Neschopnost otěhotnět je v posledních letech velmi častá a důvodů je hned několik. Dříve ženy rodily děti velmi brzy. Nebylo výjimkou, že v 18 letech se stala žena matkou a právě v tomto období není vůbec těžké otěhotnět. Dnes je ale těhotenství odkládáno na neurčito a lidé se pak potýkají s tím, že se jim nedaří počít miminko.
S rostoucím věkem, roste také riziko toho, že se vám otěhotnět nepodaří a budete muset podstoupit umělé oplodnění. Věk po třicítce, natož tak po čtyřicítce, je už pro ženu riskantní a může se stát, že přirozenou cestou už to nepůjde. Stejný problém řeší jedna třetina našich obyvatel.
Tím, že miminko odkládáme riskujeme, že schopnost otěhotnět nebude jednoduchá. Jenže doba je taková, že lidé nejprve myslí na vzdělání, potom si budují kariéru a šetří peníze na to, aby si zařídili domácnost, pořídili automobil a pak teprve myslí na rodinu. Je to samozřejmě v této době přirozené, protože pořizovat si dítě do ničeho je holý nesmyls a doba tomu chce, abychom o dětech přemýšleli tak, jak přemýšlíme. Naše maminky si nás mohly dovolit mít brzy, protože dostaly vždy práci, dostaly i byt a jediné, co bylo překážkou byl fakt, že je otec na vojně, nebo má vojnu ještě před sebou.
Dnes je tomu jinak. I když je třeba zařídit si spousty věcí a vybudovat si kariéru, tak bychom početí neměli až tak odkládat. Určitě to není dobré a nemuseli bychom se pak početí přirozenou cestou vůbec dočkat.
Neplodnost ale může také způsobit psychické vypětí z toho, že se od nás něčeho žádá a my nejsme schopni tomu dostát. Nejvíce tlaků vzniká ze stran rodičů a okolí. To, že chceme skutečně miminko, však musí vstát z naší hlavy a při tom, kdy se o něj pokoušíme, nesmíme myslet na to, že to je našim cílem, ale že pokud to vyjde, bude to fajn. Není nutné na to jakkoliv myslet, protože psychika vám pak zabrání a na otěhotnění má ohromný vliv.