Dětský psycholog: kdy k němu jít, kam se objednat a co čekat

Zajít s dítětem k psychologovi neznamená přiznat, že jste selhali, ale že chcete dítěti pomoct co nejdřív. Tenhle text vysvětluje, kdy se vyplatí odborníka vyhledat, čím se liší psycholog od psychiatra, kam se objednat a co vás na první schůzce čeká.

Spousta rodičů odkládá návštěvu psychologa týdny i měsíce. Bojí se, že uslyší, že chyba je ve výchově, nebo že se na dítě nalepí nálepka. Obvykle je to naopak: čím dřív se potíže řeší, tím menší bývají a tím méně času dítě stráví v napětí. Psychické potíže jsou u dětí stejně běžné jako rýma nebo alergie a po odborné pomoci sahají rodiče, kterým na dítěti záleží.

Kdy je čas vyhledat dětského psychologa

Dítě se vyvíjí, a to s sebou nese výkyvy. Jednorázové vzdorování, pár nocí s nočními můrami nebo smutek po hádce s kamarádem ještě důvod k návštěvě nejsou. Pozornost si zaslouží, když se něco změní a drží to déle než několik týdnů, nebo když to dítěti zjevně komplikuje běžný den. Typické signály:

• dítě je dlouhodobě smutné, uzavřené nebo se přestalo zajímat o věci, které ho bavily,
• výrazně se změnil spánek nebo jídlo, objevují se časté bolesti hlavy či břicha bez zjevné příčiny,
• nechce chodit do školy nebo školky, ráno brečí, je mu špatně,
• zhoršil se prospěch, učitelé upozorňují na problém s pozorností nebo chováním,
• stahuje se z kolektivu, nemá kamarády nebo se mu vyhýbají,
• opakují se návaly zlosti, agrese vůči sobě nebo ostatním,
• objevují se silné úzkosti, strachy, tiky nebo nutkavé rituály,
• dítě prožilo rozchod rodičů, úmrtí v rodině, stěhování, nemoc nebo šikanu a nedaří se mu to zpracovat,
• mluví o tom, že by nejraději nebylo, nebo se zraňuje.

Poslední bod nepočká. Když dítě mluví o smrti nebo sebepoškozování, ozvěte se okamžitě: zavolejte dětského lékaře, psychiatrickou pohotovost nebo tísňovou linku 155 či 112. Dospívající i rodiče mohou volat také Linku bezpečí na čísle 116 111.

Psycholog, psychiatr, nebo poradna?

Pro rodiče je největší zmatek v tom, koho vlastně hledat. Zjednodušeně:

• Dětský klinický psycholog dítě vyšetří, pozoruje, zjišťuje, co za potížemi stojí, a vede terapii. Léky nepředepisuje.
• Dětský psychiatr je lékař. Stanoví diagnózu, může předepsat léky a rozhodne, zda je potřeba další péče. Často spolupracuje s psychologem.
• Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) pomáhá hlavně se školními a výchovnými potížemi: školní zralost, poruchy učení, pozornost, chování ve třídě. Je určena dětem a rodičům a vyšetření je bezplatné. Rozcestník poraden najdete na webu ministerstva školství.
• Školní psycholog nebo školní poradenské pracoviště je dobrá první zastávka, když potíže souvisejí se školou. Zeptejte se třídní učitelky nebo ředitelství.
• Psychoterapeut se zaměřuje na dlouhodobější práci s emocemi a vztahy. Zeptejte se předem, zda dětem věnuje a jakou má kvalifikaci.

Pokud si nejste jistí, začněte u dětského lékaře. Posoudí, zda potíže mají zdravotní příčinu, a poradí, kam dál. Některé obtíže, třeba specifické poruchy učení, se vyšetřují právě v poradně.

Potřebuju doporučení a kdo to zaplatí

Rodiče často slyší, že bez doporučení se k psychologovi nedostanou, nebo že ho budou muset platit celý. Pravidla se liší podle typu pracoviště. Obecně platí:

• Psychiatr je lékař a péči hradí zdravotní pojišťovna. K většině ambulancí se dá objednat bez doporučení, stačí průkaz pojištěnce. Dětských psychiatrů je ale málo a čekací doby bývají dlouhé.
• Klinický psycholog má část vyšetření a terapie hrazenou pojišťovnou, pokud má s ní smlouvu. Zda je potřeba doporučení od pediatra, se liší mezi pracovišti, proto se při objednání zeptejte rovnou.
• Soukromé praxe bez smlouvy s pojišťovnou si účtují cenu za hodinu sami. Částky se liší podle místa a zkušenosti terapeuta, zjistěte si je před první schůzkou.
• Pedagogicko-psychologická poradna je zdarma.

Doporučení od dětského lékaře se vyplatí i tak: pediatr zná anamnézu dítěte, může vyloučit tělesné příčiny a často ví, kdo v okolí má volné termíny.

Jak zkrátit čekání na termín

Dobří odborníci mívají plno a termíny se počítají na týdny až měsíce. Neznamená to, že máte nečinně čekat. Pomůže:

1. Objednat se na víc míst naráz. Až přijde první volný termín, ostatní odřeknete.
2. Zeptat se na zařazení na čekací listinu a na to, zda je při zhoršení možný dřívější termín.
3. Zkusit psychiatra nebo poradnu. Někde se k dětskému psychiatrovi dostanete dřív než k psychologovi. Funguje to jen místy, ale stojí za pokus.
4. Využít školu. Školní psycholog nebo výchovný poradce může začít hned a pomůže s podpůrnými opatřeními.
5. Při zhoršení nečekat. Při akutní krizi se chodí na psychiatrickou pohotovost nebo na dětské oddělení nemocnice, ne na čekací listinu.

Jak vypadá první schůzka

První návštěva bývá hlavně rozhovor. Psycholog se ptá rodičů na těhotenství, vývoj dítěte, školu, rodinu a to, co vás trápí. Podle věku se pak věnuje dítěti: malé děti pozoruje při hře a kreslení, větší a dospívající si s ním povídá, případně využije testy. Často se rodiče a dítě střídají zvlášť.

Na schůzku si připravte stručný zápis. Kdy potíže začaly, co je zhoršuje, co pomáhá, jak vypadá běžný den, jaké jsou známky a zprávy ze školy, zda dítě bere nějaké léky nebo prodělalo vážnější nemoc. Vezměte i případné zprávy z dřívějších vyšetření. Dítěti předem řekněte pravdivě a jednoduše, kam jdete a proč: „Jdeme za paní, která si s dětmi povídá o tom, co je trápí. Nic se nebude píchat.“ Nelžete mu, že jdete „jen na návštěvu“, ztratilo by důvěru.

Terapie bývá dlouhodobější proces. Zlepšení se často nedostaví po jediné schůzce a psycholog se vás zeptá, co můžete dělat doma. Právě spolupráce rodičů rozhoduje.

Co mohou rodiče dělat do první schůzky

Do termínu se vyplatí dítě pozorovat a nic nevynucovat. Nevyslýchejte ho, jen mu dejte najevo, že mu věříte a že mu chcete pomoct. Udržujte pravidelný režim spánku a jídla, omezte zbytečné hádky před dítětem a vyhýbejte se větám typu „co je s tebou“ nebo „ostatní děti to zvládnou“. Pokud se potíže týkají školy, domluvte si schůzku s učitelkou a zjistěte, jak se dítě chová ve třídě, protože psycholog tu informaci ocení.

Selhali jsme, když si nevíme rady?

Ne. Jsou děti, které jsou zranitelnější vůči stresu, a ani ta nejpečlivější výchova před úzkostmi, poruchou pozornosti nebo školními obtížemi nechrání. Některé potíže mají biologický základ, u jiných je spouštěčem událost mimo vaši kontrolu. Je pravda, že rodinné prostředí hraje roli, a právě proto psycholog často pracuje s celou rodinou. Neděje se to ale proto, aby hledal viníka, nýbrž aby našel, co se dá změnit.

Pokud řešíte konkrétní věc, třeba dětské zlozvyky, které se nedaří zvládnout doma, nebo se obáváte, že za chováním dítěte stojí širší vývojová odlišnost, třeba podezření na autismus u malého dítěte, je návštěva odborníka jediný spolehlivý způsob, jak se dozvědět víc. Internetem a rodinnou radou se diagnóza stanovit nedá.

Časté otázky

Musím k psychologovi s dítětem chodit pravidelně?

Záleží na tom, o jaký problém jde. Někdy stačí vyšetření a několik konzultací, jindy je potřeba terapie v týdenních nebo delších intervalech. Psycholog by vám měl na začátku říct, co od spolupráce čekat a jak dlouho zhruba potrvá.

Řekne psycholog škole, o čem jsme se bavili?

Neřekne. Psycholog je vázán mlčenlivostí a informace předává jen se souhlasem rodičů. Pokud chcete, aby škola věděla o doporučených úpravách, napíše vám zprávu a vy rozhodnete, komu ji dáte.

Kdy je potřeba psychiatr místo psychologa?

Když jde o podezření na vážnější poruchu, když dítě mluví o sebepoškozování, nebo když zvažujete léky. Psychiatr jako lékař může léky předepsat. Psycholog, který pracuje s dítětem, vás k psychiatrovi odešle, pokud to bude potřeba.

Může dítě odmítnout chodit?

Může. Starší děti a dospívající někdy zpočátku odmítají. Pomáhá nechat je spolurozhodovat, o čem se bude mluvit, a dát si čas. Pokud odmítání trvá, probere to s vámi psycholog, případně zvolí jiný přístup.