Šikana: jak ji poznat, co dělat a kam se obrátit

Šikana je opakované, úmyslné ubližování slabšímu, které může být fyzické, slovní, psychické i online. Dítě se o ní často nesvěří, proto sledujte změny v chování. Když se to děje, zapište si konkrétní případy, požádejte o schůzku školu a při násilí, vydírání nebo vyhrožování zapojte policii.

Co je šikana a čím se liší od hádky

Dětské spory patří k životu: dvě děti se pohádají, popadnou, a za hodinu si hrají spolu. Šikana je něco jiného. Poznáte ji podle tří znaků: jde o opakované ubližování, je úmyslné a oběť se nemůže účinně bránit, protože agresor je silnější, početnější nebo má ve třídě větší vliv.

Šikana má několik podob:

• Fyzická: strkání, bití, schovávání nebo ničení věcí, braní svačiny a peněz.
• Slovní: posměšky, nadávky, přezdívky, výhrůžky.
• Sociální: vyčleňování, ignorování, šíření pomluv, „nikdo si k tobě nesedne“.
• Kyberšikana: urážky ve skupinových chatech, trapné fotky nebo videa, falešné profily, výhrůžky přes sociální sítě.

Nejde jen o zranění těla. Ponižování a izolace dokážou dítěti ublížit stejně, někdy i víc, a následky bývají dlouhodobé.

Podle čeho poznám, že je dítě šikanované

Děti se rodičům svěřují nerady. Bojí se, že je nebudou brát vážně, že se situace zhorší, nebo se stydí a myslí si, že je to jejich chyba. Proto je důležité všímat si změn. Samotná jedna změna nic nedokazuje, ale souběh víc signálů je důvod zpozornět.

• Nechce do školy, vymýšlí si nemoci nebo trpí bolestmi břicha či hlavy hlavně ráno.
• Vrací se s poškozenými nebo chybějícími věcmi, modřinami, které nedokáže vysvětlit, nebo bez svačiny a peněz.
• Je smutné, uzavřené, podrážděné, hůř spí, ztrácí chuť k jídlu nebo se mu zhorší prospěch.
• Přestane chodit na kroužky a k přátelům, o kterých dřív vyprávělo.
• Vyhýbá se mobilu nebo naopak při příchodu zpráv zbledne či zavře displej.
• Žádá peníze, aniž řekne, na co je potřebuje.

Pokud se dítě objeví s bolestmi hlavy či břicha nebo má potíže se spaním, nechte ho vyšetřit u dětského lékaře. Lékař vyloučí tělesnou příčinu a dítě se tak má šanci svěřit v klidu. Je to i důležitý záznam, pokud by se věc řešila dál.

Co dělat, když se dítě svěří

Prvních pár minut rozhoduje o tom, jestli se vám dítě otevře i příště. Vyslechněte ho, řekněte, že mu věříte a že za to nemůže. Nesnižujte to slovy „nevšímej si toho“ a nic neslibujte, co nesplníte, třeba že to nikomu neřeknete. Pak postupujte takto:

1. Zapisujte si. Co se stalo, kdy, kdo byl přítomen, kdo to viděl. Zachovejte screenshoty zpráv, fotografie zranění a lékařské zprávy.
2. Kontaktujte třídního učitele. Raději písemně, třeba e-mailem, a požádejte o schůzku. Škola má šikanu řešit a je dobré, aby o ní měla záznam.
3. Obraťte se na výchovného poradce, školního metodika prevence nebo školního psychologa. Každá škola by měla mít minimální preventivní program a osobu, která na něj dohlíží.
4. Pokud se nic neděje, jděte k řediteli. Vyžádejte si písemné vyjádření, co škola udělá a do kdy.
5. Když ani ředitel nepomůže, obraťte se na zřizovatele školy a na Českou školní inspekci.
6. Při násilí zapojte policii. Fyzické napadání, vydírání, vyhrožování, krádeže nebo šíření intimních fotografií mohou být trestné činy.

Nekonfrontujte agresora ani jeho rodiče sami a v hněvu. Často to situaci zhorší a dítěti později ještě víc ztíží pobyt ve třídě. Spolehlivější je využít školu jako prostředníka. Jak s učitelem jednat, když se vám nezdá, že dítě bere vážně, najdete v článku učitel si zasedl na mé dítě.

Co dítěti říct a čemu se vyhnout

Pomáhají věty jako „Věřím ti“, „Není to tvoje vina“ a „Pomůžu ti to vyřešit“. Naopak škodí rady typu „Dej mu zpátky“, „Nebuď přecitlivělý“ nebo „Tohle se prostě stává“. Dítě z nich pozná, že se mu nevěří, a už se nesvěří. Pozor také na přehnanou reakci: pokud se rodič rozběhne do školy a udělá scénu, dítě se může příště bát cokoli říct. Klid a plán jsou účinnější.

Pokud dítě odmítá chodit do školy, neposílejte ho tam silou a bez řešení, ale ani ho nenechávejte doma delší dobu bez domluvy se školou. Odmítání školy má různé příčiny, o nichž píše článek jakým způsobem se snaží děti ulít ze školy. Zkuste proto dítěti zajistit doprovod, domluvit se na jiném sezení v lavici nebo třeba na pomoci jiného dospělého, který na třídu dohlédne.

Kyberšikana a co dělat jinak

Online šikana se liší tím, že nekončí odchodem ze školy. Zprávy a posměšky jdou za dítětem domů a vidí je velká skupina lidí. Co v takové situaci udělat:

• Uložte důkazy: snímky obrazovky s datem, odkazy, jména účtů.
• Nereagujte na útočníka a neodpovídejte stejnou mincí.
• Nahlaste obsah službě nebo platformě a požádejte o jeho odstranění. Útočníka zablokujte.
• Informujte školu, pokud se do toho zapojili spolužáci.
• Vyhrožování, vydírání a šíření intimních snímků nahlaste policii.

Mobil dítěti neberte jako trest. Bylo by to pro ně dvojité ublížení: oběť přijde o kontakt s přáteli a zjistí, že se příště nemá svěřit.

Jak šikaně předcházet

Dítě, které má doma bezpečné prostředí, kde se může svěřit a nebude potrestáno, je méně zranitelné. Mluvte s ním o tom, co ve škole zažívá, a nehodnoťte ho. Naučte ho říkat „přestaň“ pevným hlasem, odejít a vyhledat dospělého. Podporujte jeho přátelství a zájmy mimo školu, kde je úspěšné a mezi lidmi, kteří ho berou. Důvěra ve vlastní hodnotu pak neklesne tak snadno.

Jednou z rizikových skupin jsou děti, které se od ostatních nějak liší: mají například poruchu učení, jiný vzhled nebo potíže s komunikací. Pokud je u vašeho dítěte důvod ke zvýšené péči, upozorněte třídního učitele, aby situaci sledoval. Souvislosti poruch učení vysvětluje článek trpí vaše dítě poruchou učení?.

A co když šikanuje vaše dítě? Přistupujte k tomu vážně a bez obhajoby. Zjistěte, co se stalo, a vysvětlete, že ublížit druhému není přípustné. Dohodněte se se školou na společném postupu. Dítě, které ubližuje, potřebuje pomoc, ne jen trest. Pomoci může školní psycholog nebo pedagogicko-psychologická poradna.

Dítěti, které je v nouzi, může pomoci Linka bezpečí na čísle 116 111, která je bezplatná. Pokud dítě mluví o sebepoškozování nebo sebevraždě, neodkládejte to: kontaktujte lékaře, psychologa nebo záchrannou službu.

Časté otázky

Má škola povinnost šikanu řešit?

Ano, škola má chránit žáky a šikanu řešit podle metodického pokynu ministerstva školství a vlastního krizového plánu. Požadujte, aby o věci vedla záznam, a ptejte se, jaké kroky podnikne.

Mám dítěti poradit, ať se brání?

Doporučuje se spíš pevné slovní odmítnutí, odchod a vyhledání dospělého než fyzická odveta, která může věc zhoršit a přivést dítě do problémů. Nenaučíte ho tím trpět. Pokud agrese pokračuje, zapojte školu.

Kdy je šikana trestný čin?

Kdykoli se objeví fyzické napadání, vydírání, vyhrožování, krádež nebo šíření intimních snímků, může jít o trestný čin. Podrobnosti posuzuje policie, proto při takových případech neváhejte a obraťte se na ni.

Co když škola nic nedělá?

Požádejte o písemné vyjádření, obraťte se na ředitele, zřizovatele a Českou školní inspekci. Pomoci mohou i organizace pro děti nebo veřejný ochránce práv. Nezapomeňte si uschovat vše, co jste ve věci poslali a dostali.

Má dítě změnit školu?

Změna školy je krajní možnost, pokud všechny ostatní kroky selhaly a dítě trpí. Nejdřív zkuste využít podporu školy, psychologa nebo třídního kolektivu. Pokud ji zvolíte, dítěti vysvětlete, že to není útěk, ale snaha mu zajistit klid.