Není žádnou výjimkou, že se dva lidé rozejdou a to i přes to, že spolu mají děti. Péče o dítě však tímto nekončí a oba rodiče mají na své dítě právo a oba se také musejí podílet a to nejen na výchově dítěte, ale i na finančním zabezpečení. Matka je v této situaci v poněkud horším postavení, protože otec přispívá jen částí peněz, kdežto na matce je vše. Bohužel se dokonce můžete setkat i s tím, že muž prostě výživné na své dítě nezaplatí, a nebo pošle jen část a tím na něj nikdo nemůže. Někteří muži totiž mají pocit, že víc než jeho dítě si peněz užívá právě bývalá partnerka a proto se moc do placení nehrnou.
Jenže bohužel se mýlí. Každá matka, nebo snad většina z nás, se snaží v první řadě zabezpečit své dítě a až potom myslí na sebe. V mnohých případech své dítě zaopatřuje mnohem vyšší částkou, než jakou jí otec dítěte má platit a otec i přesto řeší, jestli je ta částka, kterou musí posílat adekvátní. Muži si myslí, že je žena chce sedřít z kůže a naopak ženy si myslí, že je jejich partner lakomec, co nechce svému dítěti dát peníze na život. Tato situace je většinou komplikovaná a ani jedna strana se necítí dobře.
Pro ženu bude s největší pravděpodobností částka, kterou by jí muž přispíval malá, a pro muže zas naopak příliš vysoká, protože tím, že se on o dítě většinou nestará, tak nemá ani tušení, co vše takové dítě „stojí“. Alimenty se musejí platit do té doby, dokud dítě studuje. Zde také často muži mají v podvědomí to, že jejich dětem musí často platit za studium, na které ani nemají buňky, ale jejich matky je na tato studia dávají hlavně proto, aby muž platit výživné co nejdéle.
Pohledy na alimenty se tedy různí a záleží na tom, v jaké jste pozici, zda jste ten, kdo je platí, nebo ten kdo je dostává. Každý na tom vidí většinou své nevýhody.
