Mašinka pro holčičku, panenka pro kluka: smíme kupovat „opačné“ hračky?

Ano, můžete. Hračka nemá pohlaví a dítě, které si hraje s panenkou nebo s autem, tím nic o své budoucnosti neříká. Důležitější než „pro koho“ je „pro jak starého“: bezpečnost, věk a to, co dítě u hračky skutečně dělá.

Většina rodičů dnes nemá problém koupit synovi hrnečky do dětské kuchyňky nebo dceři stavebnici. Potíž přichází ve chvíli, kdy dítě samo přijde s přáním, které kolem něj nikdo nečeká: kluk chce kočárek, holčička chce policejní auto. Na prvních reakcích okolí, hlavně od prarodičů, je často vidět, jak silně v nás sedí představa „správných“ hraček. Pojďme si projít, co si z toho odnést.

Má dítě „správné“ a „špatné“ hračky?

Dítě ve věku, kdy si začíná říkat o konkrétní hračky, nemyslí v kategoriích kluk a holka tak, jak je používáme my. Zajímá ho, co s hračkou může dělat: vozit, krmit, přelévat, řídit, rozebírat, česat. Hračky se dělí podle toho, jak se s nimi hraje, a kategorie „pro holky“ a „pro kluky“ vznikly především v obchodech a v reklamě.

Z praktického pohledu to znamená, že dvouleté dítě, které tahá po bytě kočárek s plyšákem, si procvičuje stejné dovednosti bez ohledu na to, jestli je to chlapec, nebo dívka:

• jemnou i hrubou motoriku (tlačení, otáčení, zapínání),
• řeč, protože se panence nebo medvědovi vypráví, co se děje,
• napodobování každodenní péče, kterou dítě vidí doma,
• soustředění a vytrvalost při jedné činnosti.

To samé platí o autech, vláčcích a stavebnicích. Při hře s nimi dítě trénuje prostorové vnímání, plánování a hledání řešení, když se kolejnice nechce spojit.

Co hračky opravdu učí

Nic se nedá říct jednoznačně, protože každé dítě si z hračky bere něco jiného. Víc než samotný předmět rozhoduje, jak se s ním hraje a kdo si hraje s ním. Přesto se dá popsat několik typů her, které je dobré dětem nabídnout všechny:

1. Hra na péči (panenky, kočárky, plyšáci, domácí kuchyňka) rozvíjí empatii, trpělivost a schopnost dívat se na věci očima druhého.
2. Konstrukční hra (stavebnice, kostky, vláčky, nářadí) procvičuje představivost a logiku.
3. Hra na role (kostýmy, kuchyň, doktorský kufřík) učí děti vyprávět příběh a domlouvat se s ostatními.
4. Pohybová a výtvarná hra (míče, kolo, tvoření) rozvíjí tělo i jemnou motoriku.

Dítě, které má k dispozici všechny čtyři, se zkrátka naučí víc než dítě, které dostává jen to, co se „sluší“. A pokud vás to zajímá z druhé strany: chlapec s panenkou je především dítě, které se učí starat se o někoho. To je dovednost, kterou bude jednou potřebovat jako rodič, partner i kolega.

Co říct babičce, dědečkovi a sousedům

Napětí se obvykle neodehrává mezi rodiči a dítětem, ale mezi rodiči a okolím. Prarodiče často vyrostli v jiném prostředí a pro někoho je kluk s kočárkem poplach. Nepomáhá hádka. Pomáhá krátká, klidná věta, kterou si můžete připravit:

• „Hraje si, jak ho to baví, a mně stačí, že je spokojený.“
• „V mateřské škole si stejně hrají všichni se vším.“
• „Až bude tatínkem, bude to umět.“

Pokud zdůrazníte praktickou stránku, například že dítě se u hry učí věci potřebné v životě, obvykle uslyšíte méně protestů. Zároveň ale nechte prostor i pro svou jistotu. Nemusíte nikoho přesvědčovat. Stačí, že dítě vidí, že jste na jeho straně.

Pokud se obáváte posměchu dětí, zkuste otevřeně říct dítěti, že někteří lidé mají jiný názor, a že u vás doma platí, že si hrát může s čím chce. Děti ve škole a ve školce bývají tolerantnější, než si dospělí myslí. Nejčastěji je zajímá, jestli je hračka zábavná, ne komu patří.

Dárky pro dítě, které si přeje „nečekané“ věci

Jak vybrat dárek, když dítě jednou chce vlak a podruhé panenku? Zeptejte se ho, co se mu na hračce líbí. Odpověď vás často překvapí: kluk, který chce kočárek, někdy chce tlačit něco, co jezdí. Holčička, která chce policejní auto, může chtít blikat světýlky.

• Podle věku nabídněte dvě až tři varianty různých druhů.
• Nezpochybňujte přání. Pokud dítě opakovaně žádá o stejnou věc, je to dobrý signál.
• Kupujte kvalitní hračky, které vydrží, ne věci, které se rozpadnou po týdnu.
• Nezapomínejte na knihy, které ukazují různé role a povolání bez ohledu na pohlaví.

Pokud hledáte inspiraci k dalším dárkům, může pomoct text kniha jako dárek podle věku dítěte. A při přemýšlení o dalších činnostech se hodí článek jak zabavit děti doma.

Bezpečnost hračky nezávisí na pohlaví, ale na věku

Při výběru jakékoli hračky stojí za to dívat se na jiné údaje než na obrázek na krabici:

• Označení CE musí být na hračce nebo jejím obalu.
• Věková hranice. U hraček, které nejsou vhodné pro děti do tří let, bývá upozornění kvůli drobným částem, které mohou dítě udusit.
• Drobné součásti. Oči panenek, kolečka autíček, knoflíkové baterie. To jsou místa, kde se u malých dětí děje většina nehod.
• Materiál. Pozor na silný chemický zápach, odlupující se barvu a levné napodobeniny bez označení výrobce.
• Knoflíkové baterie. Musí být schované za šroubkem. Spolknutá baterie je naléhavý stav a je třeba okamžitě zavolat záchrannou službu.

Pokud si nejste jistí, jestli je hračka pro dítě bezpečná, informace o bezpečnosti výrobků vám poskytne Česká obchodní inspekce. Věková hranice na hračce je doporučení, které se týká bezpečnosti, ne toho, jestli je hračka vhodná pro kluky nebo pro holky.

Kdy se opravdu poradit

Je normální, že dítě v určité fázi preferuje jeden typ hraček, v jiné fázi jiný. Zájem o hračky tradičně spojované s druhým pohlavím sám o sobě nic nevypovídá a není důvod jít s ním k lékaři nebo psychologovi. Zeptat se pediatra nebo dětského psychologa dává smysl, pokud:

• dítě dlouhodobě trpí tím, že se ve skupině necítí dobře, a vyhýbá se kamarádům,
• se hra stále opakuje stejným, rigidním způsobem a dítě se odmítá věnovat čemukoli jinému,
• je dítě smutné, úzkostné nebo se mění jeho chování ve školce či škole.

V takovém případě není problém v hračce, ale v tom, co dítě prožívá, a pediatr vám doporučí, kam se obrátit.

Jak se zapojit do hry, když si nejste jistí

Rodiče, kteří sami vyrostli s jasně rozdělenými hračkami, někdy nevědí, jak se do hry s „opačnou“ hračkou zapojit. Nemusíte hrát nic složitého. Stačí se dítěte zeptat, co dělá, a nechat se vést:

• když dítě vozí panenku, zeptejte se, kam jedete a co tam budete dělat,
• když staví z kostek, nabídněte pomoc s podáváním dílků a nechte dítě rozhodovat,
• když se převléká do kostýmu, zahrajte roli, kterou vám přidělí, a nehodnoťte, jestli se k ní hodí.

Takhle hra zůstane jeho a dítě poznává, že o ní může s rodiči mluvit bez obav z hodnocení.

Časté otázky

Je v pořádku koupit chlapci panenku?

Ano. Hra s panenkou učí dítě péči, řeči a napodobování. Není to předpoklad budoucí orientace ani nic jiného, je to hra.

Mají děti stejné hračky v mateřské škole?

Ve většině školek mají děti k dispozici všechno a nedělí se podle pohlaví. Pokud jim to učitelky umožňují, hrají si s kuchyňkou, autíčky i stavebnicemi společně.

Co když dítě chce „nečekanou“ hračku jen kvůli kamarádovi?

To je v pořádku. Děti zkoušejí všechno, co vidí u kamarádů. Pokud vás zajímá, zda hračka zůstane, počkejte pár týdnů, ne hned po prvním přání.

Kde zjistím, jestli je hračka bezpečná?

Dívejte se na označení CE, věkovou hranici a upozornění na obalu. Další informace o dohledu nad bezpečností hraček najdete na webu České obchodní inspekce.