Šikana ve škole: jak ji poznat a co dělat

Šikana je opakované, záměrné ubližování, při kterém oběť nemá stejnou sílu bránit se. Rozdíl oproti běžnému konfliktu je v opakování a nerovnováze. Tenhle článek ukazuje, podle čeho změnu v chování dítěte poznat, jak postupovat od třídního učitele přes vedení školy dál a kam se obrátit, když škola nic neřeší.

Jak se šikana liší od konfliktu mezi dětmi?

Děti se hádají, perou a urážejí a nic z toho ještě šikana být nemusí. Rozdíl pomáhá poznat několik otázek:

• Opakuje se to? Konflikt bývá jednorázový nebo zřídka. Šikana se vrací, často každý den nebo každý týden.
• Jsou síly vyrovnané? Při hádce se obě strany brání a mohou skončit smířením. U šikany je jedno dítě slabší, osamocené nebo ve skupině přehlasované a bránit se nemůže.
• Je to úmyslné? Útočník chce ublížit nebo ponížit, ne jen prosadit svůj názor.
• Lituje agresor? Po konfliktu to dítě obvykle pozná a omluví se, při šikaně ne.

Šikana může být fyzická (bití, strkání, ničení věcí), slovní (nadávky, výsměch, vyhrožování), sociální (vyloučení z party, pomlouvání, ignorování) i kybernetická, tedy na sociálních sítích, ve skupinových chatech nebo při online hrách. Kyberšikana navíc nekončí zvoněním ze školy, dítě ji zažívá i doma. Některé útoky mají znaky trestného činu, třeba vyhrožování, vydírání, krádež nebo šíření intimních fotografií, a pak už nejde jen o školní problém.

Jak změny v chování poznat?

Děti o šikaně často nemluví, stydí se nebo se bojí, že to zhorší. Rodič ji proto většinou pozná podle změn. Pozor na:

• nechuť jít do školy, časté „bolení“ hlavy nebo břicha ráno, vymýšlení důvodů, proč zůstat doma,
• ztracené, poškozené nebo chybějící věci (svačina, oblečení, penál, telefon), vymlouvání se na „ztrátu“,
• modřiny nebo škrábance s nejasným vysvětlením,
• chybějící peníze, žádosti o víc peněz na svačinu,
• změna kamarádů, nikdo nezve na narozeniny, dítě po škole nikam nechodí,
• zhoršení prospěchu, ztráta zájmu o věci, které bavily,
• špatný spánek, noční můry, pomočování, úzkost, vztek nebo uzavřenost,
• u kyberšikany: dítě náhle odkládá telefon nebo je na něm naopak pořád, při příchodu zpráv se zachmuří.

Žádný z těchhle příznaků sám o sobě šikanu neznamená. Mohou mít i jiné příčiny, třeba únavu nebo potíže s učením, a více o nich píšeme v článcích jakým způsobem se snaží děti ulít ze školy a trpí vaše dítě poruchou učení. Děti, které se od ostatních něčím liší, jsou ale terčem útoků častěji, proto změny v chování vždy vezměte vážně.

Jak s dítětem mluvit?

První rozhovor rozhoduje o tom, zda se dítě svěří dál. Zásady:

1. Zvolte klidnou chvíli, ne hned po příchodu ze školy ani před spaním. Pomáhá společná procházka nebo jízda autem.
2. Ptejte se otevřeně: „Jak ses dnes měl ve škole? S kým jsi byl o přestávce? Je něco, co tě trápí?“ Nevyslýchejte.
3. Věřte mu a neobviňujte. Nikdy neříkejte „proč ses nebránil“ ani „něco jsi určitě udělal ty“.
4. Nepoučujte „dej mu zpátky“. Pro dítě v nerovné situaci je to nebezpečné a často situaci zhorší.
5. Neslibujte, že to nikomu neřeknete. Slibte, že společně najdete řešení a nic neuděláte bez jeho vědomí.
6. Pochvalte ho, že se svěřilo. Připomeňte, že vina není na něm.

Zapisujte si, co se stalo, kdy, kde, kdo byl přítomen a kdo to viděl. U kyberšikany ukládejte snímky obrazovky se jménem odesílatele, datem a časem. Zdravotní potíže po fyzickém napadení vyšetří lékař a zprávu uchovejte.

Postup od třídního učitele k vedení školy

Škola je povinna se šikanou zabývat, řešit ji a chránit žáky. Ministerstvo školství vydává pro školy metodiku prevence a řešení šikany a většina škol má vlastní postup ve školním řádu a program prevence. Jak postupovat jako rodič:

1. Třídní učitel. Kontaktujte ho nejlépe písemně (e-mailem nebo přes školní systém), aby byl záznam. Popište konkrétní události, ne dojmy. Domluvte se na schůzce.
2. Školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog. Mají na starosti prevenci a vyšetřování. Pokud třídní nereaguje, obraťte se přímo na ně.
3. Ředitel školy. Pokud se nic neděje, napište řediteli. Zeptejte se, jak škola šetří, kdo za ni jedná a do kdy vás bude informovat.
4. Zřizovatel a Česká školní inspekce. Pokud škola šikanu nevyšetřuje nebo ji bagatelizuje, obraťte se na zřizovatele (obvykle obec) nebo podejte stížnost České školní inspekci.

Od školy čekejte, že vyslechne oběť, svědky i agresora a zjištění zaznamená. Měla by informovat rodiče všech zúčastněných dětí a přijmout konkrétní opatření. Běžné jsou například dohled o přestávkách, změna sezení, rozhovor s agresorem, práce s třídou nebo výchovná opatření. Nesouhlaste s tím, že děti „si to mají vyřídit samy“, ani s urovnáním společným rozhovorem, kdy oběť stojí proti útočníkovi. Při vážné šikaně to dítěti ublíží.

Jak komunikovat s učitelem, který podle vás dítě nepodporuje, popisuje článek učitel si zasedl na mé dítě. S rodiči agresora radši nejednejte přímo, zvlášť ve vzteku. Vyřešte to přes školu.

Kam se obrátit, když škola nepomáhá

• Linka bezpečí 116 111 je anonymní a bezplatná linka pro děti a mladé lidi. Dítě může volat i psát.
• Pedagogicko-psychologická poradna a středisko výchovné péče poradí a pomohou dítěti i škole.
• Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) při obecním úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je ohroženo dítě.
• Policie ČR (158) při násilí, vydírání, vyhrožování, krádeži, šíření intimních fotek nebo jiném trestném činu. Tísňová linka je 112.
• Dětský lékař, psycholog nebo psychiatr, pokud dítě trpí úzkostmi, špatně spí, nechce jíst, má sebepoškozující myšlenky nebo mluví o tom, že nechce žít. Při akutním ohrožení volejte 155 nebo 112.

Změna školy může pomoci, ale je to až poslední možnost a nemá vypadat jako trest pro oběť. Nejdřív zkuste domluvit řešení se školou. Pokud změnu zvažujete, vyplatí se mluvit s dítětem a zjistit, co potřebuje.

Jak dítě podpořit

Dítě po šikaně často ztrácí sebedůvěru a pocit bezpečí. Pomáhá:

• být k dispozici a poslouchat, aniž byste hned řešili,
• posilovat sebevědomí mimo školu: kroužek, sport nebo kamarádi z jiného prostředí,
• informovat dítě o tom, co škola dělá, a nechat ho spolurozhodovat, kde to jde,
• nabídnout odbornou pomoc, hlavně pokud potíže trvají déle než pár týdnů,
• hlídat kyberprostor: společně zablokovat útočníky, nahlásit profil správci služby, upravit soukromí účtu.

Ani sebelepší podpora nemusí na všechno stačit. Pokud potíže přetrvávají nebo se stupňují, nečekejte a požádejte o odbornou pomoc.

Časté otázky

Mám zasáhnout hned, nebo počkat, jak se to vyvine?

Nečekejte. Šikana se bez zásahu obvykle neztratí, spíš zhoršuje. Napište učiteli a požádejte o schůzku, čím dřív, tím líp.

Je povinností školy šikanu řešit?

Ano, škola má žáky chránit a řešit rizikové chování. Při pochybnostech, zda škola postupuje správně, se obraťte na ředitele, zřizovatele nebo Českou školní inspekci.

Co když škola tvrdí, že o šikanu nejde?

Požadujte písemné vyjádření, jak škola situaci posoudila. Předložte své záznamy. Pokud nesouhlasíte, můžete se obrátit na zřizovatele, inspekci nebo poradnu.

Když se dítě šikaně nebrání, je to jeho chyba?

Ne. Šikana je nerovný souboj a odpovědnost nese agresor a dospělí, kteří ji mají zastavit. Rada „bij se“ obvykle nepomůže a může dítě ohrozit.

Mám kontaktovat rodiče agresora?

Obvykle ne napřímo. Raději to nechte na škole, která má postup a může setkání vést. Pokud došlo k trestnému činu, řeší to policie.