Jak jsme se všichni učili, řecký doktor Hippokrates rozdělil lid do čtyř skupin podle toho, jakými vlastnosti dominují a také podle toho, jak reagují na jisté podněty.

Čtyři typy dle Hippokrata:

Melancholik – osoba, která má tyto vlastnosti: náladový, tichý, úzkostlivý, pesimistický, rezervovaný

Flegmatik – osoba, která disponuje těmito vlastnosti: obezřetný, rozvážný, spolehlivý, vyrovnaný klidný

Cholerik – osoba, která má tyto vlastnosti: nedůtklivá, náladová, neklidná, vznětlivá, impulzivní

Sangvinik – osoba, která má tyto vlastnosti: společenský, hovorný, bezstarostný, čilý, optimista, vůdce

Výchova melancholika

Dítě, které je temperamentu melancholika by mělo mít velmi vysokou podporů rodičů. Protože toto dítě bývá velmi stydlivé, měl by ho rodič více úkolovat, hlavně když k těm úkolům patří komunikace s cizími lidmi. Například: Chcete v obchodě zjistit cenu nějakého výrobku a musíte se zeptat prodavače, pošlete své dítě, ať se nejen naučí překonat svůj strach, ale také zahájení konverzace.

Dále takové dítě potřebuje motivaci, protože když je to pro něj těžký úkol, tak mu kolikrát nestačí udělat to jen pro dobrý pocit rodiče. Takové dítko bývá sebelítostivé, takže by měl být rodič opatrný, co mu řekne, aby si to nevzalo moc k srdci a pak to nějak špatně nevzalo, popřípadě se za to samo trestalo. Dost se uzavírá do sebe, nepotřebuje své problémy řešit s okolím a pak se velmi často v nitru užírá.

Výchova flegmatika

Pro flegmatika je typické, že je mu vše jedno a bývá takový pomalý a zároveň někdy až líný, proto by ho měl rodič zapojovat do práce. (A právě protože bývá pomalý a je mu vše jedno, je třeba mu to i několikrát zopakovat, než sebou pohne.) Rodič na něj může zvýšit hlas, protože se s tím umí vyrovnat, ale zároveň mu nemůže vše moc vyčítat, protože i toto dítě má sklon uzavřít se do sebe, když je na něj kladen velký nátlak.

I flegmatik potřebuje velikou podporu od člověka a to proto, aby si sám řekl, že to dokáže a šel a udělal to, aby překonal tu svoji línost a lhostejnost k jiným věcem. Ale na druhou stranu mu velmi trvá, než se rozmyslí, co vlastně chce a někdy se dostává do takových situací, že potřebuje, aby mu někdo řekl, co si má vybrat, nebo mu aspoň nějak poradil. (Musíte mu dát výběr ze dvou anebo nechat jej, ať si vypíše zápory a klady dané věci a podobně. Ale zároveň ten nátlak nesmí pocítit, protože jinak si prostě nevybere.)

Výchova cholerika

S takovým dítětem mohou být i problémy, protože má sklon k agresi. Ale pokud s ním má rodič trpělivost, vše zvládne. Bývá až nekontrolovatelně výbušný, proto je důležité si s ním sednout a vysvětlit mu, co se sním, co nesmí a proč to tak je. Pokud ani to nepomůže, musíte na něj zvýšit hlas, aby si uvědomilo, že udělalo něco špatně. Vím, že mnoho rodičů je proti tělesným trestům, ale jsou věci, za které by mělo vztekající se dítě dostat po zadku, aby nám později nepřerostlo přes hlavu.

To, že bývá náladový, musíme na jednu stranu chápat, protože bývá velmi urážlivý, ale na druhou ho musíme naučit, že se musí sám kontrolovat a že nikdy nemůže mít vše a nemůže být vždy vše podle toho, co chce naše dítě.

Samozřejmě, že to není dítě, které roste v nějakého zloděje, lupiče a podobně, ale musíme ho naučit, že zlost mu k ničemu nemůže ba naopak, že člověku může uškodit.

Výchova sangvinika

Takové dítě velmi dobře zapadá do společnosti, protože je upovídané, přátelské, ale zároveň má tendenci ostatní poučovat a diktovat jim. A to se samozřejmě okolí moc nelíbí, proto musí rodič tomuhle dítku vysvětlit, že každý má svou roli podle zásluh. Je jasné, že někdy (zejména v některém povolání) se vůdčí osobnost vyžaduje, ale zároveň by se to nemělo přehánět, aby si dítě nemyslelo, že ono je výše než ostatní, pak by mohlo být sobecké, arogantní, egoistické…

Na první pohled bezstarostné dítě a skoro ano. Je to takový optimista, takže ať už řeknete téměř cokoliv, tak si z toho nedělá žádnou těžkou hlavu, protože si to přebere z té dobrá strany.

Výchova každého dítěte je jiná, protože každý jsme originál. A navíc se tyto temperamentní vlastnosti mohou mezi sebou prolínat, že zrovna vaše dítě nemusí být přímo cholerik, ale může mít něco z cholerika a zároveň něco ze sangvinika.

Stejně je nejlepší výchovou být k svému dítěti chápavý a vychovávat ho s láskou.