Jak vytvořit ideální rodinné ovzduší

Pro své děti chceme jenom to nejlepší, a k tomu určitě zařadíme ideální a pohodovou rodinnou atmosféru. Jak se o ni ale máme postarat? Láska je živnou půdou, která udělá z dětí morální a kulturní bytosti, utvoří z nich skálu, na které mohou vystavět svůj život, který bude pevný v základech. Rodina musí být nabita kladným citovým jádre. Nálada musí být upřímná, hluboká a stabilní.

– Každý musí mít čas, energii a taky odhodlání přinést pro své dítě oběť, dát mu jinými slovy sám sebe. Ti, kteří se o to nesnaží skončí v propadlišti, občas je za tím jenom jejich vlastní nedbalost. Každý ze členů rodiny se musí snažit, aby rodina fungovala. Může se stát, že je někdo chvíli indisponovaný, ale od toho jsou tu ostatní, aby mu poskytli ochranný štít a pomohli mu dostat se zpátky do kruhu rodinného.

– Být šťastný za každý den, který můžeme strávit spolu a dávat tak našim dětem najevo, že je nebereme jako samozřejmost, ale jako velký dar, kterého si vážíme a máme jej rádi.

– Dávat si najevo svou lásku. Nestačí si jen myslit, že to, co dělám, je důkazem naší lásky k dítěti, dítě potřebuje ona magická slova i slyšet: Mám tě moc ráda, zlatíčko. Nás to nic nestojí a pokud dítě uslyší laskavá slova častěji, bude sebevědomější a v těžkých chvílích se nebude bát obrátit na své rodiče, protože bude vědět, že jsou jeho přístavem.

– Dělat věci spolu. Protože to posiluje pocit sounáležitost. Nestačí koupit dítěti drahé autíčko na ovládání, ale hrát si s ním, prožívat spolu radosti i starosti, které dokáží stmelit celou rodinu.

Some girl crying-3146068 — Autor obrázku: Mikhail Koninin

– Řešit problémy. Každý má své problémy, a to i dítě. Může se jednat o banalitu, například o to, že se dítě pohádá ve školce s kamarády a moc ho to mrzí a neví, jak se s nimi opět spřátelit. Je to vážný problém, kterému dospělý nepřičítá velkou důležitost, ale pro dítě je to vážný problém a pokud se pokusíme dítěti naslouchat a pomoct mu problém vyřešit, posune nás to o krok blíže.

– V rodině může dítě dostvat zpětnou vazbu, díky které si uvědomuje vnímání sebe sama. Například způsob oblékání, své postoje a názory, myšlenky. Rodina mu nastaví zrcadlo, které je laskavé a s takovou zpětnou vazbou se dítě může hezky vypořádat.

– Rodina musí stát na silném základu. K tomu pomohou společné zvyky, tradice, víra, společná modlitba, společná večeře s vyprávěním si, co se přes den stalo. Vyslechnutí si rad svých příbuzných, sdílení autentických hodnot, které jsou duší rodiny, kterou tvoří porozumění, láska, něha a odpuštění.

Jak vychovávat dítě k hodnotám

Nejprve si musíme položit otázku: Co pro své ratosti vlastně chceme? Pokud necháme děti, aby se nabažily toho, co mají rády, vyberou si sledování televize, která je pro ně snadno dostupným společníkem. Také pojídáním pamlsků, které jedí místo pravidelného jídla, jim nenastavíme správný směr.

Všechna naše snaha chce hlavně odhodlání a snahu přijmout fakt, že dětem je třeba se věnovat a musíme jim obětovat svůj volný čas a kus sebe.

Rodina je místem, kde vznikají a budují se hodnoty. Proto jsou nezbytné některé organizační záležitosti. Systém, který vidí děti kolem sebe jim vnucuje hodnoty svou vychytralostí a silou. Rodiče ale musí vytvořit strukturu hodnotového systému, který v porovnání s pozlátky doby dokonale obstojí.

Pokud například za základní hodnotu zvolíme svou důstojnost, pak musíme tuto hodnotu podpřit svými každodenními postoji, jako je přátelství, poruzumění, sympatie, zdvořilost, statečnost, úcta, schopnost obětí, vytrvalost v tom, co jsme si stanovili atd.

Dále je nasnadě, že hodnoty se musí nějak jmenovat. Musí být tedy pochopitelné a měřitelné. Rodiče by tedy měli jasně stanovit, co od svých potomků očekávají. Definovat to co nejpřesněji a stanovit hranice, kam až ona vlastnost sahá.

Pak je důležité si uvědomit, že těmto hodnotám je také nutné vyučovat. Okolní svět nás vede k domněnce, že vítěz bere vše, kult těla je důležitý a zdůrazňuje požitky, krásu, která se odvíjí od vnějšího vnímání našeho těla a s tím jsou spojeny vlastnosti jako soutěživost, náruživost, násilí, agresivita, přehnaná asertivita a sebestřednost.

Nestačí o hodnotách sáhodlouze vyprávět, hodnoty se musí zažít na vlastní kůži. Pokud je rodič se svým dítětem v kontaktu, pak ono cítí, že hodnoty žijí a nejsou jen ideálem, kterého obyčejný smrtelník nemůže dosáhnout. Jsou hmatatelné a živoucí, protože hezky fungují v rodině, mohou se teda rozšířit dále, mezi kamarády, vrstevníky, budoucí partnery atd.

Pokud děti a rodiče podnikají hodně věcí spolu, pak se staví do role modelů. Ideální je mít rituály, například společné snídaně a večeře. Rodina se sejde u jednoho stolu a společně si pohovoří, jak se celý den měli, na co se chystali, co jim vyšlo a co by udělali jinak. Taková chvíle souznění a klidu, do které nezasahuje všudypřítomná televize, počítače či hlučná hudba, může znamenat velmi mnoho.

Mějme tedy na paměti, že je důležitější to, čím jsme, než to, co děláme.