Zranění dětí: jak jim předcházet, co ošetřit doma a kdy k lékaři

Děti se zraňují, protože zkoumají a zkouší, co tělo zvládne. Úplně tomu zabránit nejde a ani to není cílem. Cílem je předejít těm vážným úrazům, umět ošetřit drobné a poznat, kdy je čas na lékaře. Tady najdete, kde se děti zraňují v jakém věku, jak ošetřit odřeniny, modřiny a boule a které příznaky nepočkají.

Odřená kolena, boule na čele a modřiny na holeních patří k dětství. Rodiče většinou znají večer, kdy dítě padlo z lavičky, a ráno bylo vše zapomenuto. Přesto se vyplatí vědět, které situace jsou nebezpečné, kde jsou rizika největší a jak dítě chránit, aniž byste ho obalili vatou.

Kde a kdy se děti zraňují

Typické úrazy se mění podle věku, protože dítě se učí nové dovednosti:

• Miminko a kojenec: pády z přebalovacího pultu, postele nebo gauče, když se začne převracet. Stačí okamžik nepozornosti. Při přebalování nikdy neodcházejte a nechte jednu ruku na dítěti.
• Batole (zhruba 1 až 3 roky): pády na schodech, o hrany nábytku, opaření horkým nápojem nebo z hrnce, zásuvky, otevřená okna, spolknutí drobných předmětů. Batole je rychlé a nemá odhad nebezpečí.
• Předškolní věk: hřiště, lezení, kolo a koloběžka, hry s míčem. Děti už jsou odvážnější, než odpovídá jejich obratnosti.
• Školáci: sportovní úrazy, kolo, kolečkové brusle, snowboard, hry s vrstevníky. Zlomeniny zápěstí a předloktí jsou časté, protože děti padají na natažené ruce.
• Dospívající: sport, skateboard, jízda na elektrokoloběžce, riskování před kamarády.

V létě a o prázdninách se úrazy množí, protože děti tráví víc času venku a bez dozoru. Doma se zranění nejčastěji dějí v kuchyni, v koupelně a na schodech.

Jak úrazům předcházet

Hlídat dítě na každém kroku není možné a děti by se tím nic nenaučily. Použijte raději pravidla, která mají největší dopad:

1. Okna a balkony. Zajistěte je pojistkami a nestavte pod ně nábytek, na který by dítě mohlo vylézt. Míčové hry u otevřeného okna jsou riziko, protože dítě při chytání vyskočí a může se udeřit o hranu nebo vypadnout.
2. Schody. Brána nahoře i dole, dokud je dítě malé. Nenechte na schodech hračky.
3. Horké věci. Hrnce s ručkou do středu sporáku, horké nápoje mimo okraj stolu, voda z kohoutku bez extrémní teploty.
4. Nábytek a televize. Skříně a komody přišroubujte ke zdi, protože si na ně děti věší a lezou.
5. Zásuvky, chemikálie a léky. Mimo dosah. Pozor také na rostliny a další věci v domácnosti; přehled najdete v článku o jedovatých pokojových rostlinách a dětech.
6. Kolo, koloběžka, brusle. Přilba vždy, a u bruslí a skateboardu chrániče zápěstí a kolen. Kolo je na jednu osobu: dvě děti na jednom kole jsou pro pády dokonalý recept.
7. Auto. Dítě patří do autosedačky odpovídající jeho velikosti a hmotnosti, správně připoutané.
8. Obuv a oblečení. Běhání naboso po zahradě nebo štěrku vede k říznutím a pichlavým ranám. Doma pomáhají protiskluzové ponožky nebo pantofle.
9. Mokrá podlaha. Hned ji utřete, zejména v koupelně a kuchyni.

Zbytek je o výchově: opakovaně a konkrétně vysvětlujte, co se může stát („když seskočíš z té zdi, můžeš si zlomit nohu“), a dávejte dítěti příležitost zvládnout rizika v bezpečném prostředí. Dítě, které se nikdy nemohlo šplhat, často spadne hůř než to, které se lezení učilo postupně.

Jak ošetřit běžné drobné úrazy

Odřeniny a drobné rány. Opláchněte čistou vodou a odstraňte nečistoty. Případně použijte dezinfekci vhodnou pro děti a přelepte, aby se rána nezanítila. Zaschlý strup nechte, ať se odloupne sám.

Modřiny a boule. Přiložte chladný obklad přes látku, nikdy led přímo na kůži. Boule na čele bývá výrazná, protože hlava je dobře prokrvená, ne nutně nebezpečná. Dítě sledujte několik hodin.

Podvrtnutí a naražení. Končetinu zklidněte, přiložte chlad a podložte ji výš. Pokud se otok zvětšuje, bolest neustupuje nebo dítě nemůže na nohu stoupnout nebo hýbat rukou, jděte na vyšetření, protože může jít o zlomeninu. U dětí se zlomeniny mohou projevit i jen mírnou bolestí a otokem.

Krvácení z nosu. Dítě posaďte s hlavou lehce skloněnou dopředu, ne dozadu, a stiskněte měkkou část nosu na několik minut. Pokud krvácení nepřestane, jděte k lékaři.

Základy první pomoci se hodí znát předem, ne až ve chvíli paniky. Popisuje je text o první pomoci dítěti v ohrožení.

Kdy jít k lékaři a kdy volat záchranku

Ihned volejte 155 nebo 112, pokud dítě po úrazu ztratilo vědomí, nereaguje, má křeče, nedýchá nebo silně krvácí a krvácení nejde zastavit. Záchranku volejte i po pádu z velké výšky nebo při podezření na zranění hlavy, krku či páteře, a dítě nehýbejte.

K lékaři je potřeba zajet, pokud:

• se po úderu do hlavy objeví zvracení, ospalost, zmatenost nebo silná bolest hlavy,
• je končetina zdeformovaná, oteklá nebo dítě odmítá ji používat,
• se rána rozevírá, je hluboká, špinavá nebo je na obličeji,
• dítě bylo pokousáno zvířetem nebo se zapíchlo něco do těla,
• jde o popálení většího rozsahu nebo puchýře,
• nevíte, kdy dítě naposledy dostalo očkování proti tetanu.

Při delším pobytu v nemocnici se hodí přečíst si, jak se připravit na pobyt v nemocnici s dítětem.

Modřiny od sourozenců, nebo něco jiného?

Většina modřin na holeních, kolenou a loktech je od hry. Rodiče by si ale měli všímat výjimek. Zbystřete, pokud se modřiny objevují na místech, kam se děti obvykle neudeří, tedy na zádech, hrudi, břiše, tvářích, uších a na vnitřní straně paží a stehen, pokud jsou nezvykle početné nebo mají tvar předmětu, nebo když příběh vzniku neodpovídá poranění. U miminek, která ještě nelezou a nechodí, je každá modřina důvodem k vyšetření. Pokud se objevují modřiny spojené s krvácením z nosu, dásní nebo zvýšenou únavou, navštivte pediatra, protože to může souviset s poruchou srážlivosti. Neznamená to, že někoho obviňujete. Jde o to, aby lékař zhodnotil situaci a vyloučil nemoc nebo jinou příčinu.

Co s dítětem po úrazu a se strachem z opakování

Po úrazu dítě potřebuje hlavně klid a pocit bezpečí. Obejměte ho, pojmenujte, co se stalo, a nepřehánějte dramatizaci: „Spadl jsi, bolí to, teď to ošetříme.“ Nevyčítejte a neříkejte „vždyť jsem ti to říkala“. Pokud se dítě po vážnějším úrazu bojí vrátit na kolo, hřiště nebo na horu, nenuťte ho. Zkuste malé kroky, třeba nejdřív vyjet se s ním na místo, kde se nic nestane, a chvalte každý pokrok. Pokud strach trvá, ruší spánek nebo se dítě vyhýbá běžným činnostem, poraďte se s dětským lékařem.

Časté otázky

Mám dítě chránit před každým úrazem?

Ne. Drobné pády a odřeniny dítě učí odhadovat vlastní možnosti. Zajistěte nebezpečná místa a ostatní nechte na zkušenosti, kterou doprovodíte vysvětlením.

Jak poznám zlomeninu?

Typické jsou zdeformovaný tvar, otok, silná bolest při pohybu nebo dotyku a neochota končetinu používat. U dětí může být i jen mírná bolest a ztuhlost. Při podezření nechte úraz vyšetřit na ambulanci, kde se udělá rentgen.

Je boule na hlavě nebezpečná?

Většinou ne. Sledujte dítě několik hodin. Nebezpečné je zvracení, ospalost, změna chování, křeče, výtok z nosu nebo ucha nebo ztráta vědomí. Při některém z těchto příznaků jděte k lékaři nebo volejte záchranku.

Kdy dítě očkovat proti tetanu?

Očkování proti tetanu je součástí pravidelného očkování dětí. Pokud si nejste jisti, zda je dítě chráněno, zkontrolujte očkovací průkaz nebo se zeptejte pediatra, zvlášť po znečištěné ráně.