Školní lásky

Školní lásky

Autor obrázku: kate hiscock

Každý z Vás zcela jistě velmi rád vzpomíná na své školní lásky. A stejně jako Vy, dospělí, tak i Vaše děti tyto školní lásky zažívá každý den. Začíná to dětskými láskami ve školce, kde se vodí za ručičky a sem tam vlepí holčička chlapečkovi či naopak pusinku na tvářičku.

Předstírají, že si hrají na svatbu a paní učitelka šílí, protože při procházce zdržují zastávkami na onu sladkou pusinku. V pozdějších letech, na základní škole, už se pusinkují nejen na tváře, vodí se za ručičky a od svých spolužáků dostávají různé přezdívky typu: „radiátorový jezdci, lízátka či mucky cucky.

Takovéto přezdívky vznikají následkem činů. Například „radiátorový jezdci“ vzniklo od toho, že daný páreček, neustále při přestávkách vysedává na radiátorech. „Lízátka a mucky cucky“ je zase odvozeno od neustálého ocicmávání na chodbách i ve třídách.

Snaha o to být důležití a moci se vytahovat před spolužáky tím, že už i tato dívka nebo chlapec mají svého školního partnera, je již velmi rozšířené. Tento problém je pro každého puberťáka velmi zásadní otázkou cti, protože pro mnoho spolužáků vypadají divně, pokud ještě žádného „miláčka“ nemají.

Autor obrázku: Crystal Martel

Ale hrnout se zbytečně do nějakého vztahu, jen proto, abyste nevypadaly divně před ostatními dětmi, to rozhodně nedělejte!

Láska je  velmi důležitou součástí v životě každé lidské bytosti a mrháním city na nepravého partnera, vede leda tak ke zklamání, bolavému srdci a uplakaným očím. Někdy to může vést i k tomu, že dítě bude mít problém v dospělosti navazovat vztahy se skutečným celoživotním partnerem.

Stávají se však i takové případy, že školní láska vydrží a tento pár, který zažíval lásku od dětských let, spolu stráví zbytek svého života. Pak jsou to velmi šťastní lidé….

Mnoho lidí s úsměvem pozoruje, jak se po okolí prochází mladé miliskující se páry a rádi při pohledu na ně, vzpomínají na své vlastní školní lásky a v duchu si říkají: „Jó, kde, jsou ty doby, kdy jsme se takhle vodily za ručičku my?“

Takže, milý rodičové, mějte trochu ohledů vůči školním láskám svých ratolestí a Vy, milá dítka, na nic nespěchejte. Láska se projeví v okamžiku, kdy ji co nejméně čekáte a jen proto, že Vás někdo tlačí do něčeho, co ani samy podvědomě nechcete, se nesmíte nechat do ničeho „navrtat!“

Je to jen zcela na Vás a Vašich pocitech a odsuzování vrstevníků, je jen pouhá závist nad tím, že dokážete být šťastní i bez partnera. To že na nic nespěcháte, není žádná ostuda, právě naopak! Buďte na to hrdi.

SCHOOLPRO – program spojující učitele, rodiče a děti

SCHOOLPRO – program spojující učitele, rodiče a děti

Využití internetu ve školství
Využití internetu ve školství, Autor obrázku: alamosbasement

Každé dítě někdy přišlo domů s tím, že nemá žádný domácí úkol a vy jste se potom na třídních schůzkách dozvěděli, že si vlastně neplní povinnosti, protože úkoly pravidelně dostává. Teď tu máte pomoc! Program zvaný SCHOOLPRO vás informuje nejen o tom, co má vaše ratolest za úkoly, ale seznámí vás i s děním ve škole.

SCHOOLPRO je program, který vznikl na přání rodičů žáků základních škol. Umožňuje jim nahlížet do dění ve škole a kontrolovat povinnosti svého dítěte. Rodiče se dostávají do bližšího kontaktu s učiteli a tím nedochází ke zkreslování informací žáčka. Většina z nás zná ten pocit, kdy dítě přijde domů, zasedne za počítač a do konce dne se nepodívá do jediné učebnice. Všichni jsme měli období, kdy jsme se vyhýbali učení. Namluvili jsme rodičům, že úkoly nejsou a písemky se nepíšou a utíkali jsme ven.

SCHOOLPRO přichází s jednoduchým řešením, jak pohlídat povinnosti dítěte a tím i jeho prospěch: zasedněte za počítač a otevřete www.schoolpro.cz. Zde si můžete vybrat školu, kterou navštěvuje vaše dítě a následně i učitele, jež ho učí. Postupně se dostanete až na stránku třídy dítěte, kde si můžete přečíst aktuální informace o výuce, zkontrolovat úkoly a prohlédnout si fotografie z akcí.

Tento program vyvinuli dva vysokoškoláci z Moravadesignu, kteří, jak sami říkají, berou design jako hru a každý návrh je pro ně výzvou. Obvykle se zabývají designem, vytváří firemní loga, polepy na auta, reklamní prospekty, či vyvíjí internetové stránky, ale teď rozhodli stvořit něco zcela nového. Mladí tvůrci se zaměřili především na jednoduché ovládání a přístupnost všem. Pedagogové přidávají obsah pod svým přihlašovacím jménem a heslem v administrátorském módu.

Ředitel školy má potom přístup ke všem učitelským účtům a může je tak spravovat. Ovládání je snadné, zvládne ho i méně zdatný uživatel IT. Každý učitel má stránku pro svoji třídu, kam může přidávat informace pro rodiče, domácí úkoly pro děti a nejrůznější aktuality týkající se výuky. Přidat může také fotografie a dokumenty ke stažení, ať už je to jenom psané slovo, tabulky v EXCELU, či prezentace v POWERPOINTU. Veškeré informace jsou ihned dostupné a rodič si je může kdykoliv stáhnout.

Pokud by rodičům nebylo něco jasné, nebo se chtěli dozvědět více například o nějaké aktualitě, mohou učiteli dokonce napsat vzkaz přímo z jeho stránek. Vyučující si jeho vzkaz určitě rád přečte a obratem mu odpoví. Jak již bylo zmíněno, SCHOOLPRO spojuje rodiče s učiteli a zároveň s dětmi. Všechno je přehledné, dostupné a jednoduché. Tímto programem se usnadní a zlepší komunikace. Rodiče si mohou kdykoliv zkontrolovat úkoly svého dítěte a to odkudkoli, ať už z domu, či z práce třeba při polední pauze nebo prostě kdekoliv, kde je přístup k internetu.

Video k projektu: https://www.youtube.com/watch?v=y88kaLhrLcI

Jak naučit děti … – druhá část

Jak naučit děti … – druhá část

Zkoušejte s nimi psát i písmenka tvořící jejich jména. Nejlépe zkratky jmen pro snazší pamatování. Písmenko po písmenku a stále dokola. Ptejte se dítěte kdykoli a kdekoli na barvy, které kolem sebe vidí. Ať Vám napočítá do pěti či deseti a vždy nesmíte zapomenout pochválit.

Musíte však také počítat s tím, že Vaše dítě se bude špatně soustředit nebo dokonce to bude dělat úmyslně. Proto se raději obrňte trpělivostí a nekřičte na svého potomka. Ani Vy jste jistě nebyli jiní, když jste byli malý.

Zkoušejte učení po troškách a po chvilkách. Třeba několikrát denně a třeba jen po pár minutách. Nezapomeňte to s nimi neustále opakovat. Pokud budete nutit dítě sedět u stolu a učit se, rozhodně na to brzy zanevře a bude odmítat se učit dobrovolně. Může k tomu u získat jakýsi odpor a na základní škole pak bude mít problém naučit se i základům. Proto kombinujte učení s volnem. Hodinu třeba učit a dvě hodiny jít ven s kamarády, u starší děti, a znovu půl hodinky učení. Určitě ho to bude více bavit.

Ve školce je pak profesionálové naučí další nové věci, stejně tak, pak i na základní škole či dalším studiu, kde získají nejen vědomostní ale i praktické zkušenosti a dovednosti.

Učíme se v každém věku něčemu novému a je zcela jedno jestli se jedná o ovládání nové elektroniky, nové pracovní zkušenosti či cokoliv jiného.

Pamatujte si však jedno: žádný učený z nebe nespadl. Nikdo není dokonalý a chybami se člověk učí. Takže to co se naučí v dětství si s sebou ponesou do dalšího života, proto to nepodceňujte.

Jak naučit děti … – první část

Jak naučit děti … – první část

Každý z Vás se celý život něco učí. Nejvíce je to však důležité od úplného narození. Malá miminka se učí papat, rozpoznávat světlo, tvary, barvy, hlas rodičů i to, že mají mokro v plínce a vyžadují přebalit.

Později se začínají učit reagovat na jednotlivé požadavky, lézt, sedět, zvedat hlavičku. Učí se k čemu slouží ručičky a nožičky, i to jak upoutat Vaši pozornost. Dále se snaží naučit vydávat zvuky, slabiky a mnohem později i jednoduchá slova.

Budou se učit chodit na nočník, spát ve velké posteli, plnit jednoduché příkazy, jako uklizení hraček, nebo i to, že odnese papír od sušenky do odpadkového koše. Jakmile se dostanou do věku, kdy je pro ně velmi důležité právě učení, nemeškejte s tím.

Většinou to začíná počítáním číslic do pěti. Dají se k tomu použít i různé říkačky nebo jen nejprve počítat do dvou a postupně se dopracovat třeba i k číslu deset. Můžete počítání využít i při hrách s Vaším dítětem. Při chůzi počítejte kroky: jedna noha – druhá noha a stále dokola. Zcela jistě si to průběžně zapamatuje.

Pak zapojte učení barev a tvarů. Přirovnáváním například sluníčka k míči, který je kulatý a ptát se dítěte, jakou barvu má sluníčko. Nebo naopak říkat, že žlutá je jako sluníčko. Modrá jako nebe nebo zelená jako tráva. U tvarů zase přirovnávejte trojúhelník ke střeše nebo čtvereček ke kostičce, s níž si doma hrají.

Volba školy a povolání – 2. část

Volba školy a povolání – 2. část

Žádný učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí, a proto nikdy nezatracujte hned člověka, pokud mu to ihned nepůjde od ruky. Za čas se z něho nebo ní může stát obzvláště šikovný pracovník.

Proto je důležitá i volba školy.

Milý žáčci, není to snadné rozhodování, protože často je trendem poslední doby, volit školu, která nevytřese z peněženek Vašich rodičů hotový „majlant“. Ale zároveň zvažte, zda navrhované školy s učebními obory či střední školy a gymnázia  přicházející v úvahu dle náročnosti učiva a nutnosti financování školních pomůcek, dojíždění či nutnost být na internátu, Vás bude alespoň trochu bavit.

Jaký by mělo smysl chodit do školy, kterou za půl roku odmítnete nadále navštěvovat, protože Vás to nebaví? Rodiče by Vás za to rozhodně nepochválili. Byly by to zbytečně vyhozené peníze z okna.

Pokud se již pro nějaký obor rozhodnete, projděte si internetové stránky všech škol, který daný obor umožňují studovat. Zvolte takové místo, které nikterak nebude přehnaně drahé a zároveň Vám dá pocit, že jste aspoň trochu svobodní.

Domluvte se se svými rodiči, ať s Vámi na zvolenou školu zajedou a Vy si můžete v klidu prohlédnout prostředí celé školy, pozemků, jídelny, popřípadě internátu. Setkáte se s jinými žáky, kteří již danou školu navštěvují a s učiteli, kteří by Vás mohli učit. Ne na darmo se říká, že první dojem hodně zmůže. I když ne vždy je dobré na první dojem hned dát.

Takže, milý žáčci, volte dobře a hodně štěstí do budoucího studia a povolání.

A Vy, milý rodičové, ne vždy Vaše představy o škole musí být totožné s představami Vašich dětí. Snažte se s nimi komunikovat a pomoci jim se správně rozhodnout. Udělejte si na ně čas a zajeďte s nimi do školy, kterou by chtěli vidět! Rozhodně jim to dodá sebevědomí a pocit, že jsou pro Vás důležití.

Volba školy a povolání – 1. část

Volba školy a povolání – 1. část

V současné době musí mnoho rodičů řešit spolu se svými potomky, jaká bude volba jejich studia po ukončení základní školní docházky. Jedná se hlavně o žáky devátých tříd a pak také žáčky, kteří se rozhodnou přestoupit na gymnázium již v ranějším věku.

Každá volba budoucího studia na nové škole, je velmi složitým procesem a správné rozhodnutí nikdy bohužel neexistuje.

Je třeba zvolit takovou školu, která bude mít po jejím ukončení nějakou perspektivu na získání dobrého pracovního místa. Protože pokud zvolíte špatně v budoucnu si Vaši děti mohou říkat, že ztratili zbytečně několik let studia na škole, která jim byla na nic.

Jeden čas bylo oblíbeným tématem rodičů a jejich dětí, aby si zvolili školu zakončenou maturitní zkouškou. Jednalo se o střední odborné školy a jim podobné. Rodiče a i někteří z jejich dětí přemýšlí nad tím, že pokud budou mít maturitu, při získávání svého prvního zaměstnání, budou mít mnohem větší šanci. Že se při pohovorech kouká na maturitní vysvědčení, jako na něco, co je hlavním kritériem a příslibem toho, že jejich vědomosti, zkušenosti z praxí a um adaptovat se ve firmě, bude mnohem snadnější.

Omyl. Poslední dobou totiž rodiče raději nechávají své potomky, aby si samy zvolili své budoucí studium i povolání.

Na vysokých vedoucích pozicích dnes vidíte i lidi, kteří mají pouze výuční list. Protože nejde pouze o to, jakou školu a obor studujete ale i o to, jaké jsou Vaše vědomosti a schopnosti přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele.

Ano, existuje ještě mnoho firem, které opravdu dávají přednost maturantům, před studenty s výučními listy, ale pokud někdo má maturitu a stejně nedokáže zvládat vysoké pracovní nasazení a požadavky nadřízených, pak je jim tento papír na dvě věci…

Dnes se dá i „jen“ díky učebním oborům vydělávat větší mzdy než dostávají samotní maturanti.

Mnoho zaměstnavatelů dává přednost specifickým požadavkům na své zaměstnance. Například v podniku, zabývajícím se různými opravami dají přednosti vyučenému opraváři daného odvětví s velmi šikovnými prstíky, než – li nezkušenému, který absolvoval sice technickou školu s maturitou, ale jeho „prsty jsou levé, jako šavle“.