Útěky z domova

Vychováváte problematické nebo živější dítě? Pak je to nepochybně větší „zápřah“, než s „normální“ dětskou povahou.

Milý rodičové, dbejte na to, abyste s Vašimi dětmi vždy jednali férově, spravedlivě a s určitým respektem. Pokud s dětmi, hlavně v pubertálním věku, budete vést neustálé války, které budete řešit příliš tvrdými tresty, zákazy či hádkami, může vést až do extrému – útěk dítěte z domova. Pokud budete respektovat vzájemně své názory, pak se tohoto extrému, můžete vyvarovat.

Často je soužití s dospívající mládeží velmi komplikované, ale ne nezbytně musí vyúsťovat do věčných hádek. Naučte se s Vašimi dětmi mluvit o všem a snažte se naslouchat a hledat všem vyhovující kompromisy.

Jakmile by nastala situace, že opravdu Vaše dítě uteče z domova, budete si vše vyčítat hlavně Vy. Zatímco budete po dítěti usilovně a všemi dostupnými prostředky pátrat, v hloubi srdce Vás bude užírat svědomí, že jste vypjaté situace neřešili jiným způsobem.

V případech, kdy jsou děti doma týrány, většinou nedokáží volit nic jiného, než útěk. Připadají si bezradní a velmi osamocení. Mají pocit, že je nikdo nemá rád a nikomu na nich nezáleží. Problém jim pak nejvíce způsobuje ocitnutí se „na ulici“ bez finančních prostředků a s pár osobními věcmi.

Některé děti dobrovolně volí možnost uchýlit se pod křídla státních úřadů a další požádají o pomoc někoho z příbuzných a přátel.

Pokud se opravdu doma necítíte v bezpečí, nebojte se věci řešit návštěvou v různých centrech pro pomoc týraných dětí, či zavolat na linku bezpečí. Stejně tak se nebojte svěřit někomu ve škole, nebo svému kamarádovi, který se dozajista s Vaším problémem svěří vlastním rodičům, jenž rádi nabídnou pomocnou ruku.

V případech, kdy si pouze nerozumíte s Vašimi rodiči, zkuste jim navrhnout návštěvu odborníka, který se pokusí se všemi zúčastněnými stranami najít příčinu Vašich nesvárů, popřípadě navrhnout určité řešení.  Útěk z domova v tomto případě vůbec nic nevyřeší, a ničemu a nikomu, to nepomůže.

Mluvte spolu! Hledejte kompromisy a respektujte se vzájemně. Pak dozajista dokážete žít ve společné domácnosti v jakési souhře a úctě k rodičům, a rodičů k jejich dětem!