přebalování Archives

Látkové plenky vs. jednorázové plenky – 2. díl

Látkové pleny

+ pokožka miminka je v kontaktu s přírodními materiály, což snižuje riziko vzniku opruzenin

+ menší zátěž pro životní prostředí

+ plenky umožňují abdukční balení miminka, pro správný vývoj kyčlí

+ tato varianta plenkování je levnější než jednorázové plenky

+ u všech typů látkových plen je možné použití separačních vložek, které zabrání znečištění plenky, ty se pak lépe udržují, vložky jsou pratelné

+ Vaše dítě začne rychleji chodit na nočník

+ jsou pro miminko pohodlné

+ dají se dědit, čímž se náklady na plenky ještě sníží

+ mají široké spektrum využití (jako žínka, ručník, na otření pusinky, ručiček, při kojení, podložka při přebalování aj..)

+ na trhu je dnes široká nabídka možností plenek (od klasických čtvercových, kalhotkových, plenek tzv. vše v jednom, které mají už i svrchní nepromokavou vrstvu, plenky bambusové aj..)

0 – jejich údržba je závislá na „produkci“ miminka, ale obecně se jedná o 1 až 2 hodiny týdně, které věnujete praní a věšení. Plenky se perou jednou za 2 až 3 dny. Moderní plenky není nutné vyvařovat, ani je žehlit, jsou rychleschnoucí, není nutné je skládat. Při použití vhodných svrchních kalhotek, které nepropouští vlhkost, se zamezí znečištění oblečení miminka

– spotřeba energie

– prát a sušit

– při použití klasických čtvercových plenek je potřeba se naučit je skládat, občas se trhají

– jsou méně vhodné při delším cestování (pro krátké vycházky se používá skladovací pytlík)

– doma se plenky skladují v nádobě na plenky, která má víko pro uzavření

– jejich nákup je z počátku nákladnější

– je doporučováno používat jiný prací prostředek určený na dětské oblečení

Výchytávky jedné trhlé čtyřnásobné matky

Co vlastně s tím novorozeným miminem budu dělat? Tak tohle byla jedna z mých prvních vět. Ještě na porodním sále. Narodil se mi tehdy můj první syn. Až do této chvíle jsem se s miminkem mockrát v životě, možná jako i spousta z Vás, téměř nesetkala. Teda určitě ne takhle zodpovědně a napořád. Pár jich projelo občas kolem mě po městě v kočárku. Občas jsem některé zahlédla v obchodě. Ale mé kamarádky děti ještě neměly. Babička nebyla moc hlídací. No a rady od ní? Tak ty ať si raději nechá! Tohle přeci na svém děcku zkoušet nechci a ani nebudu! Dřív to bylo jen samé: kojit po třech hodinách, začít brzy přikrmovat, moc nechovat, vlastně nejlépe vůbec, abych si ho náhodou nerozmazlila… No fuj! Teda jak já jsem tohle mohla s mou matkou přežít? To vážně nechápu.

Chci to dělat všechno po svém!

A tak to vlastně všechno začalo. A jestli chcete poslouchat své tělo, své dítě a své přírodní pudy, i Vám se život brzo od základu změní.

Cože bude jinak než dřív?

Už nebudete nikdy sama.

To malé škvrně bude pořád, ale opravdu pořád s Vámi!

V noci budete několikrát kojit v posteli. Když odejdete od spícího andílka, třeba jen na záchod , no, o sprchování ani nemluvím, okamžitě to zjistí. Už v půlce chodby uslyšíte ten řev. Celý den budete utěšovat jeho hlad. Buď v sedě, někdo zvládá i v nosítku, v leže, při vaření, při čtení knihy či facebooku, při snídani, při obědě, teda jestli nějaký stihnete s tím tygrem vytvořit. Prostě asi tak 12 hod denně prokojíte. Ne, nebojte, nejste jediná! Je to vážně úplně normální. Celý den krom kojení skoro nic nestihnete.

Budete ho pořád chovat nebo nosit, tancovat s ním, uklízet s ním, houpat ho… Když zrovna nekojíte, je fajn si dítě uvázat do nosícího šátku či nosítka. Zpočátku ho připevníte na břicho. Později je možné mít mimčo i na zádech. Dá se tak krásně umýt třeba nádobí. A samozřejmě se u toho prcek i vyspí. O kočárku či postýlce si nedělejte příliš velké naděje. I já jsem zjistila, že to jsou téměř vyhozené peníze. Dítě bude chtít být jenom s Vámi! Nenalákáte ho na ten divný kus nábytku, co se nehýbe, co mu netluče srdce, co tak nádherně nevoní mlíkem.

A ještě musíte po každém probuzení přebalit zadeček. Po spánku je však někdy lepší dítě nejdřív nakojit. S velkým hladem mimísek moc přebalovací náladu totiž zrovna nemá. Taky je často při příjmu výdej. Mohlo by se Vám pak lehce stát, že čistá vydrží plínka jen pár minutek.

A to je vlastně celá věda o miminkách

Tak takhle jednoduché to opravdu celé je. Když má kojenec u sebe maminku s mlíčkem a je uvázaný v šátku, nic mu ke štěstí nechybí. Můžete s ním jít kamkoli a kdykoli, klidně i v noci! On chce stejně pořád jenom svoji maminku. Do tašky sebou přibalte pár plínek a vlhčených ubrousků na přebalení. Raději sebou vezměte i nové bodýčko, protože si ho často brouček buď poblinkne mlíkem nebo pokaká. Můžete spolu jezdit třeba vlakem. Jděte s ním na přednášku, na nákup a nebo jen tak do parku. A vypravte se klidně jenom krmit slepice…

Užívejte si své mateřství a vzájemné propojení!

Alžběta Zelená

Tatínkové a miminka

Mnoho lidí podceňuje čerstvé tatínky právě narozených miminek. Často i samotnými maminkami.

Pokud se Vám právě narodilo mimčo, nechte, milé maminky, Vaše partnery, aktivně zapojovat do veškerého dění okolo péče o potomka. Je známo, že maminky si raději vše dělají samy, ale ne všechno musí být dokonale zvládnuté. Vám to usnadní péči jak o mimčo, tak i o domácnost.

Tatínkové mohou dítko nakrmit z lahviček, pokud nekojíte. Obléct i přebalit je určitě také dokáží bez komplikací. A zatímco, co s miminkem v kočárku vyrazí na procházku či za účelem uspinkání, tak Vy máte možnost obstarat domácí práce a povinnosti jako úklid, vaření, praní, žehlení, nádobí a mnoho dalšího. No a v okamžiku, kdy máte tyto domácí povinnosti hotové, máte čas i na chvilku odpočinku po celodenním shonu kolem miminka a domácnosti.

Velmi často se také může stát, že maminky musí navštívit lékaře, a pak zarytě přemýšlí, zda vzít dítko s sebou, a nebo někoho požádat, aby pohlídal. Pokud máte doma tatínky, ani na okamžik neváhejte a „vražte“ mimčo jemu. Ponechte dítko v rukách tatínka a bez obav si jděte vyřídit, co potřebujete. Přes veškeré Vaše mateřské pudy a obavy Vás Vaši partneři dokáží velmi mile překvapit tím, jak snadno dokáží nastalou situaci zvládat.

No a pokud se jedná o novopečené prvo – tatínky, je lepší je do péče kolem miminka „hodit“ rovnýma nohama. Sice to možná odnese pár špatně upevněných plenek a trocha nepořádku, ale právě tyto okamžiky tatínků s jejich potomkem se nedají ničím nahradit.

Často dokáží ustát vypjaté okamžiky mnohem lépe a snadněji, než maminky. Postačí troška otcovského konejšení, pochování a polaskání, a hned je po pláči a křiku.

Najdou se však i tací tatínkové, kteří se budou neradi zapojovat do péče. Pak nezbývá, než trvat na svém, že i oni byli při tom, když se na miminko „zadělávalo“, a měli by se tudíž alespoň něčím podílet. Třeba vzít mimčo na procházku.

Nebojte se nechávat děťátko ve starostlivých rukách tatínků, uvidíte, o co snadnější to pro Vás pak všechny bude.