Je tady druhý díl pro všechny maminky a tatínky, kteří se rozhodli neztratit motivaci a dosáhnout svého cíle.
Jak motivaci neztratit?
Pokud se po měsíci nic moc neděje nebo se to Vašemu stanovenému cíli ještě hodně vzdaluje, můžete mít tendence být sami ze sebe zklamaní, demotivovaní, můžete mít chuť všeho nechat. To je úplně normální. Důležité je v tu chvíli říct si, jaký cíl jsem si dal a proč, jakou dobu jsem si na něj dal, určitě to bylo z nějakého důvodu. Pokud mám zhubnout 10 kilogramů za rok, nemá smysl to vzdávat po měsíci. Někdy trvá déle než se metabolismus změní k lepšímu obrazu. Pokud Vám připadá rok jako dlouhá doba, můžete to zaměnit za 5 kilogramů za půl roku nebo 3 kilogramy za 3 měsíce. Po splnění tohoto milníku je snazší pokračovat dál. Radujte se už z toho, že jste změnili životní styl, stravujete se zdravěji a cítíte se lehčeji.
Jaké typy motivace existují?
Krátkodobá je většinou tehdy, kdy jsme motivováni vidinou rychlého výdělku nebo splnění úkolu za předpokladu, že zbytek dne budeme mít volný a budeme jej moct strávit, jak se nám zachce.
Dlouhodobou motivací můžeme zjistit své životní cíle. Stačí si na papír sepsat 30 až 50 přání, kterých bychom v životě rádi dosáhli. Nemusí se jednat jen o krátkodobé nebo nepříliš důležité věci, ale i zásadní jako je – oženit se, zplodit dítě, založit firmu a podobně.
Vlastní motivace vychází z nás a z našich přesvědčení. Jestliže chci mít hezčí tělo, začnu sportovat. Chci-li být úspěšný, půjdu studovat na prestižní školu.
Okolní motivace je taková, kdy nás motivuje někdo z okolí. Může se jednat o někoho z rodiny, přítele, nadřízeného nebo třeba učitele.
Při pozitivní motivaci se zaměřujete na to, co CHCETE udělat. V takovém případě můžete očekávat uznání, osobní růst, vidinu volného času a podobně.
Při negativní motivaci se naopak zaměřujete na to, co MUSÍTE udělat. Většinou se jedná o situace, kdy jste ve finanční tísni, chcete se někomu pomstít a tak dále.
Posledním typem motivace je touha pomoci. Dobrý skutek, který nás naplňuje po zaslání dárcovské SMS, pravidelném přispívání na charitu nebo práci v neziskové organizaci je dostatečnou odměnou za vynaložený čas a úsilí. Vážíme si sami sebe a svojí povahy, kdy nejsme lhostejní k okolí, ostatním lidem a jejich problémům.