Kolik dětí je málo a kolik moc: co se mění s prvním, druhým a třetím dítětem

Správný počet dětí neexistuje, existuje jen počet, který zvládne vaše rodina časově, finančně i psychicky. Každé další dítě mění jiné věci: u prvního se převrací režim a rozpočet, u druhého hlavně logistika a vztahy mezi sourozenci, u třetího a dalších organizace a bydlení. Tady je, co se v praxi mění a na co se vyplatí myslet předem.

Rozhodování o počtu dětí málokdy vychází z tabulky. Člověk se opírá o rodinu, ze které pochází, o zkušenosti kamarádů, o zdraví, vztah a bydlení. Dobrá zpráva je, že většina obav je o prvních měsících, které se dají přežít. Skutečné rozdíly mezi jedním, dvěma a třemi dětmi se projeví později, když děti povyrostou a začnou chodit do školky a do školy.

Co se změní s prvním dítětem?

První dítě je největší skokový zásah do života. Mění se spánek, režim dne, vztah partnerů i peníze. Obě role se teprve učí: matka se po porodu zotavuje a poznává miminko, otec často neví, jak pomoci tak, aby nepřekážel, a zároveň nechyběl. Nejtěžší bývají první týdny až měsíce, pak se denní rytmus obvykle ustálí a vrací se pocit jistoty.

Hodně se mění také finance. Počáteční výbava (kočárek, autosedačka, postýlka, oblečení, přebalovací potřeby) se kupuje poprvé a celá najednou. Příjem rodiny se zároveň snižuje, protože jeden z rodičů je doma a pobírá dávky místo mzdy. Právě proto je dobré vědět, jak funguje mateřská a rodičovská, a mít představu, z čeho rodina bude žít.

Jedináček má zase jednu zvláštnost: nemá sourozence, takže si hraje s dospělými nebo s dětmi z okolí. Není to nevýhoda, ale rodiče by měli vědomě zařídit, aby mělo dítě pravidelný kontakt s vrstevníky, třeba přes hřiště, kroužky nebo školku.

• Čas: rodič je dítěti k dispozici skoro nepřetržitě, ale dítě nemusí soutěžit o pozornost.
• Peníze: všechno se kupuje poprvé, ale jen v jedné sadě.
• Vztah partnerů: největší změna, pomáhá rozdělit si péči a nechat si čas jen pro sebe.
• Vrstevníci: je potřeba je pro dítě aktivně zajistit.

Jak se život mění s druhým dítětem?

Druhé dítě rozhází plány, které jste měli hotové, ale rodiče jsou jistější. Péče o miminko je podruhé jednodušší: poznáte, kdy je pláč jen pláč, a nepanikaříte s každou bolestí bříška. Největší změna se týká staršího dítěte. Může žárlit, vracet se k miminkovskému chování nebo se více lepit na rodiče. Pomáhá jednoduché pravidlo: starší dítě má chvíli jen pro sebe, třeba dvacet minut denně bez miminka, a je zapojené do péče v rozsahu, který mu vyhovuje.

Finančně je to často zajímavé. Pokud jsou děti stejného pohlaví a věkově blízko, většinu výbavy zdědíte po prvním: autosedačku, postýlku, kočárek, hračky. Oblečení se musí dokupovat, když je druhé dítě jiného pohlaví nebo se narodí v jiném ročním období. Něco ale musíte pořídit pro starší dítě, třeba větší postel, protože postýlku převezme miminko.

Skutečný rozdíl poznáte, až děti povyrostou. Platí se dvojí obědy ve školce a škole, dvoje boty a zimní oblečení, dva kroužky, dvojí léky při nemoci. V péči ještě obvykle stačí dva rodiče, ale musí si pravidelně domlouvat, kdo vyzvedne které dítě, kdo zůstane doma s nemocným a kdo půjde na třídní schůzku. Výhodou je, že si děti spolu hrají a starší časem pohlídá mladšího, rozhodně ale ne dřív, než je k tomu dost zralé.

A když jsou děti tři a víc?

U tří a více dětí rozhoduje hlavně organizace. Rodiče už mají zkušenost a nehroutí se s každým zaplakáním, jenže denní plán je jako puzzle: jedno dítě do školky, druhé do školy, třetí s sebou nebo k babičce, a to ještě v mrazu nebo dešti. Řád ve všem je nutnost, ne vlastnost perfekcionistů: příprava věcí večer předem, pevná místa na boty a tašky, rozpis služeb a společný kalendář.

Výbava je většinou kompletní a dokupuje se jen to, co se opotřebovalo nebo co se nehodí pro jiné pohlaví či roční období. Naopak výrazněji rostou průběžné výdaje: jídlo, oblečení a boty, které děti rychle přerostou, školní pomůcky, kroužky a nemoci. Velkou roli má také bydlení. Tři děti si výborně hrají, ale dělají hodně hluku a potřebují vlastní koutek, kam se mohou stáhnout, stejně jako rodiče potřebují čas bez dětí.

Pomáhá, když můžete počítat s pomocí širší rodiny, ať už s babičkami, nebo kamarády, kteří si děti občas vymění. Důležitá je i ochrana času rodičů: každý z nich by měl mít aspoň jednou týdně něco jen pro sebe. Unavený rodič, který se nezastaví, vyhoří dřív, než dosáhne stropu svých finančních možností.

Kolik dětí si můžeme dovolit?

Peníze nejsou jediné kritérium, ale ignorovat je nejde. Místo hledání magického čísla (často se opakuje „dítě stojí milion“) si spočítejte vlastní rodinu. Postup může být takový:

1. Sepište pevné měsíční výdaje: bydlení, jídlo, doprava, pojištění, splátky.
2. Zjistěte, jaký příjem budete mít při pobírání dávek. Aktuální podmínky a výši najdete na stránkách ČSSZ a MPSV, protože se mění.
3. Přidejte výdaje, které s dětmi přibývají: školka, obědy, kroužky, oblečení, zdravotní výdaje.
4. Počítejte s rezervou na nečekané věci, například na dražší nemoc, opravu auta nebo větší byt.
5. Domluvte se, kdo z rodičů se vrátí do práce a kdy, případně jaký bude mít úvazek.

Sladit si očekávání pomáhá i dohoda o společných financích, protože s dětmi bývají jeden z hlavních zdrojů hádek. A pokud vám na mateřské či rodičovské chybí příjem, dá se o přivýdělku uvažovat, viz pravidla pro práci při rodičovské. Rodiče, kteří se vracejí do zaměstnání, často řeší i to, jak sladit práci a péči, o tom je text Práce versus mateřství.

Na co kromě peněz myslet před dalším dítětem?

• Zdraví a věk: těhotenství a porod jsou zátěž pro tělo. Odstup mezi dětmi i případná rizika s ohledem na zdraví a věk matky je vhodné probrat s gynekologem.
• Vztah: děti vztah prověřují. Stojí za to otevřeně mluvit o tom, kdo co zvládne a co potřebuje.
• Bydlení: kolik místa potřebujete a kde se děti vejdou, hlavně ve chvíli, kdy dorostou.
• Kariéra: každá další pauza prodlužuje dobu mimo práci, což se může projevit na příjmu i na budoucím důchodu. Dobře to zvážit neznamená se rozhodnout proti dětem.
• Podpora: kdo vám pomůže, když onemocníte vy nebo když budou všechny děti marody najednou.

Důležité je také nesrovnávat se. Rodina s jedním dítětem může být stejně šťastná jako rodina s pěti, a nikdo zvenčí nezná důvody, proč mají právě tolik dětí. Někdo další dítě mít nemohl, někdo si ho nepřál, někdo čekal na vhodnější dobu. Odsuzování, ať už rodičů jedináčků, nebo velkých rodin, nic neřeší.

Časté otázky

Je jedináček znevýhodněný?

Ne, pokud má dost kontaktu s vrstevníky. Chybí mu hra se sourozencem, kterou lze nahradit kamarády, školkou a kroužky. Rodiče by si měli hlídat, aby od něj nečekali dospělé chování jen proto, že je zvyklý na společnost dospělých.

Jak velký věkový rozdíl mezi dětmi je nejlepší?

Žádný rozdíl není univerzálně nejlepší. Malý odstup znamená, že děti si spolu hrají dřív a dětská fáze je kratší, ale rodiče mají na starosti dvě malé děti zároveň. Větší odstup dává prostor se postarat o každé zvlášť. Načasování další sourozence je dobré probrat s gynekologem, hlavně pokud šlo o komplikovaný porod nebo císařský řez.

Musím při druhém dítěti nakupovat znovu celou výbavu?

Většinou ne. Autosedačka, kočárek, postýlka a hračky obvykle vydrží, ale zkontrolujte jejich stav a datum použitelnosti sedačky. Doplňuje se hlavně oblékání, pokud má další dítě jiné pohlaví nebo se narodí v jiném ročním období.

Kde zjistím, jaké dávky mi při dalším dítěti náležejí?

Aktuální podmínky a výši dávek zjistíte na stránkách ČSSZ a MPSV nebo na místní pobočce úřadu práce. Částky a podmínky se čas od času mění, proto je neřešte z článků ani z doslechu.