Dyslexie či dysgrafie je poměrně vzácné onemocnění, o kterém však nemusíte mít dlouho ani ponětí. Touto poruchou trpí v České republice asi 10 – 15% dětské populace, přičemž platí, že většinou postižených jsou chlapci. Problémy s učením často přisuzujete lenosti dítěte nebo jeho nepozornosti při hodinách. Jak se dají tyto poruchy rozpoznat a dají se nějak řešit?

Dyslexie neznamená opožděnost

Jedná se o vývojovou poruchu, při které má dítě potíže s vyjadřováním, čtením nebo psaním. Tato porucha způsobuje dítěti problémy s učením, to však neznamená, že by dítě bylo hloupé! Naopak pokud se s tímto problémem dokáže vyrovnat, může žít plnohodnotný život a může z něj být velmi vzdělaný člověk, který pracuje na atraktivních pozicích.

Příčiny dyslexie

Pokud Vy nebo partner trpíte touto poruchou, je padesátiprocentní šance, že Vaše dítě postihne také. Na jedné straně tedy stojí genetika. Na straně druhé je situace, kdy byla u dítěte v těhotenství nedostatečně vyvinutá nervová soustava. Někdy může být také způsobená poškozením mozku zapříčiněném například úrazem. Postupem času může vymizet, u někoho však přetrvává po celý život.

Varovné signály

Dyslektické dítě zpravidla začíná později mluvit, má malou slovní zásobu, obtížně se vyjadřuje nebo nedokáže vytleskat slovo po slabikách. Avšak hlavní signály, které by Vás měly upozornit na možnou poruchu učení zvanou dyslexie, jsou zejména situace, kdy dítě nedokáže rozpoznat jednotlivá písmena nebo číslice, přeskakuje je nebo zaměňuje, zasekává se při čtení, má problémy se psaním a potřebuje delší dobu na vyjádření. Pokud je Vaše dítě pomalejší, nemusíte to hned znamenat poruchu učení. Pokud si však nejste jistí, poraďte se nejprve s pedagogem ve školce nebo škole a teprve poté navštivte pedagogicko – psychologickou poradnu, kde na základě šetření v podobě různých testů stanoví diagnózu a navrhnou další postup.

Jak ji léčit?

V první řadě je nutné se ubezpečit o tom, že dítě netrpí smyslovou vadou a je přiměřeně inteligentní. Kdyby tomu tak nebylo, netrpělo by dyslexií, ale problém by tkvěl někde jinde. Úplně se vyléčit nedá, a jak už bylo uvedeno, buď sama od sebe vymizí, nebo zůstane. Postiženému dítěti lze však výrazně ulevit regulací učiva, používáním speciálních pomůcek nebo zadáváním specifických úkolů. Tato porucha však běžně nebrání navštěvování normální školní docházky.

Prevence je důležitá

Dnešní doba a životní styl příliš nenapomáhá tomu, aby se rodiče postiženým dětem doma pravidelně a často věnovali. Děti sedí u televize nebo u počítače a to vůbec nepřispívá k dobru věci. Naopak se jejich porucha ještě prohlubuje. Mezi základní činnosti by mělo být společné povídání, čtení pohádek, kreslení, modelování a pohyb na čerstvém vzduchu.

Známí dyslektici

Není pravdou, že dyslektici mají nižší hodnotu IQ než ostatní. Mezi známými osobnostmi mezi ně patří i Albert Einstein, Thomas Edison, John Lennon, Aghata Christie nebo Tom Cruise. Proto to nevzdávejte, Vaše dítě může dosáhnout vynikajících studijních výsledků, byť za speciálních podmínek.

Dysgrafie je poddruh dyslexie

Dysgrafie bývá často zaměňována za dyslexii, protože tyto poruchy jsou si velmi podobné. Dítě postižené dysgrafií má problémy po grafické stránce, tedy při opisování textu nebo diktátech, při kterých dělá mnoho chyb. Na psaní potřebuje mnoho času, protože píše velmi pomalu a vyžaduje časté přestávky. Písmo může být křečovité a neúhledné, písmena jsou nečitelná a nestejně velká. Dítě na pero tlačí, protože není schopné provádět plynulé tahy. Dysgrafie bývá často zaměňována za pouhou lenost, problém je však v tom, že dítě není schopné napsat velké množství textu, je unavené a psaním vyčerpané. Pokud budete po dítěti vyžadovat přepis domácího úkolu z důvodu nečitelnosti, pravděpodobně bude přepsaný text ještě horší než ten původní.