Nemoci dětí: jak poznat nemocné dítě a kdy volat lékaře

Malé dítě nepoví, co ho bolí, a proto je potřeba umět číst řeč těla: změnu chování, pití, dýchání a barvu kůže. Většina dětských nemocí jsou běžné infekce, které zvládnete doma. Existuje ale seznam varovných příznaků, při kterých se čeká jen hodiny, ne dny. Tady je přehled, co sledovat, co dělat doma a kdy volat lékaře nebo záchranku.

Jak poznat, že je malé dítě nemocné

U miminek a batolat se nemoc často ohlásí dřív změnou chování než teplotou. Pozornost si zaslouží, když dítě:

• je neobvykle nevrlé, pláče jinak než obvykle nebo se nedá utišit,
• je ospalé, těžko se budí a málo reaguje na okolí,
• odmítá pít nebo jíst, případně je vyplivuje,
• má jiný dech: rychlý, namáhavý, chrčivý nebo pískavý,
• má neobvykle bledou, šedavou nebo skvrnitou kůži, modré rty,
• zvrací, má průjem nebo naopak delší dobu žádnou stolici,
• škube si za ucho, vrtí hlavou, tahá se za bříško nebo si nedovolí dotknout nějakého místa.

Důvěřujte svému dojmu. Rodič, který dítě zná, pozná změnu často dřív než přístroj. Lékaři takový signál od rodičů berou vážně, a když vás něco trápí, je správné zavolat.

Horečka: kdy je to vážné a kdy ne

Horečka sama o sobě není nemoc, je to obranná reakce těla na infekci. O závažnosti rozhoduje věk dítěte a celkový stav, nejen číslo na teploměru. Zapamatujte si:

• Miminko do tří měsíců s teplotou 38 °C a více patří okamžitě k lékaři, i v noci a o víkendu.
• Starší dítě hodnotíme podle chování. Dítě, které s teplotou hraje, pije a je přístupné, nevyžaduje tolik spěchu jako dítě, které je apatické, a to i při nižší teplotě.
• Horečka, která trvá několik dní, nebo se po zlepšení znovu vrátí, se má vyšetřit.
• Febrilní křeče se u části malých dětí objeví při prudkém vzestupu teploty. Vypadají dramaticky, ale většinou rychle odezní. Dítě položte na bok, nic mu nedávejte do pusy a zavolejte záchranku, pokud je to poprvé nebo křeče trvají déle než několik minut.

Teplotu měřte ve stejné poloze a vždy stejným způsobem, aby se výsledky daly porovnat. Dávku léků na snížení horečky určuje příbalový leták podle váhy dítěte, nebo lékař, a proto ji tady neuvádíme. Léky nedávejte „pro jistotu“ a nikdy nepřekračujte doporučený rozestup mezi dávkami.

Varovné příznaky, při kterých volat záchranku

Volejte linku 155 nebo 112, pokud se objeví cokoli z následujícího:

• dítě špatně dýchá, zatahuje mezižebří nebo hrudník, funí, nebo se dusí,
• jsou rty a obličej namodralé,
• dítě není při vědomí, je zmatené nebo nereaguje na oslovení,
• horečka je spojena s ztuhlým krkem, silnou bolestí hlavy a nesnášenlivostí světla,
• na kůži se objeví drobné skvrnky nebo modřiny, které po stlačení sklenicí nezblednou, zejména s horečkou,
• křeče trvají dlouho nebo se opakují,
• bolest břicha je prudká, bříško je tvrdé, nebo dítě zvrací zeleně,
• je podezření na otravu, vážný úraz, popálení nebo dusící se předmět v ústech.

Než záchranka dorazí, držte dítě v klidu a sledujte dech. Základní postupy si můžete projít v článku Jak poskytnout první pomoc dítěti. Je dobré je znát dopředu.

Kdy stačí zavolat nebo jít k praktickému lékaři pro děti

Do ordinace stačí zajít v pracovní dny, nemusíte spěchat na pohotovost, pokud:

• kašel, rýma nebo horečka trvají déle než několik dnů a nelepší se,
• dítě má bolest ucha, hlavně po rýmě. Tuto situaci popisuje článek Pozor, je to zánět středního ucha,
• je na kůži nová vyrážka, jejíž původ neznáte,
• dítě má známky dehydratace: méně plen nebo močení, suchá ústa, bez slz při pláči, u miminek propadlá fontanela,
• opakovaně zvrací nebo má průjem,
• dítě dlouhodobě nepřibírá, hubne, nebo je neobvykle unavené.

V případě, že je ordinace zavřená a nemůžete čekat, využijte pediatrickou pohotovost nebo ambulanci v nemocnici. Při pobytu v nemocnici vám pomůže příprava, kterou shrnuje článek Pobyt v nemocnici s dítětem.

Co zvládnete doma při běžné virové infekci

Většina nachlazení, virových průjmů i běžných „horeček“ je způsobená viry a antibiotika na ně neúčinkují. Léčba je podpůrná:

1. Tekutiny. Pijte častěji a po malých doušcích. U kojených dětí častěji kojte. Při průjmu a zvracení se používají rehydratační roztoky z lékárny, jejich přípravu a podávání řiďte příbalovým letákem.
2. Klid a spánek. Dítě nemusí ležet, ale nemá ho nic nutit do aktivit. Spánek podporuje uzdravení.
3. Vzduch. Větrejte a nepřetápějte. Příjemná teplota kolem dvaceti stupňů pomáhá dýchání a spánku.
4. Nos a dýchání. Fyziologický roztok do nosu a odsávání u miminek pomáhají při ucpaném nose, hlavně před jídlem a spaním.
5. Jídlo. Nenuťte. Když dítě nechce jíst, ale pije, je to v pořádku. Chuť se vrátí.
6. Sledování. Při zhoršení, nové horečce nebo po třech až čtyřech dnech bez zlepšení se poraďte s lékařem.

Jak často děti stonají a proč

Dítě, které nastoupí do kolektivu, často prochází řadou virových infekcí za sezonu, protože se jeho imunitní systém teprve učí. To neznamená, že je „slabé“. S věkem a zkušeností četnost nemocí klesá. Pomáhá mytí rukou, přiměřené oblečení, pobyt venku, spánek a očkování podle kalendáře. Jak naučit dítě správně mýt ruce, popisuje článek Jak naučit dítě mýt si ruce.

Pozor si dejte, když dítě stonká neobvykle často, má opakované zápaly plic, hnisavé infekce, špatně se hojí rány, nebo hubne. To je důvod pro vyšetření a případně konzultaci s imunologem.

Co si připravit před telefonátem k lékaři

Lékař po telefonu nebo v ordinaci potřebuje několik základních informací. Když je máte po ruce, dostanete rychlejší a přesnější radu:

• věk a přibližnou váhu dítěte, případně chronické nemoci a alergie,
• kdy potíže začaly a jak se vyvíjejí, zda se zhoršují nebo zlepšují,
• naměřené teploty a čas, kdy jste je měřili, a jaký přípravek a kdy dítě dostalo,
• kolik dítě za poslední den vypilo a kolik mělo plen nebo močení,
• jestli mělo kontakt s nemocným v rodině nebo ve školce,
• jaké očkování absolvovalo, hlavně pokud jede na cesty.

Domácí lékárnička by měla obsahovat spolehlivý teploměr, léky na horečku a bolest ve formě pro děti podle doporučení lékaře, fyziologický roztok, dezinfekci, obvazový materiál a rehydratační roztok. Kontrolujte datum expirace a mějte při ruce telefonní čísla pediatrické ordinace, pohotovosti a záchranky.

Nemoc, která trvá déle: jak to zvládnout

Závažné nebo dlouhodobé onemocnění dítěte je pro rodinu obrovská zátěž. Pomáhá vést si jednoduchý záznam: kdy a co dítě trápilo, jaké léky dostalo a jaká byla odpověď. Lékaři se pak lépe rozhodují. Neostýchejte se ptát, co je cílem léčby, jak bude vypadat kontrola a koho kontaktovat, když se stav zhorší. Hledejte podporu u rodiny, u zdravotníků, u psychologa, nebo u organizací pro rodiče nemocných dětí. Nemusíte to zvládat sami a péče o sebe je součástí péče o dítě.

Časté otázky

Má smysl srážet horečku vždy?

Ne nutně. Cílem není snížit číslo na teploměru, ale aby se dítě cítilo lépe. Pokud pije a je přístupné, léky nejsou nutné. Při špatném stavu nebo při horečce nad hranici, kterou doporučil lékař, se podává přípravek podle příbalu.

Je normální, že dítě v kolektivu stonká často?

Je to časté, hlavně v prvních měsících po nástupu do školky. Pokud je dítě mezi infekcemi zdravé, přibývá a roste, jde o běžný průběh. Při neobvyklé frekvenci nebo komplikacích zajděte k lékaři.

Kdy nechat dítě doma ze školky?

Při horečce, zvracení, průjmu, silném kašli nebo celkové únavě. Do kolektivu se dítě obvykle vrací, až je bez horečky a zvládá běžný denní režim. Pokud si nejste jistí, zeptejte se lékaře, případně se řiďte pokyny školky.

Volat záchranku, nebo jet do nemocnice vlastním autem?

U ohrožení života (dušení, bezvědomí, dlouhé křeče) volejte 155 nebo 112. Pokud je dítě v relativně dobrém stavu, ale potřebujete vyšetření, použijte pohotovost nebo ordinaci.