Dětské zuby: od prvního zoubku po rovnátka

Péče o dětské zuby začíná s prvním zoubkem, ne se školou. Článek provází celým obdobím: od prořezávání a úlevy pro miminko přes první kartáček a návštěvu zubaře až po zubní kaz, vypadávání mléčných zubů a rovnátka. U každé části najdete, co je normální a kdy se zeptat odborníka.

Kdy se prořezává první zoubek a jak to probíhá

První zoubek se obvykle objeví kolem šestého měsíce, ale rozmezí je široké. Někdy se ukáže už ve čtyřech měsících, jindy až kolem prvních narozenin a i to je v pořádku. Většinou jako první vyrostou spodní řezáky, po nich horní. Kompletní mléčný chrup má dvacet zubů a bývá hotový zhruba ve dvou a půl až třech letech.

Prořezávání může být bez potíží, jiné děti ho prožívají hůř. Typické příznaky jsou tyto:

• zvýšené slinění a mokrá brada,
• zarudlé, mírně oteklé a citlivé dásně,
• kousání do všeho, co se dostane do pusy,
• nevrlost, horší usínání a občasné noční buzení,
• mírně zvýšená teplota nebo zarudlé tváře.

Pozor na rozdíl: vysoká horečka, silný nebo dlouhý průjem, zvracení, vyrážka nebo odmítání pití se zoubky vysvětlovat nedají. V takových případech zavolejte pediatrovi nebo vyhledejte lékaře. Zoubky vysvětlí nevrlost a mírné potíže, ale vážnou nemoc nesmíte přehlédnout jen proto, že dítě právě prořezává.

Jak miminku ulevit při prořezávání

Dásním pomůže chlad, tlak a něco, do čeho se dá kousnout. Osvědčilo se několik jednoduchých věcí:

• silikonové nebo kaučukové kousátko vychlazené v lednici (ne zmražené, mráz může dásně poškodit),
• čistá studená mokrá žínka nebo plena, kterou dítě žvýká,
• jemná masáž dásní čistým prstem,
• u starších dětí na přikrmu tvrdší krájená zelenina nebo chléb pod dohledem, aby se nezalkly,
• pravidelné otírání slin, aby se nedráždila kůže na bradě, a ochranný krém.

Kousátko vybírejte z materiálu určeného pro děti, bez drobných dílů a s hladkým povrchem. Při bolesti, která brání spánku, se obraťte na lékaře nebo lékárníka. Gely a sirupy proti bolesti zvolte jen po poradě, protože ne všechny jsou pro malé děti vhodné. Jantarové náhrdelníky nepoužívejte, hrozí udušení a nemají doložený účinek.

Kdy začít čistit zuby a jakou pastou

Čistit se začíná s prvním zoubkem. Zpočátku stačí navlhčený gázový tampon nebo měkký dětský kartáček s malou hlavičkou, a to dvakrát denně, hlavně večer před spaním. Večerní čištění je nejdůležitější, protože ve spánku ubývá slin, které zuby přirozeně chrání.

Pasta s fluoridem snižuje riziko kazu. Dávkuje se podle věku: u nejmenších dětí jde jen o stopu velikosti rýžového zrnka, od zhruba tří let o množství velikosti hrášku. Přesnou koncentraci fluoridu a to, jestli ji dítě potřebuje, doporučí zubní lékař nebo pediatr, protože záleží na věku a na tom, jaké fluoridy dítě dostává jinde. Dítě se učí pastu po čištění vyplivnout a ústa už nevyplachovat, aby fluorid zůstal na zubech.

Do zhruba sedmi nebo osmi let potřebuje dítě pomoc. Samo si zuby vyčistit spolehlivě neumí, protože mu chybí jemná motorika. Dobře funguje rozdělení rolí: dítě si čistí samo, rodič pak dočistí. Mezizubní nit se přidává ve chvíli, kdy se zuby vzájemně dotýkají.

První návštěva u zubaře a jak z ní udělat zážitek

S dětským zubním lékařem se doporučuje seznámit kolem prvních narozenin, nejpozději když už má dítě většinu zoubků. Nejde o léčbu, ale o prohlídku, ukázání, jak čistit, a poradu o stravě. Preventivní prohlídky u dětí hradí zdravotní pojišťovna, četnost ověřte u zubaře.

Několik zásad pomáhá, aby dítě mělo zubaře rádo:

• mluvte o návštěvě klidně a věcně, bez slov „bolí“ a „vrtat“,
• dítě nikdy nestrašte zubařem a neslibujte, že mu „vytrhne zlobivý zub“,
• nechte dítě sedět na klíně a předem si zahrajte na prohlížení zubů doma,
• choďte pravidelně, i když nic nebolí, aby byl zubař normální součástí života a ne záchranná akce,
• pochvalte dítě za odvahu, i když něco nešlo.

Proč vznikají kazy a jak jim předejít

Kaz není jen otázka genů ani špatného dohledu rodičů. Vzniká tak, že bakterie v zubním plaku mění cukry z jídla a pití na kyseliny, které rozpouštějí sklovinu. Rozhoduje hlavně jak často dítě jí a pije sladké, ne jen kolik, protože po každém sladkém se zuby na půl hodiny ocitnou v kyselém prostředí. Některé děti mají sklovinu měkčí nebo zuby s hlubokými rýhami, a ty kazem ohrožené jsou víc. Těmto dětem pomáhá častější kontrola, pečlivější čištění a případně ochranné ošetření u zubaře.

Co skutečně pomáhá:

• sladké dávat jen k jídlu a ne přes den po kouscích, sladké pití dítěti nenabízet,
• žádné noční pití sladkých nápojů ani šťáv z lahve,
• pitný režim vodou,
• čištění po snídani a před spaním, večer už nic dalšího než voda,
• nesdílet lžičku s dítětem, protože se přenáší bakterie od rodičů,
• zubař, který podle potřeby doporučí fluoridový lak nebo zalití rýh.

Více o skladbě jídelníčku, který chrání zuby i zdraví jako celek, najdete v článku o dětské výživě. Sýry a voda po jídle kyseliny trochu zmírňují, ale čištění nenahradí. Domácí rady o odstraňování zubního kamene jedlou sodou, solí nebo sezamem nepoužívejte: hrubé částice poškozují sklovinu a kámen neodstraní.

Zubní kámen a dásně

Zubní kámen je ztvrdlý zubní plak. U malých dětí bývá vzácný, častěji se objeví u školáků a dospívajících s nedostatečnou hygienou. Nebolí, ale dráždí dásně, které pak zarudnou a krvácí. Při dlouhodobém zanedbání vede k zánětu dásní a později i k obtížím s úponem zubu. Kámen odstraní jen zubař nebo dentální hygienistka, doma ho vyrýt nejde. Předejít mu pomáhá důkladné čištění, nit a pravidelná prohlídka. Krvácení dásní při čištění není normální, a pokud nezmizí během několika dní důkladného čištění, objednejte se.

Vypadávání mléčných zubů, šestky a rovnátka

Mléčné zuby se začínají kývat zhruba v šesti letech a střídají se postupně až do dvanácti. V šesti letech navíc vyrůstá první stálý zub, takzvaná šestka. Žádný mléčný zub nenahrazuje, vyroste až za posledním z nich, a proto ji rodiče často přehlédnou. Je ohrožená kazem a stojí za zvláštní pozornost.

Zlozvyky jako dlouhé sání palce nebo dudlíku po třetím až čtvrtém roce mohou ovlivnit postavení zubů a čelisti. Jak s nimi pracovat, najdete v článku o dětských zlozvycích. Zubní lékař při pravidelných kontrolách posoudí, zda je potřeba odeslat dítě k ortodontovi, obvykle někdy v období střídání chrupu. Rovnátka se nasazují podle potřeby a typu vady a čištění s nimi je náročnější, takže se dítě musí naučit pečlivosti, ale není to důvod si myslet, že rovnátka péči automaticky vyřeší.

Pokud dítě zub vyrazí při úrazu, postupujte podle toho, o jaký zub šlo: vyražený stálý zub (nebo si nejste jistí) vložte do mléka nebo fyziologického roztoku a okamžitě vyrazte k zubaři, protože čas rozhoduje. Mléčný zub se zpět nevkládá, ale dítě stejně ukažte zubaři. Obecnější pokyny pro úrazy najdete v článku jak poskytnout první pomoc dítěti.

Časté otázky

Musí se mléčné zuby léčit, když stejně vypadnou?

Ano. Kazivý mléčný zub bolí, může způsobit zánět a zasáhnout zárodek stálého zubu. Navíc brání dítěti žvýkat a mluvit. Včasná léčba je mnohem snazší než řešení komplikací.

Je normální, že dítě zuby brousí ve spánku?

U dětí je skřípání zubů časté a většinou samo odezní. Pokud je hlasité, bolí dítě čelist nebo ráno hlava, nebo se zuby viditelně obrušují, řekněte to zubaři.

Má dítě používat ústní vodu?

Malým dětem se nedoporučuje, protože ji polykají. Starší děti ji mohou používat podle rady zubaře, ale kartáček a pasta tvoří základ a ústní voda je jen doplněk.

Kdy se zeptat zubaře, i když nic nebolí?

Když si všimnete bílých nebo hnědých skvrn na zubech, tmavých rýh, zápachu z pusy, krvácení dásní, zubů, které rostou za sebou, nebo když dítě dlouho saje palec. Zubaře navštivte také po každém úrazu zubů.