Jedno, nebo více dětí? Výhody a nevýhody jedináčka i vícečlenné rodiny

Správný počet dětí neexistuje: jedináček i vícečlenná rodina mohou být šťastné, pokud na to mají rodiče čas, peníze a sílu. Tady je férové srovnání výhod a nevýhod, co o jedináčcích a sourozencích skutečně víme, jak se rozhodnout a co zvážit ze zdravotního hlediska.

Jedináček: co je pravda a co mýtus

O jedináčcích kolují představy, že jsou rozmazlení, sobečtí a osamělí. Výzkumy dětí bez sourozenců ale takové závěry nepotvrzují. Rozdíly v povaze mezi jedináčky a dětmi se sourozenci jsou menší, než se čeká, a mnohem víc záleží na výchově, na rodinném prostředí a na tom, kolik možností má dítě potkávat vrstevníky.

Co mají jedináčci často společné:

• Mají víc pozornosti, času a podpory od rodičů, což se obvykle projevuje v řeči, vzdělávání a sebevědomí.
• Zvykají si tvořit si hru sami a bývají samostatní.
• Rodiče jim snáz zajistí kroužky, cestování a podporu zájmů.
• Naopak se jim může zdát, že rodiče mají velká očekávání, protože všechno stojí na jednom dítěti.
• Doma jim chybí stálý parťák na hraní, takže víc závisejí na kamarádech, kroužcích a školce.
• Až budou dospělí, budou sami řešit péči o rodiče a pozůstalost, protože nebudou mít sourozence, se kterým by se o to podělili.

Pokud máte jedno dítě, dbejte na pravidelný kontakt s vrstevníky: školka, kroužky, kamarádi z okolí nebo z rodiny. Pravidelné návštěvy bratranců nebo sousedských dětí často stačí.

Více dětí: co to obvykle přináší

Sourozenci se učí sdílet, vyjednávat, prosadit se i ustoupit. Mají doma někoho, s kým si hrají, a v dospělosti často mají blízký vztah a oporu. Neznamená to ale, že sourozenci jsou vždy kamarádi. Rivalita, žárlivost a hádky patří k běžnému životu, a pokud je rodiče nezvládají, mohou se z nich stát trvalé spory. O tom, co se kolem sourozenců děje, píšeme v textu o sourozenecké rivalitě.

Víc dětí znamená víc radosti, ale i víc starostí. Rodiče bývají unavení, mají míň času na sebe, na partnerský vztah a na individuální pozornost každému dítěti. Je potřeba počítat s tím, že rodina se musí organizovat jinak: společné aktivity, rozvrh dne, zodpovědnost mezi rodiči i mezi dětmi.

Jak velký je rozdíl ve financích

Ne každý výdaj se s druhým dítětem zdvojnásobí. Něco se opravdu ušetří a něco ne.

Oblast	Co se děje u druhého dítěte
Kočárek, postýlka, autosedačka	Často se dají použít znovu, pokud jsou v dobrém stavu a splňují bezpečnostní normy. Autosedačky mají omezenou životnost a po nehodě se mění.
Oblečení a hračky	Dědění od staršího sourozence ušetří, ale i tak se obvykle něco dokupuje, třeba boty a oblečení na jiné roční období.
Jídlo, plenky, drogerie	Roste s počtem dětí.
Školka, škola, kroužky	Platí se za každé dítě zvlášť, ať jde o školní pomůcky, obědy nebo kroužky.
Bydlení a auto	Může být potřeba větší byt nebo auto pro celou rodinu.
Dovolená	Cena roste, některé služby mají zvýhodněné rodinné nabídky.

Chcete-li zjistit, jaké dávky a příspěvky na rodinu jsou k dispozici, podívejte se na stránky MPSV a ČSSZ. Výše dávek se mění, proto je lepší vždy ověřit aktuální stav. Rozhodování, kolik dětí si rodina může dovolit, se nevyplatí stavět jen na dnešním příjmu, ale i na tom, jak se změní v době mateřské a rodičovské dovolené.

Jaký odstup mezi dětmi zvolit

Zdravotně se obvykle doporučuje, aby mezi porodem a dalším otěhotněním uplynuly alespoň dva roky. Tělo se po těhotenství a porodu zotavuje a rizika předčasného porodu nebo komplikací se při příliš těsném odstupu zvyšují. U žen po císařském řezu nebo s komplikacemi je vhodné poradit se s gynekologem o vhodné době.

Jaké jsou obvyklé výhody a nevýhody odstupu?

• Malý odstup (do dvou, tří let). Děti si spolu hrají, mají podobné zájmy a společné prostředí. Rodiče mají hodně práce naráz, ale zvládnou „období pleny“ hromadně. Podrobněji o tom píše text, co čeká rodiče, když jsou děti blízko od sebe.
• Větší odstup (čtyři a víc let). Starší dítě už je samostatnější a může pomáhat, rodiče mají víc času pro každé zvlášť. Děti mají ale méně společných her a starší sourozenec se může cítit odsunutý.

Nejdůležitější je rodina jako celek: zdraví matky, ekonomická situace a opora okolí. Nepodléhejte tlaku „co se sluší“.

Jak připravit první dítě na sourozence

Pokud se rozhodnete pro další dítě, dobře připravte to první. Malé děti nechápou, co nové miminko obnáší, a čekání na „hračku na hraní“ končí zklamáním, když zjistí, že sourozenec jen spí, pláče a odebírá rodičům pozornost.

• Říkejte věci pravdivě: miminko dlouho nebude s kým si hrát, ale časem ano.
• Zapojte starší dítě do příprav, například do výběru oblečení nebo pokojíčku, ale nenuťte mu roli „pomocníka“.
• Po porodu mu věnujte čas jen pro něj, i krátký, pravidelný a bez miminka.
• Nemluvte o tom, že bude „velký bratr“, jako o povinnosti. Starší dítě má pořád právo být dítětem.
• Počítejte s žárlivostí a návratem k chování mladšího dítěte (pomočování, zlobení). Většinou odezní, když pozornost dostane.

Jak zvládat víc dětí v každodenním životě

Rodiny s víc dětmi se opírají o rutinu a spolupráci. Pomáhá společný rozvrh, ve kterém má každý svůj úkol podle věku, a pravidla, která platí pro všechny. Ranní a večerní rituály ušetří mnoho nervů. Důležitá je i úleva pro rodiče: střídejte se s partnerem, žádejte o hlídání a nebojte se přijmout pomoc. Dobře fungující rodina neznamená, že rodiče zvládají všechno sami, ale že vědí, kde sehnat pomoc.

Zároveň si hlídejte, aby každé dítě dostávalo čas samo se sebou. Stačí čtvrt hodiny denně, kdy se rodič věnuje jen jednomu z nich. Takové chvíle zabrání pocitu, že se dítě ztrácí v davu, a posilují vztah.

Jak se rozhodnout: otázky pro oba partnery

Rozhodnutí o dalším dítěti musí být společné. Pokud jeden z partnerů nechce, nelze ho přesvědčit tlakem a mohlo by to vztah poškodit. Pomůže, když si doma otevřeně řeknete:

1. Mám dost sil, času a trpělivosti na další dítě, nebo se cítím už teď vyčerpaný?
2. Kdo nám pomůže? Babičky, kamarádi, hlídání. Pokud je to otázka soužití více generací, pomůže text o soužití dvou generací pod jednou střechou.
3. Jak by další dítě změnilo bydlení, práci a rozpočet?
4. Jak se k tomu staví naše první dítě? (Ptejte se podle věku, ale rozhodnutí je na dospělých.)
5. Co když se otěhotnění nepodaří hned, nebo jsou komplikace? Máme plán?

Pokud se otěhotnění delší dobu nedaří, nečekejte. Obvykle se doporučuje navštívit gynekologa po roce snažení, u žen nad pětatřicet už po půl roce. Neplodnost není selhání a v řadě případů pomůže vyšetření a léčba.

Časté otázky

Škodí jedináčkovi, že nemá sourozence?

Ne. Výzkumy ukazují, že rozdíly jsou menší, než se běžně čeká. Dítě potřebuje kamarády, kroužky a čas s vrstevníky, což se dá zajistit i bez sourozence.

Jaký odstup mezi dětmi je nejlepší?

Z pohledu zdraví matky se doporučuje aspoň dva roky mezi porodem a dalším těhotenstvím. Jinak neexistuje „ideální“ odstup, každý má svoje výhody. Poraďte se s gynekologem.

Zdvojnásobí se výdaje s druhým dítětem?

Nezdvojnásobí, protože část výbavy se dá použít znovu. Roste ale jídlo, oblečení, kroužky a školní výdaje. Aktuální dávky zjistíte na stránkách MPSV a ČSSZ.

Co když partner chce další dítě a já ne?

Mluvte o tom bez tlaku a bez výčitek. Společný rozhovor, případně návštěva rodinné poradny, pomůže pochopit důvody obou. Rozhodnutí se nemá nikomu vnucovat.