgen.

Čekání usnadníte, když máte u dítěte klid. Zkuste vyprávět, hrát slovní hry a nechat ho opřít se o vás. Pokud se stav dítěte v čekárně zhorší, třeba mu přibude bolest, otok, začne zvracet nebo ztrácí barvu, upozorněte sestru ihned. Neodcházejte, jen proto, že čekáte déle. A snažte se, aby se napětí nevybilo na personálu: zdravotníci dělají, co mohou, a ostatní rodiče mají stejný strach jako vy.

Jak úrazům předcházet bez přehnané ochrany

Děti se zraní, protože zkoumají, běhají a zkouší. Nelze je hlídat na každém kroku a nemá to smysl. Pomůže ale několik pravidel: přilba na kole, koloběžce a bruslích, zabezpečená okna a balkon, schody s bránou u malých dětí, drobné předměty mimo dosah batolat, stabilní nábytek a chemikálie v uzavřené skříni. Starším dětem vysvětlujte rizika konkrétně: „Když budeš skákat z toho zábradlí, můžeš si zlomit ruku.“

Časté otázky

Kdy mám jet s dítětem na pohotovost a kdy počkat na pediatra?

Na pohotovost jeďte, když je ordinace zavřená a stav nesnese odklad: zlomenina, hlubší rána, vysoká horečka u malého dítěte, bolest, která nepolevuje. Drobné potíže počkají do rána. Při nejistotě volejte lékaře nebo záchranku.

Mohu dítěti před vyšetřením dát jíst a pít?

Pokud je možné, že půjde na zákrok nebo do narkózy, např. při zlomenině nebo hluboké ráně, počkejte. Zeptejte se lékaře. Malé množství tekutiny většinou nevadí, ale bez doporučení nic nepodávejte.

Platí se na dětské pohotovosti?

Ošetření dětí hradí zdravotní pojišťovna. O případných poplatcích nebo službách, které pojišťovna nehradí, se informujte u konkrétního zařízení nebo na webu pojišťovny.

Co dělat, když dítě nechce, abych odešla z místnosti?

Většinou smíte být u dítěte při vyšetření a ošetření. Pokud jde o zákrok, kde je to nevhodné, vysvětlí vám to zdravotník. Zůstaňte klidná a mluvte s dítětem pravdivě o tom, co bude následovat.