Přeskočit na obsah
Bobeček.cz

Domů › Výchova

Výchova

Hlídání dětí: chůva, babička, nebo dětská skupina

Vyšlo 26. února 2013 · Aktualizováno 1. října 2026 · Hedvika

Ilustrační foto k článku Hlídání dětí: chůva, babička, nebo dětská skupina
Ilustrační foto: Antonius Ferret, Pexels

Hlídání dítěte se dá řešit čtyřmi hlavními způsoby: prarodiči nebo přáteli, chůvou, dětskou skupinou či školkou a krátkodobě hlídacím koutkem. Každý má jiné výhody, ceny i rizika. Článek ukazuje, kdy se který hodí, na co se zeptat před prvním hlídáním a co dělat, když dítě onemocní.

Hlídání se nedá odložit tak, jako se dá odložit nákup: dítě je potřeba někam svěřit u lékaře, při pracovní cestě, při návštěvě úřadu nebo když onemocní samotný rodič. Rodiny, které mají zajištěnou záložní variantu předem, zvládají takové situace klidněji než ty, které shánějí hlídání ve čtvrt na osm ráno.

Kdo může hlídat: přehled možností

  • Prarodiče, sourozenci rodičů, blízcí přátelé. Dítě je zná, nic to nestojí a rodič je v klidu. Slabinou je omezená kapacita: nejde o pravidelnou službu a vztahy se mohou zhoršit, když se styl výchovy liší.
  • Chůva. Hlídá doma, ať už pravidelně, nebo jednorázově. Hodí se pro nemocné dítě, večerní hlídání nebo pracovní dobu mimo běžný režim. Nevýhodou jsou náklady a nutnost chůvu důkladně prověřit.
  • Dětská skupina, školka, jesle. Pravidelná, kontrolovaná péče v kolektivu. Bývá nejvýhodnější pro rodiče, kteří chodí do práce, ale nepokryje nemoc, uzavření provozu ani neobvyklou pracovní dobu.
  • Hlídací koutek nebo herna. Pouze na pár hodin, obvykle pro starší děti. Jde o krátkodobou pomoc, nikoli o řešení pro pravidelné hlídání.

Která z možností se hodí, ukáže otázka, kolik a jak často hlídání potřebujete. Rodič, který se chystá občas k lékaři, nemusí platit chůvu, a rodič, který nastupuje do práce na plný úvazek, se bez dětské skupiny nebo školky nebude moct spolehnout jen na babičku.

Hlídání prarodiči a známými

Pro většinu rodin je to první volba, protože dítě zná místo i lidi. Aby systém fungoval dlouhodobě a nezačal drhnout, pomáhá domluvit si předem několik věcí:

  • kdy hlídání platí a kdy je to „na požádání“. Prarodič by neměl mít pocit, že je automaticky k dispozici,
  • jak se zachází s jídlem, spánkem, obrazovkou a sladkostmi. Netrvejte na všem, vyberte tři věci, na kterých vám záleží,
  • co se stane, když dítě onemocní, nebo prarodič onemocní sám,
  • kdo dítě vyzvedává a kdo ho smí vyzvednout. Zejména u mladších dětí je dobré mít seznam osob.

Hlídá-li prarodič u vás doma, dítě zůstane v zaběhnutém režimu. U babičky doma je zase větší prostor pro dobrodružství, ale hůř se kontroluje režim. Pokud dítě pobývá mimo domov několik dní, předejte mu oblíbenou hračku, zvyklosti k usínání a lékařské údaje.

Chůva: jak ji vybrat a na co se zeptat

Chůva může dojíždět pravidelně, nebo jen jednorázově. Ceny se liší podle města, doby a požadavků a nejsou pevně dané, proto je vždy srovnávejte a ptejte se, co je v ceně (doprava, hlídání více dětí, noční hlídání, o víkendech a svátcích). Hlídací agentury zpravidla nabízejí i zkušební hlídání, při kterém se děti a chůva poznají, zatímco rodič je doma nebo v blízkosti. Využijte ho.

Před svěřením dítěte chůvě si ověřte:

  1. Zkušenosti a doporučení. Od jakých rodin má reference a s jak starými dětmi pracovala.
  2. Kurz první pomoci. Chůva, která hlídá miminka a batolata, musí vědět, co dělat při zakopnutí, zadušení nebo horečce.
  3. Výpis z rejstříku trestů. Bezúhonného člověka lze snadno doložit a seriózní agentura s tím nemá problém.
  4. Dohodu o pravidlech. Jídlo, spánek, obrazovky, odpolední program, kam smí s dítětem jít, jak se domlouváte při změně.
  5. Způsob komunikace. Chcete dostávat zprávy při hlídání, nebo jen při příchodu domů?

Jednáte-li s agenturou, ptejte se, kdo za chůvu odpovídá, jak je vyřešena náhrada při nemoci a jakým způsobem agentura řeší stížnosti. Dobrým pravidlem je první dvě tři hlídání zůstat v blízkosti, aby se dítě i chůva v klidu poznali.

Dětská skupina a školka jako pravidelná varianta

Dětské skupiny a mateřské školy poskytují pravidelnou péči za stanovených podmínek, s kvalifikovaným personálem a s kontrolou. Hodí se, když potřebujete hlídání na každý pracovní den. Pro dítě znamenají zároveň kontakt s vrstevníky a pravidelný režim. Nevýhodou je, že se v kolektivu nemoci šíří rychle a že provoz se při epidemii, havárii nebo prázdninách může omezit nebo přerušit. Proto mějte připravenou záložní možnost i pro takové dny. O tom, jak vést dítě k samostatnosti před nástupem, píše článek Jak naučit děti samostatnosti podle věku.

Když dítě onemocní, nebo musíte do nemocnice

Při nemoci dítěte přichází na řadu ošetřovné, dávka nemocenského pojištění, kterou za určitých podmínek dostane zaměstnaný rodič, jenž o nemocné dítě pečuje. Vystavuje se na základě ošetření u lékaře. Jeho výše ani délka se mění, proto se nespoléhejte na to, co říká kamarádka z dětského hřiště, ale zjistěte si aktuální podmínky na webu České správy sociálního zabezpečení nebo u zaměstnavatele.

Je-li hospitalizováno dítě, často se může rodič nechat přijmout jako doprovod, ale podmínky se u různých oddělení liší, proto se před nástupem zeptejte. Pokud je naopak hospitalizován rodič, je záložní plán nezbytný: určete, kdo dítě přijme, a předejte mu kartičku pojištěnce, léky, zvyklosti dítěte a kontakty na pediatra.

Na čem nešetřit a čemu se vyhnout

  • Svěřovat dítě někomu, vůči komu máte nepříjemný pocit. Vnitřní varování není hloupost, a nikdo vám nemusí vysvětlovat, proč vám někdo nesedí.
  • Nechávat děti dlouho s člověkem, kterého neznají a jehož nikdy neviděly. Nejdřív vždy krátká zkouška.
  • Nezapomenout dítěti říct, kam jdete a kdy se vrátíte. Slib „za chvilku“ bez dalšího vysvětlení vyvolává úzkost.
  • Neodcházet tajně. Kratší loučení s úsměvem a pevným slovem je lepší než zmizení ve chvíli, kdy dítě nevidí.

Pokud dítě po hlídání zjevně mění chování, bojí se konkrétní osoby, má modřiny, které nedokáže vysvětlit, nebo se vrací k dřívějším projevům (pomočování, noční děs), nenechte to bez povšimnutí a mluvte s dítětem i s pediatrem. Nejmenším dětem, které ještě neumějí vyprávět, pomůže klidná rutina popsaná v textu Máme doma batole, a změnu v jejich chování si všimnete dřív než slova.

Jak dítě na hlídání připravit

I krátké hlídání jde lépe, když o něm dítě ví předem. Den předtím mu jednoduše řekněte, kdo přijde, co budou dělat a kdy se vrátíte, a pokud umí číst hodiny, ukažte mu čas návratu. Předejte hlídajícímu jednu stránku s nejdůležitějším: telefon na vás a na druhého dospělého, pediatra, alergie a léky, čas jídla a spánku, rituál usínání a oblíbená hračka. Chůvu nebo prarodiče upozorněte na to, co dítě uklidňuje, a na to, co ho děsí. Po návratu se dítěte zeptejte, co zažilo, a nechte ho vyprávět bez výslechu.

Časté otázky

Odkdy lze miminko svěřit hlídání?

Pevná hranice neexistuje. Je to otázka důvěry rodičů, zdraví dítěte a toho, kdo hlídá. U kojených miminek se řeší odstříkané mléko nebo krmení, u novorozenců je nejlepší krátké hlídání osobou, kterou dobře znáte. S pediatrem můžete probrat konkrétní situaci.

Mám chůvu nahlásit nebo s ní uzavřít smlouvu?

Při pravidelném hlídání je dobré mít písemnou dohodu o době, ceně a pravidlech. Jak se to řeší z hlediska daní a pojištění, zjistíte u příslušného úřadu nebo u agentury, protože se podmínky mění.

Jak zvládnout, že dítě při odchodu pláče?

Je to běžné a obvykle po pár minutách přejde. Rozloučte se krátce a s jistotou, vraťte se v čase, který jste slíbili, a nechte dítě zvyknout si na hlídání postupně.

Kdo hlídá, když je školka zavřená?

Zajistěte si záložní osobu předem, třeba babičku, jiného rodiče nebo chůvu, kterou znáte. Pokud dítě zůstává doma kvůli nemoci, vzniká nárok na ošetřovné, podmínky ověřte u ČSSZ.

Zdroje

Mohlo by vás zajímat