Špatná chůze u dětí: co je normální a kdy jít k ortopedovi

Chůze po špičkách, vbočené nebo vybočené špičky či plochá noha jsou u malých dětí velmi časté a většinou samy odezní s dalším růstem. K lékaři ale patří kulhání, bolest, chůze po špičkách, která nemizí, a asymetrie mezi nohama. Níže najdete, co je ve vývoji chůze běžné, co sledovat a jak vybrat boty.

Co je u dětí v učení chůze normální

Většina dětí udělá první samostatné kroky mezi devátým a osmnáctým měsícem. Chůze batolete se od dospělé výrazně liší: nohy jsou široce rozkročené, kroky krátké a nepravidelné, ruce drží nahoře pro rovnováhu a došlap bývá celou plochou chodidla nebo s napnutou špičkou. Teprve v průběhu dalších let se chůze „zjemňuje“ a postupně získává plynulý rytmus.

Řada věcí, které rodiče znepokojí, jsou pouze fáze vývoje:

• Plochá noha. Malé děti mají chodidlo vyplněné tukovým polštářkem a klenba se vyvíjí postupně, během několika let. Jedna nebo dvě fotky z bosých nožek nic nepoví.
• Nohy do „O“ a kolena do „X“. U batolat bývá fyziologické „O“ postavení nohou, později se vystřídá „X“ postavení kolen. Obojí se většinou vyrovná, obvykle do školního věku.
• Špičky dovnitř. Častý jev u batolat a předškoláků, vzniká v kyčli nebo na bérci. Děti se při chůzi občas přerazí o vlastní nohy, ale bolest to nepůsobí a obvykle se to upraví samo.
• Chůze po špičkách v začátcích. Krátce po prvních krocích si chodí na špičkách i děti zcela zdravé, zejména když si zkoušejí nové pohyby.

Kdy je chůze po špičkách důvod k vyšetření

Jestli dítě chodí po špičkách jen občas, třeba když si hraje nebo když chce být vyšší, je to v pořádku. Pozornost si zaslouží, když:

• chodí po špičkách převážně nebo stále a patu na zem téměř nepoloží,
• chůze po špičkách trvá i po třetím roce života nebo se po období normální chůze vrátila,
• dítě nedokáže na patách postát, pata zůstává napnutá, nebo má ztuhlé lýtko,
• je viditelný rozdíl mezi pravou a levou nohou,
• je chůze doprovázena zpožděním vývoje, zvýšeným napětím svalů, nebo zhoršením jemné motoriky.

Příčinou může být zkrácená Achillova šlacha, zvýšené svalové napětí, ale i neurologické onemocnění nebo úplně banální zvyk. To rozliší vyšetření u pediatra, popřípadě ortopeda nebo neurologa. S vyšetřením neotálejte: včasné cvičení nebo rehabilitace bývá snazší než pozdější náprava.

Kulhání a bolest nejsou „frajeřina“

Dítě, které napadá na jednu nohu, kulhá nebo odmítá šlapat, nemá chůzi „v oblibě“. Potřebuje vyšetřit. Příčiny mohou být banální, třeba otlak z bot nebo tříska v chodidle, ale kulhání u dítěte může také signalizovat zánět kloubu, poranění nebo poruchu kyčelního kloubu.

Hned zavolejte pediatrovi, případně navštivte dětskou pohotovost, když se kulhání objeví společně s:

• horečkou, otokem, zarudnutím nebo horkým kloubem,
• bolestí, která dítě budí v noci nebo se stupňuje,
• neschopností došlápnout na nohu po pádu nebo úrazu,
• bolestí v kyčli nebo koleni, kterou dítě vnímá hlavně v klidu,
• celkovou únavou, odmítáním hry, nebo hubnutím.

Bolest kolena může vyzařovat z kyčle, proto se vyšetřují obě místa. Ani úraz, který se zdá lehký, nepodceňujte: dětské kosti mají růstové chrupavky a zlomenina na nich se nemusí poznat na první pohled. Co dělat při úrazu, než dorazí pomoc, připomíná článek o první pomoci dítěti.

Jak se pozná dobrá chůze a co sledovat doma

Dítě nemusíte bedlivě špehovat, stačí si jednou za čas všimnout několika věcí. Sledujte, jak chodí, když si hraje a neví o vás, bez bot a z více stran.

1. Došlapuje na obě nohy podobně, nebo jednu šetří?
2. Jsou kroky vyvážené a přibližně stejně dlouhé?
3. Kam míří špičky: rovně, dovnitř, ven? Stejně na obou stranách?
4. Dokáže dítě chvíli stát na jedné noze a čím je starší, tím jistěji?
5. Jsou boty sešlapané víc na jednom okraji nebo jen u jedné nohy?
6. Stěžuje si na bolest nohou nebo se vyhýbá běhání a skákání?

Pokud na vás něco nesedí, natočte krátké video z chůze zepředu, zezadu a z boku a ukažte ho lékaři. U malých dětí se v ordinaci chovají jinak než doma a video pomůže.

Co řeší lékař při preventivních prohlídkách

Dětský lékař sleduje vývoj pohybu při pravidelných preventivních prohlídkách, kde se hodnotí postoj, chůze, rozsah pohybu v kloubech a symetrie nohou. U miminek se kromě toho dohlíží na vývoj kyčlí. Pokud vás něco znepokojuje mezi prohlídkami, nečekejte na další termín a objednejte se dřív. Lékař vás podle potřeby pošle k ortopedovi, k fyzioterapeutovi nebo k neurologovi. Připravte si, odkdy jste si potíže všimli, jestli se zhoršují, jestli dítě při chůzi bolí a jestli se něco v rodině opakuje. Pomoct může i zmínka o tom, jestli se dítě narodilo předčasně nebo mělo potíže po porodu.

Boty, které nohám neškodí

Drahé ortopedické boty dítě bez doporučení lékaře nepotřebuje. Pro zdravé nohy stačí dobře padnoucí obuv:

• Doma a venku v teple bosky. Bosá chůze po různých površích trénuje chodidlo nejlépe, pokud je prostředí bezpečné.
• Pružná podrážka. Bota se má v místě, kde se ohýbá chodidlo, snadno ohnout. Pevná je jen pata.
• Prostor pro prsty. Mezi špičkou a nejdelším prstem má být místo a prsty se mají volně pohybovat.
• Měření v odpoledních hodinách. Nohy jsou ke konci dne mírně větší. Měřte ve stoje.
• Častá kontrola velikosti. Dětské nohy rostou rychle a sežmoulaná špička je jednou z nejčastějších chyb.
• Žádné boty po starších sourozencích. Mají vyšlapaný tvar podle cizí nohy.

Pokud lékař doporučí vložky nebo speciální obuv, vyplatí se ji dodržovat podle pokynů. Úprava obuvi je podpůrná, hlavní roli hraje pohyb a cvičení.

Jak nohy posilovat hrou

Dobré chodidlo se trénuje celé dětství. Pomáhá chůze po trávě, písku, kamíncích a nerovném povrchu, lezení po hřišti, běhání a skákání. Doma je možné hrát hry s chodidly: sbírání malých předmětů prsty, chůze po špičkách a po patách „jako medvěd“, balancování po čáře. Pokud dítě chodí po špičkách spíš ze zvyku než z fyzického důvodu, může pomoct článek o dětských zlozvycích.

Pro starší děti jsou vhodné i činnosti, které chodidlo přirozeně zatěžují: plavání s kraulovými nohama, jízda na koloběžce, tanec nebo gymnastika, lezení po stěně. Netlačte na výkon, důležité je, aby se dítě hýbalo rádo a každý den. Naopak dlouhé sezení u obrazovky nohy neposiluje, ať už má dítě boty jakékoli. Krátké pauzy na protažení a postavení stojí za to zařadit už u předškoláků.

Nekritizujte dítě, když chodí „divně“. Posměch, okřikování nebo neustálé opravování zvyšují stres a nic nezlepší. Pokud dítě vidí, že ho druhé děti zesměšňují, vysvětlete mu, že tělo každého roste jinak, a požádejte o pomoc školku nebo školu.

Časté otázky

Od kdy by dítě mělo chodit?

Většina dětí začíná samostatně chodit mezi devátým a osmnáctým měsícem. Pokud dítě nechodí po osmnáctém měsíci nebo se vývoj zastavil, mluvte s pediatrem.

Je normální, že dítě šlape špičkami dovnitř?

Ano, u malých dětí je to velmi časté a většinou se to upraví samo bez léčby. Řekněte to pediatrovi na preventivní prohlídce, zvlášť pokud je rozdíl mezi pravou a levou nohou nebo dítě často padá.

Vyplatí se kupovat dítěti ortopedické vložky na plochou nohu?

U zdravých dětí, které nemají bolesti, to obvykle není nutné. Rozhodnutí o vložkách patří lékaři po vyšetření nohou ve stoje i v pohybu.

Má smysl chodit na cvičení pro nohy?

Když to doporučí lékař nebo fyzioterapeut, ano. Cvičení hravou formou se zlepšuje držení těla i chůze. Bez vyšetření ale neexistuje univerzální cvik.