Hubenost a otylost v pubertě: kdy je to problém a jak o váze mluvit s dítětem

V pubertě se tělo mění rychle a děti se začínají srovnávat s ostatními. Jak poznat, zda je dítě skutečně příliš hubené nebo příliš silné, jak s ním o váze mluvit, co funguje místo drastických diet a kdy se obrátit na lékaře, zejména když se objeví náznaky poruchy příjmu potravy.

Váha je v pubertě citlivé téma. Tělo roste ve skocích, dívky přibírají tuk v oblasti boků a prsou, chlapci po období „kulatosti“ často vytáhnou do výšky. A zároveň se objevují sociální sítě, ideální těla a poznámky spolužáků. Z rodičovské strany pomáhá dvojí: vědět, co je u dítěte v pořádku, a umět se o tom bavit tak, aby se dítě nezavřelo.

Jak poznat, jestli má dítě skutečně problém s váhou

U dětí a dospívajících se váha nehodnotí stejně jako u dospělých. Hodnota BMI se porovnává s růstovými grafy podle věku a pohlaví, takzvanými percentilovými grafy. Vyhodnotí je dětský lékař a ten se dívá hlavně na vývoj v čase: zda dítě drží svoji „křivku“, nebo z ní vybočuje. Dítě, které je od malička štíhlé a stále roste a prospívá, problém nemá. Stejně tak nemusí být nemocné dítě, které si v době před růstovým skokem krátce přibere.

Pozor je na tyto situace:

• váha prudce klesá nebo stoupá během několika týdnů či měsíců,
• dítě překročilo na grafu více křivek nahoru nebo dolů,
• je výrazně pod nebo nad hranicí, kterou lékař považuje za běžnou pro jeho věk,
• změna váhy se pojí s dalšími příznaky, například únavou, bolestmi břicha, nechutenstvím nebo velkou žízní.

Podle pohledu do zrcadla se rozhodovat nedá. Dospívající často vnímají své tělo zkresleně, a proto jejich dojem nemusí odpovídat skutečnosti.

Proč je problém hubenost i nadváha

Zdraví ohrožují obě krajnosti. Příliš nízká hmotnost může zpomalit růst a pubertální vývoj, u dívek způsobit poruchu menstruačního cyklu, oslabit kosti a imunitu a vést k únavě a potížím se soustředěním. Nadváha a obezita zvyšují riziko cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, bolestí kloubů, chrápání a poruch spánku a často tíží i psychiku, protože s sebou nesou posměch a vyčleňování. A děti, které jsou obézní, mají vyšší pravděpodobnost, že budou mít obtíže s váhou i v dospělosti.

Jak s dítětem mluvit o váze

Způsob, jakým o tom mluvíte, rozhoduje víc než konkrétní rady. Co se osvědčilo:

1. Nezačínejte hodnocením vzhledu. Věty jako „přibral jsi“ nebo „už zase jíš“ dítě zraňují a nepomáhají. Začněte otázkou, jak se cítí a co ho trápí.
2. Mluvte o zdraví a energii, ne o kilech. „Chceme, abys měl sílu na fotbal“ funguje líp než „musíš zhubnout“.
3. Řešte to jako rodina. Společná jídla, vaření, procházky. Pokud má jen jedno dítě jiný jídelníček než ostatní, cítí se vyčleněné.
4. Nesrovnávejte se sourozenci, spolužáky ani sebou.
5. Dávejte dítěti vědět, že jeho hodnota nezávisí na váze. To, jak se chová k ostatním, jaké má zájmy a nápady, je důležitější než číslo na váze.
6. Dejte mu prostor se svěřit. Pokud se stydí mluvit s vámi, může si o tom promluvit s jiným dospělým, třeba s tetou, trenérem nebo dětským lékařem.

Co funguje a co ne: jídlo a pohyb

Rychlé a drastické diety u dětí nefungují a hlavně škodí: zpomalují růst, mohou vyvolat jojo efekt a otevírají cestu k poruchám příjmu potravy. Stejně tak pochybné doplňky stravy na hubnutí, které slibují zázraky, zbytečně stojí peníze a mohou být nebezpečné. Neexperimentujte s nimi bez lékaře.

Spolehlivější je změnit návyky celé rodiny:

• Pravidelná strava: snídaně, oběd, svačiny a večeře v zhruba stejné časy. Vynechávání jídel vede k přejídání.
• Více zeleniny a ovoce, luštěnin, celozrnných příloh a méně smažených jídel a uzenin. Doporučení k vyvážené stravě shrnuje článek o dětské výživě podle věku.
• Menší porce a pomalé jezení, bez televize a telefonu u stolu.
• Voda místo sladkých nápojů, limonád a energy drinků. Sladké nápoje jsou častým skrytým zdrojem energie.
• Sladkosti a čipsy nezakazovat úplně, ale omezit je jako výjimku. Zakázané ovoce láká.
• Pohyb každý den. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by děti a dospívající měli mít denně v průměru alespoň hodinu středně intenzivního pohybu. Nemusí jít o posilovnu: kolo, plavání, míčové hry, procházky, tanec, bruslení. Hledejte to, co dítě baví, a doplňte ho společným pohybem.
• Omezit čas u obrazovek a dopřát dostatek spánku, protože nedostatek spánku podporuje chuť k jídlu. K nácviku zdravých návyků se hodí i text o dětských zlozvycích.

Změny dělejte postupně a hodnoťte je v řádu měsíců. U dětí, které rostou, často nejde o hubnutí, ale o to, že váha stagnuje, zatímco dítě roste do výšky.

Sociální sítě, vrstevníci a obraz těla

Dnešní dospívající jsou denně vystaveni upraveným fotkám a vzorům, které neodpovídají běžným tělům. Pomůže o tom mluvit: že fotky jsou filtrované, že výřez a světlo dělají zázraky a že skutečná těla vypadají různě. Všímejte si také, co dítě sleduje, a pokud ho profily s „fitness“ tipy nebo hubnoucími výzvami stresují, dohodněte se na jejich omezení. Posměšky spolužáků kvůli váze se nesmí brát na lehkou váhu; pokud se opakují, kontaktujte školu.

Kdy se u nadváhy ozvat lékaři

Zajděte k pediatrovi, pokud váha dítěte stále stoupá i přes změny režimu, pokud se objevují dušnost při malé námaze, bolesti kloubů, silná žízeň, časté močení, výrazná únava nebo chrápání s pauzami v dýchání. Lékař vyloučí zdravotní příčiny, například poruchy štítné žlázy, a nasměruje vás na výživové poradenství.

Varovné signály poruch příjmu potravy

Anorexie a bulimie nejčastěji začínají v pubertě a mohou postihnout i chlapce. Jde o vážná onemocnění, nikoli o rozmar. Všímejte si těchto příznaků:

• strach z tloustnutí i při nízké hmotnosti, neustálé zdůrazňování, že je „tlusté“,
• vynechávání jídel, výmluvy („už jsem jedla“), schovávání jídla, rituály při jídle,
• odchod na toaletu hned po jídle, zvracení, užívání projímadel,
• nadměrné cvičení, hlavně tajné,
• zahalování těla širokým oblečením, časté vážení,
• u dívek vynechávání menstruace,
• závratě, slabost, chlad, vypadávání vlasů, stažení se od kamarádů a změny nálady.

Pokud si těchto věcí všimnete, nečekejte, až se to srovná. Obraťte se na dětského lékaře, který vás odešle k psychologovi, psychiatrovi nebo na specializované pracoviště. Čím dřív se léčba zahájí, tím lepší je prognóza. Při těžkých stavech, kdy dítě výrazně zeslábne nebo odmítá jíst a pít, může být nutná hospitalizace; jak taková chvíle probíhá, najdete v článku o pobytu v nemocnici s dítětem.

Časté otázky

Je normální, že dítě v pubertě přibere?

Ano, před růstovým skokem to bývá běžné a po něm se tvary často vyrovnají. Podezřelé je, když se přibývání nezastavuje nebo je výrazně rychlé. Posoudit to může dětský lékař podle růstových grafů.

Má dítě s nadváhou držet dietu?

Ne vlastní dietu na vlastní pěst. U dětí se místo omezujících diet doporučuje změnit celkové návyky v rodině a pohyb. Při výrazné nadváze vás lékař odešle k nutričnímu terapeutovi nebo do poradny.

Jak poznám, že už jde o anorexii?

Podle jednoho příznaku to poznat nejde. Varovná je kombinace úbytku váhy, strachu z jídla a ze zvýšení hmotnosti, tajností a změn nálad. Při podezření nediagnostikujte sami a objednejte dítě k lékaři.

Co když se dítě stydí o váze mluvit?

Nenuťte ho. Nabídněte, že se může svěřit komukoli, komu důvěřuje, a že vás to nezlobí. Můžete také zmínit, že pediatr tyto otázky řeší běžně. Opakovaně a klidně dejte najevo, že jste na jeho straně.