Kdysi když jste něco neuměli, tak jste se se svými spolužáky sešli po škole a ten, kdo tomu rozuměl, vám to vysvětlil. Potom se zavedlo tak zvané doučování, kdy vám učivo, kterému nerozumíte, začal vysvětlovat povolaný člověk, který se tímto oborem zabýval. A v dnešním moderním světě, kdy existují počítače, tak si můžete sedět hezky doma ani nemusíte uklízet, protože člověk, který vám bude učivo vysvětlovat u vás doma nebude, protože si budete povídat jen přes nějakou aplikaci na internetu.
Je to celkem jednoduché. Stačí mít ve svém počítači či notebooku nainstalovanou nějakou aplikaci, přes kterou se dá dorozumívat s jinými lidmi, jako je například skype. Potom se jenom s danou osobou domluvíte na dni a na přesném čase, kdy se přihlásíte do této aplikace a můžete začít s učením.
Jaké to má výhody ?
Toto doučování je lepší v tom, že k vám domů nikdo nebude chodit, ale zároveň nemusíte ani vy nikam chodit. Sedíte si v pohodlí vašeho pokoje, čím ušetříte nejen náklady na pohonné hmoty, ale také spoustu času. A také si nemusíte pořizovat žádné drahé učebnice, protože veškeré podklady, které budete k výuce potřebovat, vám daná osoba pošle třeba na vaši internetovou poštu a podobně.
Má to i své nevýhody ?
Samozřejmě, že se i na tomto způsobu vyučování najdou jisté nevýhody. A to hlavní je, že takto nelze doučovat veškeré předměty. Protože když potřebuje nějaký student pochopit třeba matematiku, tak potřebuje, aby mu to ten učitel ukázal na příkladech a zvláště pokud jde o geometrii, která, aniž by to daný student viděl, prostě naučit nejde.
Je vhodné, aby malé děti uměly zacházet s počítačem lépe než jejich rodiče? A aby svůj um rozvíjely na spouštění her?
Tak každopádně v dnešním světě, kterému vládne technika, se hodí umět pracovat s počítačem na vysoké úrovni. Ale určitě by malé děti neměly být závislé na počítačových hrách. Když mnoho rodičů chce mít od svých ratolestí chvilku klid, tak je pošlou k počítači a hrajte si. Někdy to není na škodu, ale pokud to je často, tak to může ovlivnit chování našich dětí.
To zejména záleží na druhy počítačových her. Pokud jde o nějaké nevinné dívčí hry, kdy oblékají nějakou celebritu a podobně, tak maximálně přeberou nějaký speciální vkus, ale nijak to neuškodí. Ale když začnou kluci hrát hry typu, kdy na někoho střílí, s někým se mlátí a podobně, tak to dítě bude mít tendenci to aplikovat i v realitě. To znamená, že začne být divoké, může se začít bít se svými druhy a podobně.
Jak takové změně v chování zabránit?
Dítěti bychom měli vysvětlit rozdíl mezi počítačovým světem a realitou. A především by mělo omezit dobu, kterou tráví u počítače. Vysvětlit mu, že i ten počítačový svět potřebuje odpočinek, protože mu to nemůže rázně zakázat, protože bychom způsobili to, že by ho to ještě více lákalo.
Jak jinak může počítat ublížit dítěti?
Jestliže máte doma nějakou starší verzi monitoru a vaše dítě u počítače tráví většinu svého času, tak se vašemu dítěti může zhoršit zrak, protože přece jenom se to dítě soustředí na ten monitor a ten svítí a tahá oči. Čím více se na něj kouká, tím více své oči namáhá. Tomu lze zabránit koupí nějakého lepšího monitoru anebo také, aby dítě u počítače trávilo méně času.
Máte-li děti, které už s počítačem, potažmo internetem samy umí, měli byste čas od času zkontrolovat, co ve vaší nepřítomnosti dělají. Nejen tím, že se podíváte do historie, která se ukládá ve vašem počítači, ale i dotazováním se dítěte a zájmem o to, co dělá. Často jsou dnes děti šikovnější, než rodiče, proto byste se měli informovat a poradit u odborníků. Nápomocné vám můžou být různé systémy a aplikace.
Zvědavost nezná hranic
Tak, jako jsou zvědavé malé děti, batolata, které vám vlezou do skříně a vytahají hrnce, otevřou šuplíky a vyhází všechno prádlo i za cenu, že si skřípnou prsty, stejně tak zvědavé jsou větší děti. Jen je jejich zájem posunutý trochu jinde.
Možná se budete divit, ale podle společnosti Online Family, která se zabývá pomocí chránit děti pohybující se na internetu, vyhledávaly děti a mládež do 18 let věku nejčastěji výrazy sex, porno, team Jacob a Michael Jackson. Statistika je sice z roku 2009 z čehož můžeme usuzovat, že Michael Jackson patří do častého vyhledávání právě proto, že v tomto roce zemřel. I do nynějška však údajně na špici vyhledávání zůstávají pojmy týkající se sexu.
Zrádné sociální sítě
Už i děti ve školkách ví, že existují sociální sítě. Nejen FaceBook, ale i jiné ať už české, nebo zahraniční sítě, které mají propojovat lidi a usnadnit kontakt s rodinou a přáteli. Bylo by to výborné, kdyby však nebylo tak jednoduché zřídit si účet, což zvládnou i menší děti, než pro které je určeno a pak už nahrávají a posílají své fotky a fotky celé rodiny svým rádoby přátelům.
Pamatujte a vysvětlete svým dětem, že co se jednou dostane na internet, není možné odstranit s jistotou, že už si danou věc někdo neuložil, nebo nepoužil jinak, než jste chtěli. Další věcí je, že není potřeba žádné prokazování totožnosti při zakládání účtu, takže s jistotou nemůžete vědět, že „Anička Nováková“ je skutečnou Aničkou Novákovou.
Nejhorší, co děti můžou udělat je sdělovat na sociálních sítích své telefonní číslo, adresu, aktuální stavy – že jsou sami doma, kdy se vrátí rodiče, že jednou na dovolenou… Stejně tak si nesmí domlouvat schůzky s někým, koho osobně neznají a pokud se s někým sejít chtějí, musí informovat rodiče, říct, kde schůzka bude a nejlépe jít na schůzku s rodičem, nebo sourozencem, kamarádem.
Důležité ujasnění dětí a rodičů
Velmi dobrým způsobem, jak se snažit děti ochránit před nástrahami internetu je pohovořit s nimi otevřeně o nebezpečí, které na ně číhá. Velmi dobře zapůsobí nějaký příběh, který se stal, děti tak budou mít potvrzeno, že se to skutečně může stát. Nemusíme dětem vyprávět nějaký nejhorší příběh, který se stal, stačí lehčí forma s dobrým koncem, ale důležité je upozornit, že vše mohlo dopadnout jinak a jak.
Rodiče by měli dobře znát síť, kterou jejich dítě používá a také znát podmínky, za jakých funguje.
Internet by neměl být dětem dostupný nonstop, měly byste mít nastavený řád pro jeho používání a ten dodržovat. Občas samozřejmě zkontrolujte, jestli ho dítě neporušuje.
Také mu vysvětlete, co nemá na internet vkládat, zveřejňovat, o čem nemá mluvit. Děti často neví proč, vysvětlujte, diskutujte, uvádějte již výše zmiňované příklady, následky.
Systém pomáhající rodičům
Existuje spousta služeb, díky nimž jsou děti na internetu lépe chráněny. Jsou to web filtry, proxy servery, nebo třeba rodičovské zámky. Jejich princip spočívá v tom, že mají k dispozici nějakou databázi nežádoucích stránek, která je průběžně aktualizovaná. Jsou to třeba placené stránky, pornografické stránky, herní stránky…
Většina balíčků Windows má v sobě obsažen i Rodičovský zámek, zkuste se s ním seznámit. A pokud by vám nevyhovoval, nebo jste ho neměli, je spousta jiných možností. Stačí, když do vyhledávače zadáte “rodičovský zámek na PC“.
‚Úúúú, někdo mi lajknul statůsek! Musím mu na oplátku lajknout fotečku! A nebo mu pošlu invajtík na farmičku!‘ zavřískne jedna super cool puberťačka, načež druhá prohlásí, že jí její postík na zdi komentne. Myslím, že mladí sice rozumět budou, ovšem lidé, kteří jsou ještě Facebookem apod. nedotčeni, budou jen sedět a přemýšlet, co je to statůsek a lajknutí.
Lidé na těchto sociálních sítích tráví čím dál více času. Dnešní děcka si sednou k fejsu a prodřepí u něj celý den a komentují a lajkují, co se dá. Dám jeden příklad za všechny:
Venku začalo sněžit. Normální děti půjdou ven a budou se radovat z toho bílého potěšení, fejsbukaři si sednou k počítači, nažhaví internet a napíšou status, že sněží a jak je to super a bomba. Tenhle status si přečtou další a olajkují a okomentují slovy, jak je to hustý. Najdou se i lidé, kteří jsou mrzutější a neumí se radovat i elektronicky a pro změnu píší status, jak jsou ti první trapní, že píšou, jak masakrózně sněží. Naprosto zbytečný čas strávený na internetu.
Víte, jak se dříve na táborech a na dovolené vyměňovaly adresy nebo čísla pevných linek? Těm dnům je, myslím, navždycky konec. Dnes se vyměňují domény na fejsu. A kdo nemá vytvořený účet, tak jakoby neexistoval.
Další ztráta času jsou hry jako třeba farma. Lidi jsou úplně zbláznění do sázení cibulí a dojení koz, i když je to jen jako. Posílají dárečky v podobě dřeva nebo hřebíků ostatním a otravné zprávy, zvoucí ke hraní této hry. Proč?
Takhle bych mohla pokračovat dál, ale musím končit, protože musím lajknout svojí kámošce asi dvoustou fotku ní v zrcadle a musím si sklidit svojí pšenici, jinak mi uhnije.
Jistě jste už několikrát přemýšleli, proč vaše milované dítko tráví svůj čas dennodenně raději u počítače a televize, než venku se svými kamarády, jak to bylo za nás zvykem. Proč místo výsledků ve školních lavicích se zajímá o to, jaký nový videoklip je tento týden nejhranější. Co si budeme povídat, své ratolesti to za vinu dávat nemůžeme, tak komu, nebo čemu tedy? Nepřichází tím o část svého dětství?
Jako rodiče své ratolesti chcete dopřát to nejlepší. Již od útlého věku se snažíte, aby mělo všeho potřebného dostatek. Aby mohlo každou neděli ráno sledovat své oblíbené pohádky, aby mělo spoustu zájmů a koníčků, ale také kamarády, se kterými je bude moci sdílet. Kde se tedy stala ta chyba? My jsme jako děti od brzkého rána běhaly venku a hrály si na schovávanou, honěnou, nebo slepou bábu. Dostat nás domů v čase oběda byl nadlidský úkol a večer po setmění nás již rozzuření rodiče tahali za límec do postele. Snažili jsme se býti ve škole úspěšní, abychom něčeho v životě dosáhli. Kdežto naše dítě si raději zahraje online střílečku, a pokud se mu podaří postoupit do další úrovně, ihned o tom informuje všechny své známé skrze facebook.
Je to prostě dobou, která se samozřejmě odráží na způsobu života. Rodiče se honí z práce do práce, aby zajistili rodinu. Na děti již není tolik času a proto je nejlepší alternativou nechat je dělat činnosti, které je baví. Je ale velmi podstatné, aby jste vy jako rodiče stanovili pravidla hry.
V dnešní době je všechno trochu jiné. Pokud má dítě ve škole nejlepší výsledky, je to šprt. Pokud si raději přečte knihu místo toho, aby si s ostatními o přestávce povídal, co ve hře dokázal, tak je nudný. Společenská prestiž je pro dítě prvořadá, to musíme pochopit. Ale jistě to lze udělat i jinak. Nikdo nemá rád něco za něco, ale pokud chcete pro své dítě to nejlepší, jinak to nepůjde.
Sedněte si všichni k jednomu stolu a v poklidu mluvte o tom, co je pro jednotlivého člena rodiny podstatné. Když budete vědět, na čem dítěti záleží nejvíce, to co samo chce dělat, pak zapojte psychologii. Nesmí jít jen o prosazování toho, co chcete vy sami. Domluvte se s ním na tom, jak to u vás doma bude fungovat. Pokud bude mít relativně uspokojující výsledky ve škole (či se bude snažit v tom, co po něm chcete), povolte mu uzdu. Nejen že to ocení, ale pokud od vás bude chtít nějaké svolení, bude se sám snažit, aby jste s ním byli spokojeni. Tudíž, obě strany tím jen získají…
Stejně jako váš potomek, ani vy ničeho nedosáhnete, pokud se budete snažit dosáhnout pouze toho svého, proto je tak nejpodstatnějším článkem umění spolu vycházet samotný KOMPROMIS.
