Děti a lékaři: jak zvládnout strach z ordinace a očkování

Děti se u lékaře bojí hlavně neznámého a toho, co zažily jindy, ne samotného doktora. Pomáhá pravdivé vysvětlení předem, vaše klidné chování, hra na doktora a to, že lékaře dítěti nikdy nepoužijete jako strašáka. Tady najdete, jak dítě na prohlídku nebo očkování připravit, co dělat při pláči a kdy volat záchranku.

V čekárně si dítě hraje s kostkami a je spokojené. Jakmile se ale otevřou dveře ordinace, ztuhne, schová se vám za nohu a pláč je na světě. Podobně reaguje spousta dětí, často i takové, které jinak nic nerozhodí. Dobrá zpráva je, že se strach dá výrazně zmírnit a že na něj mají rodiče větší vliv, než si myslí.

Proč se děti bojí lékaře

Důvodů je víc a u každého dítěte jiné:

• Neznámé prostředí a cizí člověk. Bílé pláště, zvláštní vůně, přístroje. Zvlášť batolata procházejí obdobím, kdy se bojí cizích lidí.
• Nepříjemná zkušenost. Dítě si pamatuje bolest při očkování nebo odběru krve a spojuje ji s ordinací.
• Váš strach. Děti vnímají napětí rodiče. Pokud jste nervózní vy, přenáší se to na ně.
• Strašení lékařem. Věty „Jestli nebudeš hodný, dostaneš injekci“ nebo „paní doktorka ti dá práci“ dělají z lékaře trest.
• Neschopnost říct, co bolí. Malé dítě nemůže vysvětlit, co se děje, a bojí se vyšetření, kterému nerozumí.

Jak dítě na návštěvu připravit

Příprava funguje nejlépe, když je pravdivá, stručná a odpovídá věku. Doporučujeme tento postup:

1. Řekněte předem, kam jdete a proč. U kontroly stačí „doktorka se podívá, jak jsi vyrostl, poslechne ti bříško a zvážíme tě“. U očkování nelžete, že „to nebude bolet“. Řekněte „bude to chvilku štípat, ale rychle to přejde, a já budu s tebou“.
2. Zahrajte si na doktora. Dítě může vyšetřit plyšáka, poslouchat mu srdíčko, měřit teplotu. Hra mu dá pocit kontroly a ukáže, co se bude dít.
3. Přečtěte knížku nebo si pusťte pohádku o doktorovi. Je jich dost a pomáhají dítěti uvědomit si, že se to děje i jiným dětem.
4. Vezměte oblíbenou hračku nebo plyšáka. Může sedět na klíně nebo „jít první na řadu“.
5. Zvolte vhodnou dobu. Dítě by mělo být najedené a odpočaté. Ospalé a hladové dítě zvládá všechno hůř.
6. Řekněte, co bude potom. „Potom půjdeme na hřiště.“ Dítě má na co se těšit.

Pokud se vám to nedaří a dítě odmítá vstoupit, zkuste nejdřív krátkou návštěvu bez vyšetření: ordinaci si prohlédnout, popovídat si se sestřičkou. Stejně jako v dalších oblastech života malého dítěte pomáhá, když ví, co ho čeká. O tom, jak vést dítě k pocitu jistoty, píšeme v článku Máme doma batole.

Co dělat přímo v ordinaci

• Zůstaňte klidní. Mluvte tiše a pomalu, dýchejte. Dítě se u vás učí, jak reagovat.
• Posaďte dítě na klín. Většina pediatrů vyšetřuje malé děti u rodiče. Dítě, které se cítí v bezpečí, spolupracuje líp.
• Nechte mluvit lékaře. Lékař ví, jak s dětmi mluvit. Vy se soustřeďte na to, abyste dítě podpořili.
• Při očkování dítě pevně, ale jemně přidržte podle instrukcí sestry. Při krátkém úkonu pomáhá odvést pozornost: písnička, bublifuk, mazlíček, u starších dětí rozhovor.
• Po výkonu dítě utěšte. Pláč je přirozený a neznamená, že jste udělali chybu. Obejměte ho, pochvalte, že to zvládlo.

Nepodplácejte dítě před výkonem („dostaneš čokoládu, když budeš hodný“). Odměna po zvládnutí je v pořádku, ale podmiňování může zvýšit stres.

Jak pomoci s opakovaným strachem

Pokud se dítě bojí lékaře dlouhodobě a každé vyšetření končí scénou, pomáhá postupné zvykání. Zajděte několikrát do ordinace „jen tak“, třeba při doprovodu sourozence, aby dítě vidělo, že se tam nic nestane. Požádejte lékaře, aby vyšetření rozdělil na kroky a nejdřív nechal dítě prohlédnout si stetoskop. Dítě také často pomůže, když dostane drobnou volbu: na které ruce chce měřit tlak, jestli sedne na klín, nebo vedle. Pocit, že něco řídí, snižuje úzkost. Pokud je strach extrémní, brání nutnému vyšetření nebo se projevuje i jinde, probere to s pediatrem nebo psychologem.

Čeho se vyvarovat

• Strašit lékařem nebo injekcí.
• Slibovat, že „nic neucítí“, když to není pravda.
• Utíkat z ordinace nebo ve stresu dítě odvlékat. Dítě si zapamatuje, že útěk funguje.
• Vyhýbat se kontrolám a očkování, protože se dítě bojí. Preventivní prohlídky a očkování patří k péči o zdraví a jejich vynechání může mít vážné následky.
• Zlehčovat strach: „Vždyť to nic není.“ Pro dítě to je něco.

Pomáhá pochopení, že dítě nedělá scénu schválně. Je to projev, že si neví rady, a zvládání takových chvil se děti učí postupně. Podobně jako s dalšími náročnými situacemi pomáhá vyslechnout ho a nebrat to jako ostudu. Jak vést rozhovor, v němž dítě cítí, že mu rozumíte, rozebíráme v článku Jak vést s dítětem správně rozhovor.

Když nejste s pediatrem spokojeni

Důvěra mezi rodiči a dětským lékařem je důležitá. Pokud se vám zdá, že lékař vás neposlouchá, nevysvětluje, nebo se k vám či k dítěti chová nevhodně, máte právo vybrat si jiného. V Česku je volba lékaře svobodná, ale nový lékař vás musí přijmout (může odmítnout například při naplněné kapacitě) a změna probíhá tak, že se registrujete u nového pediatra, který si vyžádá dokumentaci. Podmínky, třeba lhůty mezi změnami, ověřte u pojišťovny nebo u ordinace. Máte-li pochybnosti o diagnóze nebo léčbě, můžete také požádat o druhý názor u jiného lékaře.

Nemusíte hned měnit lékaře kvůli jednomu špatnému dni. Pokud se vám něco nelíbí, zkuste to nejdřív probrat s lékařem nebo sestrou. Časté je, že lékař nevidí, jak na dítě působí, a ocení konstruktivní zpětnou vazbu.

Kdy nečekat na ordinaci a volat pomoc

Vyšetření u pediatra je na plánované kontroly a běžné nemoci. U vážných stavů nečekejte. Volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112, případně jeďte na pohotovost, pokud dítě:

• má potíže s dýcháním, modrá nebo se dusí,
• je v bezvědomí nebo je výrazně netečné a nereaguje,
• má křeče,
• silně krvácí nebo má vážný úraz hlavy,
• spolklo léky, chemikálie nebo cizí předmět,
• je malý kojenec, zejména v prvních třech měsících, a má horečku nebo se mu rychle zhoršuje stav. V takovém případě kontaktujte lékaře ihned, ne až druhý den.

O víkendu a v noci fungují pohotovostní služby pro děti a dorost. Jejich adresy najdete na webu kraje nebo se zeptáte na lince záchranné služby. Obecné informace o péči o zdraví dětí a o očkování najdete na webech Státního zdravotního ústavu a Ministerstva zdravotnictví.

Časté otázky

Mám dítěti před očkováním říct, že to bude bolet?

Ano, ale přiměřeně. Řekněte „bude to chvilku štípat“. Dítě nemá důvod vám nevěřit a pak se mu při dalších výkonech můžete spolehnout. Nepřehánějte popis ani neslibujte, že to nebude bolet.

Co dělat, když se dítě u lékaře vzteká a nedá se vyšetřit?

Zachovejte klid a dopřejte dítěti pár minut. Lékaři jsou na to zvyklí. Pokud to nejde, domluvte se s lékařem na krátké pauze nebo na tom, že vyšetření proběhne postupně. Neodnášejte dítě z ordinace bez výsledku, protože by to mohlo zkomplikovat nutnou péči.

Je dobré brát s sebou k lékaři i sourozence?

Pokud to jde, raději ne, ale někdy to jinak nejde. Sourozenec může odvádět pozornost nebo naopak zvýšit strach. Pokud ho vzít musíte, připravte pro něj činnost a domluvte se s partnerem, aby hlídal.

Od kdy může dítě chodit k lékaři samo?

Záleží na věku a zdravotním stavu. Starší děti a dospívající se postupně učí mluvit s lékařem samy, nejdřív za doprovodu rodiče, pak s ním jen částečně. Samostatnost podporujte postupně, třeba tím, že dítě samo popíše své potíže. Víc o rozvíjení samostatnosti najdete v článku Jak naučit děti samostatnosti podle věku.