Proč mít a proč nemít děti
Trendem dnešní doby je si užívat na plný plyn a mít co nejméně závazků. Hezky si vystudovat, pak si objevit svět, vyzískat z něj, co to dá a když je člověk vybouřený, tak pomýšlet na budoucnost.
Stihnu ještě děti, stojí to za to?
Naše babičky už měly ve dvaceti letech děti a jejich směr života byl jasně daný. My se ve dvaceti letech teprve rozhlížíme, co dál. Kolem třicítky začnou ženám ťukat biologické hodiny a pak je to hop nebo trop.
Když se žena rozhodne, že děti chce, pak to chce rychle sehnat kvalitního partnera a dobrého otce jejich dětí, pokud možno taky dobře zabezpečeného. Čím vyšší pozice, tím lepší. Jenže když potom čáp přinese dítě, tak sice penízky a domeček jsou plně k dispozici, ale tatínkovi chybí čas a mamince trpělivost, aby si s nimi hezky pohráli.
Takže pro úplnost dodejme několik zásadních bodů, které by měla každá dívka, která se rozhoduje, zda do toho půjde, nebo nikoliv, zvážit:
1. Dítě s sebou přináší emocionální uspokojení
2. Člověk tak nalézá smysl života a může tak světu předat svou genetickou informaci
3. Maminka tak nalézá spoustu společných témat s kamarádkami, které se rozhodly mít děti
4. Maminka či tatínek (podle toho, kdo zůstane na mateřské dovolené) má hodně volného času a má čas si utřídit myšlenky a odpočinout od práce
ALE
5. Rodinný rozpočet se hodně smrskne v případě, že nemáte babičku, která by vám dítko pohlídala, a vy jste si mohla jít přivydělat v rámci svého oboru nebo někam na brigádu.
6. Musíte počítat s omezení své svobody, už není důležité, co chtějí dospělí, ale to, co chce dítě. Rodiče se mu musí plně přizpůsobit, jinak je stíháno jeho projevy nelibosti.
7. Maminka, kdysi velká dáma, si musí zvyknout na to, že miminko neocení její dlouho nalakované a nalepené nehty, ani novou řasenku, která za to stojí. Daleko víc ocení, když je maminka heboučká, voňavoučká, klidná, hodná a laskavá.
8. Maminka i tatínek vplouvají do nové role, které se musí učit za pochodu. Jestli ji zvládl uspokojivě, se dozvídá až hodně později, v pubertě a ve svém důchodovém věku.
Autorem článku je: Mgr. Iveta Juráková