Každý z nás vstupuje do něčeho neznámého, pokud čeká svého prvního potomka a v tomto důsledku se také dopouští i chyb, nebo volí výchovné metody jiné, než, které by potom volil u druhého dítěte. Máme-li první dítě, tak jsme jakoby vhozeni do vody a musíme se s tím vším umět poprat.
Často nevíme, co a jak a nejsme si až tak jisté, jestli to, co děláme, děláme skutečně správně. Při výchově druhého dítěte, jsme pak již jiné. Buď neklademe na určité věci až takový důraz, jako u prvního dítěte, nebo jsme naopak v některých věcech opatrnější. Pokud se nám stalo, že jsme něco podcenili, tak se snažíme tomu u druhého dítěte vyvarovat.
Druhé dítě vše změní
Jestliže jsme měli naopak přehnaný strach o první dítě a neustále jej hlídali a měli na očích, tak pak už u druhého dítěte nejsme tak opatrní, protože jsme si vědomi toho, že jsme to s obavami přeháněli, nebo nám už jednoduše nezbývá čas na to, abychom se druhému dítěti věnovali tak pečlivě.
Výchovu podřizujeme něčemu úplně jinému a jsou pro nás důležitá jiná kritéria. Jsme rádi, že to zvládáme a nemyslíme přehnaně na to, jak to udělat, abychom se netrápili starostmi navíc, které ani ve finále dělat nemusíme. Každá matka, má stejně ráda obě své děti a není to tak, že by jednomu z nich nadržovala. Většinou už si ale nepřiznáme mezi sebou, že prvnímu dítěti jsme věnovali mnohem větší péči, i když je to samozřejmě přirozené.
U druhého dítěte není čas na přemýšlení
Samotnou kapitolou je pak oblékání dětí. První dítě má vše nové a máme jej vyšperkované od hlavy po paty. Druhé dítě je pak na tom o něco hůř. Oblečení většinou dětí dědí stejně, jako dědí hračky.
Při výchově dětí tomu prvnímu dítěti dáváte vše, čtete knihy, učíte se co je správné a co nikoliv, u druhého dítěte pak řešíte to, jestli si jde vše nějak usnadnit a jak rodičovství zvládnout co nejjednodušeji bez toho, abyste tomu všemu obětovala všechen svůj volný čas.
Pokládáte si někdy otázku, jestli byste chtěli mít jedno, dvě děti, či váce a co je lepší? Výhody i nevýhody má samozřejmě obojí. Záleží tedy na vás, co vlastně konkrétně chcete a jak velkou rodinu byste rádi měli.
Jistě přemýšlíte o tom, kolik dětí chcete mít. Před prvním dítětem si tuto situaci nedovedeme představit, po prvním dítěti začínáme věci vidět již mnohem reálněji a řešíme, jestli tedy mít i dítě druhé, či nikoliv. Jak se k tomuto postavit a jak se rozhodnout? Mít dítě je především otázka domluvy obou partnerů.
Jedno dítě – jedináček
Výhodou toho, když máte pouze jedno dítě, je fakt, že ušetříte. Stačí, že vše pořídíte jednou. Je pravda, že děti po sobě mohou věci a hračky dědit, ale je tu stále živení vašich dětí, děti mají svátky, narozeniny a vánoce, pokud chodí do školy, je nutné platit 2x příspěvky, platit koníčky a zájmy a výdaje pak neberou konce. Také v případě, že se narodí druhé dítě holčička a první byl kluk, čekají vás v oblečení mnohé nákupy. Jedno dítě také jednodušeji připravíte do života dospělých a můžete mu spíše pomoci se zařizováním a podobně.
Pokud ale budete mít jen jedno dítě, je třeba brát ohled na to, že k sobě bude chtít neustále kamarády. Určitě mu bude sourozenec svým způsobem chybět, protože bude častěji samo a bude se nudit.
Více dětí – tlupa nesposedných ručiček a nožiček
Dvě a více dětí vnese veselost do vašeho života. Budou si spolu hrát, občas se i poperou, bude mezi nimi rivalita, ale to patří k vývoji. V budoucnu si pak lépe budou umět prosadit svou.
Ať se budete chystat kamkoliv, nebo vymyslíte jakýkoliv program, vždy na to budou děti dvě a budou se spolu bavit navzájem. I když venku bude ošklivo, dvě děti si vždy poradí a nebudou se nudit tak, jako to může být u jedináčka. I v dospělosti si pak budou blízcí.
Samozřejmě jsou i výjimky, ale budeme se bavit o těch sourozencích, kteří k sobě mají blízko. Díky dvěma dětem, budete mít doma dvojitou radost, ale také starost. Sami proto musíte vědět, na kolik dětí se opravdu cítíte.
Už odmala se holky ve škole baví tím, že se jedna druhé svěřují, kolik by chtěly mít dětí, až budou jednou velké. Jedna chce dvě, jiná tři, často jsou inspirovány rodinou, ze které samy pochází. Co všechno ovlivňuje naše rozhodování v dospělosti, z čeho si skutečně dělat starosti a co naopak hodit za hlavu?
Způsobí v rodině naprostou změnu. Vše se obrátí o 180 stupňů. Oba rodiče na chvíli vykolejí ze zajetých a bezpečných kolejí, na které jsou zvyklí. Často porod i jakoby byl vichřicí a rozházel sexuální život. Ženy jsou unavené, musí se s dítětem sžít, muži neví, jak by pomohli, aby nepřekáželi a zároveň nechyběli. Tato situace ale trvá naštěstí jen první měsíc, dva. Pak se všechno urovná, uhladí, vrátí se zpět jistota a rutina, kterou máme všichni rádi, jen občas si ji úmyslně obměníme.
Výdaje za pleny, kočárek, oblečení, výbavičku, očkování, nábytek, hračky, umělé mléko, pokud nejde kojit… to vše hne finančním rozpočtem rodiny. Žena pobírá omezené finanční prostředky, proto některé maminky hledají přivýdělek v podobě prací, které stíhají dělat při dítku.
Říká se, že vychovat dítě vás bude stát milion.
Pokud není sebebavící typ, musíte ho zabavit vy, muž, nemá se s kým jinak pohrát, ani ono se nemá o koho starat, s kým se zabavit.
V rodině opět nastává naprostá změna. Co jste si naplánovali, neplatí. Menší dítě žárlí, visí na obou rodičích, cítí se ztracené. Žena je unavená, péče o děťátko je ale mnohem jednodušší, než poprvé. Je si jistější, je zkušená. Muž opět tápe, ale zvládá péči o prvorozené a tím ženě velmi pomůže. Opět se tento stav brzy urovná, nemusíte mít strach!
Výbavička není tak nákladná, většinou je potřeba koupit pár kousků oblečení, pokud se narodil opět chlapeček, nebo opět holčička. Máte-li opačné pohlaví, investice do oblečení je mnohem vyšší.
Nemusíte ale pořizovat ani autosedačku, postýlku (avšak je nutné koupit např. postel staršímu dítěti), hračky, kousátka, chůvičky… většina věcí se podědí po prvorozeném.
Rozdíl pocítíte, až děti trošku povyrostou, kdy budete potřebovat dvoje zimní boty, dvakrát hradit školku, dvakrát obědy, kroužky, dvakrát prášky při nemoci…
Co se péče týče, zde ještě dva rodiče stačí. Funguje vzájemné domlouvání se, kdo kdy vyzvedne které dítě, kdo bude kdy doma s nemocným, kdo půjde na třídní schůzky.
Výhodou je, že se děti spolu pohrají, starší pohlídá mladší, takže je nemusíte mít stále na očích (samozřejmě ne hned).
Opět nastává chaos. Maminka je profík, už se nehroutí s každým zabrečením miminka. Horší je to se staršími dětmi, které zase musí najít své místo v rodině a úkolem rodičů je, aby jim dokázali, že se s příchodem dalšího sourozence nic nezměnilo.
Výbavička je kompletní, pokud jste neměli první dva kluky a třetí holčičku, nemusíte pořizovat vůbec nic. Pokud ne, tady bohužel za výbavičku utratíte. Nákladné jsou očkování pro všechny děti, celkově léky, když jsou všechny nemocné, spolknou hodně peněz.
I kroužky a veškeré dokupování nových oblečků, bot a potřeb do školy, školky je velmi nákladné. Rodiče se musí skutečně umět otáčet, aby platili všechny výdaje a ještě dětem i sobě dopřáli nějaký relax.
Je dobré, máte-li k dispozici babičku. Např. u třech dětí je docela náročné ráno co ráno všechny děti obléknout, abychom odvedli prostřední do školky, nejstarší do školy a s nejmenším se vrátili domů. Zvláště ve špatném počasí nebo mrazu je to skutečně často nepříjemné.
Rodiče jsou při třech a více dětech už skutečnými mistry organizátory. Balení na víkend k babičce, koupání, oběd, uspávání, ve všem musí být řád a vše musí navazovat.
Tři děti si krásně vyhrají, ale také nadělají spoustu hluku, proto je dobré mít prostorný byt či dům. Je dá se říct nutné, aby si rodiče i děti měli od sebe možnost oddechnout. Každý občas potřebuje vypnout.
Je jen na vás, pro kolik dětí se rozhodnete. Neodsuzujte rodiče jedináčků stejně tak, jako rodiče pěti dětí. Nikdy nevíte, co je vedlo k počtu dětí, který mají, nebo pro nemohli mít víc, či proč nemají méně dětí.
