Jedno, nebo více dětí? Jaké jsou výhody jedináčků a vícečlenných rodin?

Pokládáte si někdy otázku, jestli byste chtěli mít jedno, dvě děti, či váce a co je lepší? Výhody i nevýhody má samozřejmě obojí. Záleží tedy na vás, co vlastně konkrétně chcete a jak velkou rodinu byste rádi měli.

Jistě přemýšlíte o tom, kolik dětí chcete mít. Před prvním dítětem si tuto situaci nedovedeme představit, po prvním dítěti začínáme věci vidět již mnohem reálněji a řešíme, jestli tedy mít i dítě druhé, či nikoliv. Jak se k tomuto postavit a jak se rozhodnout? Mít dítě je především otázka domluvy obou partnerů.

Jedno dítě – jedináček

Výhodou toho, když máte pouze jedno dítě, je fakt, že ušetříte. Stačí, že vše pořídíte jednou. Je pravda, že děti po sobě mohou věci a hračky dědit, ale je tu stále živení vašich dětí, děti mají svátky, narozeniny a vánoce, pokud chodí do školy, je nutné platit 2x příspěvky, platit koníčky a zájmy a výdaje pak neberou konce. Také v případě, že se narodí druhé dítě holčička a první byl kluk, čekají vás v oblečení mnohé nákupy. Jedno dítě také jednodušeji připravíte do života dospělých a můžete mu spíše pomoci se zařizováním a podobně.

Pokud ale budete mít jen jedno dítě, je třeba brát ohled na to, že k sobě bude chtít neustále kamarády. Určitě mu bude sourozenec svým způsobem chybět, protože bude častěji samo a bude se nudit.

Více dětí – tlupa nesposedných ručiček a nožiček

Dvě a více dětí vnese veselost do vašeho života. Budou si spolu hrát, občas se i poperou, bude mezi nimi rivalita, ale to patří k vývoji. V budoucnu si pak lépe budou umět prosadit svou.

Ať se budete chystat kamkoliv, nebo vymyslíte jakýkoliv program, vždy na to budou děti dvě a budou se spolu bavit navzájem. I když venku bude ošklivo, dvě děti si vždy poradí a nebudou se nudit tak, jako to může být u jedináčka. I v dospělosti si pak budou blízcí.

Samozřejmě jsou i výjimky, ale budeme se bavit o těch sourozencích, kteří k sobě mají blízko. Díky dvěma dětem, budete mít doma dvojitou radost, ale také starost. Sami proto musíte vědět, na kolik dětí se opravdu cítíte.

Kolik dětí je málo a kolik moc

Už odmala se holky ve škole baví tím, že se jedna druhé svěřují, kolik by chtěly mít dětí, až budou jednou velké. Jedna chce dvě, jiná tři, často jsou inspirovány rodinou, ze které samy pochází. Co všechno ovlivňuje naše rozhodování v dospělosti, z čeho si skutečně dělat starosti a co naopak hodit za hlavu?

Jedno dítě

Autor obrázku: pixydust8605

Způsobí v rodině naprostou změnu. Vše se obrátí o 180 stupňů. Oba rodiče na chvíli vykolejí ze zajetých a bezpečných kolejí, na které jsou zvyklí. Často porod i jakoby byl vichřicí a rozházel sexuální život. Ženy jsou unavené, musí se s dítětem sžít, muži neví, jak by pomohli, aby nepřekáželi a zároveň nechyběli.  Tato situace ale trvá naštěstí jen první měsíc, dva. Pak se všechno urovná, uhladí, vrátí se zpět jistota a rutina, kterou máme všichni rádi, jen občas si ji úmyslně obměníme.

Výdaje za pleny, kočárek, oblečení, výbavičku, očkování, nábytek, hračky, umělé mléko, pokud nejde kojit… to vše hne finančním rozpočtem rodiny. Žena pobírá omezené finanční prostředky, proto některé maminky hledají přivýdělek v podobě prací, které stíhají dělat při dítku.

Říká se, že vychovat dítě vás bude stát milion.

Pokud není sebebavící typ, musíte ho zabavit vy, muž, nemá se s kým jinak pohrát, ani ono se nemá o koho starat, s kým se zabavit.

Dvě děti

Autor obrázku: Maria Ruch

V rodině opět nastává naprostá změna. Co jste si naplánovali, neplatí. Menší dítě žárlí, visí na obou rodičích, cítí se ztracené. Žena je unavená, péče o děťátko je ale mnohem jednodušší, než poprvé. Je si jistější, je zkušená. Muž opět tápe, ale zvládá péči o prvorozené a tím ženě velmi pomůže. Opět se tento stav brzy urovná, nemusíte mít strach!

Výbavička není tak nákladná, většinou je potřeba koupit pár kousků oblečení, pokud se narodil opět chlapeček, nebo opět holčička. Máte-li opačné pohlaví, investice do oblečení je mnohem vyšší.

Nemusíte ale pořizovat ani autosedačku, postýlku (avšak je nutné koupit např. postel staršímu dítěti), hračky, kousátka, chůvičky… většina věcí se podědí po prvorozeném.

Rozdíl pocítíte, až děti trošku povyrostou, kdy budete potřebovat dvoje zimní boty, dvakrát hradit školku, dvakrát obědy, kroužky, dvakrát prášky při nemoci…

Co se péče týče, zde ještě dva rodiče stačí. Funguje vzájemné domlouvání se, kdo kdy vyzvedne které dítě, kdo bude kdy doma s nemocným, kdo půjde na třídní schůzky.

Výhodou je, že se děti spolu pohrají, starší pohlídá mladší, takže je nemusíte mít stále na očích (samozřejmě ne hned).

Tři děti a víc

Autor obrázku: Riccardo Battistella

Opět nastává chaos. Maminka je profík, už se nehroutí s každým zabrečením miminka. Horší je to se staršími dětmi, které zase musí najít své místo v rodině a úkolem rodičů je, aby jim dokázali, že se s příchodem dalšího sourozence nic nezměnilo.

Výbavička je kompletní, pokud jste neměli první dva kluky a třetí holčičku, nemusíte pořizovat vůbec nic. Pokud ne, tady bohužel za výbavičku utratíte. Nákladné jsou očkování pro všechny děti, celkově léky, když jsou všechny nemocné, spolknou hodně peněz.

I kroužky a veškeré dokupování nových oblečků, bot a potřeb do školy, školky je velmi nákladné. Rodiče se musí skutečně umět otáčet, aby platili všechny výdaje a ještě dětem i sobě dopřáli nějaký relax.

Je dobré, máte-li k dispozici babičku. Např. u třech dětí je docela náročné ráno co ráno všechny děti obléknout, abychom odvedli prostřední do školky, nejstarší do školy a s nejmenším se vrátili domů. Zvláště ve špatném počasí nebo mrazu je to skutečně často nepříjemné.

Rodiče jsou při třech a více dětech už skutečnými mistry organizátory. Balení na víkend k babičce, koupání, oběd, uspávání, ve všem musí být řád a vše musí navazovat.

Tři děti si krásně vyhrají, ale také nadělají spoustu hluku, proto je dobré mít prostorný byt či dům. Je dá se říct nutné, aby si rodiče i děti měli od sebe možnost oddechnout. Každý občas potřebuje vypnout.

 

Je jen na vás, pro kolik dětí se rozhodnete. Neodsuzujte rodiče jedináčků stejně tak, jako rodiče pěti dětí. Nikdy nevíte, co je vedlo k počtu dětí, který mají, nebo pro nemohli mít víc, či proč nemají méně dětí.