dudlík Archives - Bobeček.cz

Jak je to s dudlíkem

Dost možná i vy žijete v domnění, že dudlík k miminku patří a že každé miminko by jej mělo mít. Existují však odpůrci dudlíků a nejspíše vědí proč. V porodnici v Kadani, kde jsem porodila svou dceru, byl dudlík přísně zakázán a maminky jej nesměly svým dětem dát. Na nich pak bylo, zda jim jej dají doma, či nikoliv. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že kdybych teď měla druhé dítě, tak už dudlík dávat nebudu, protože odnaučování bylo skutečně velmi kruté a my jsme nespali půl roku a nakonec jsme to museli řešit tišícími léky. Jenže na druhou stranu, ne každý je takový extrém a někde to jde i celkem snadno.

Na trhu je velký výběr dudlíků. Při výrobě se dbá na vysokou kvalitu. K dostání jsou různé velikosti, záleží na věku miminka. Jde o to, aby dudlík nezatěžoval skus dítěte. Pokud si dítě zvykne na svůj dudlík, tak jej nespíše jiným dudlíkem neošálíte a bude si vyžadovat právě ten svůj. Nicméně dudlíky jsou vhodné podle toho jaký je věk dítěte. Pokud jej ztratíte, nebo vaše dítě zahodí někam, kde jej nenajdete, začíná peklo, miminko bude tak dlouho plakat, dokud se situace nevyřeší a svůj dudlík nedostane. Dost možná usne, ale po probuzení to začne nanovo. Pokud také děláte to, že miminku dudlík před vložením do pusinky sami d&aa cute;te do pusy, tak to rozhodně nedělejte.

Vaše ústa jsou plná bakterií a proto je nejlepší, když miminku dudlík opláchnete a budete jej pravidelně vyvařovat. Kupte si vždy dudlík s ochaným krytem, nebo si pořiďte pouzdro. Nikdy šidítko neházejte jen tak do tašky a podobně. Aby si vaše dítě nezvyklo na šidítko až tolik, tak mu jej po usnutí vyndávejte z pusinky. Snažte se dávat mu náhražku co nejméně, aby si na ni zbytečně nezvykalo. Dobré je, když se pak dítě samo dudlíku vzdá, předá ho mladšímu sourozenci, nebo jej vymění za dárek a podobně. Moje dcera dala dudlík Ježíškovi za dárky. Nechtěla jsem ji zastrašovat čertem, ale chtěla jsem na to jít klidnější cestou.

Pořízení miminka a jeho vybavení

Všichni jistě víme, nebo spíše ti, kteří se na to připravují nebo už to mají několikrát za sebou, že tohle je velmi náročné. Je mnohem jednodušší a příjemnější miminko počít, nežli vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby až miminko přijde jste měli vše, co potřebujete a na nic nezapomněli.

retired baby clothes — Autor obrázku: jencu

Výbava pro miminko

V první řadě musíme myslet na takové ty nejvíce důležité věci jako je kočárek, postýlka, povlečení, oblečení na miminko, dudlíky, lahvičky, odsavačku hlenů ideálně na vysavač, plenky, osušku, hračky a v neposlední řadě autosedačku.

Je to opravdu mnoho věcí a to co jsem zde vyjmenovala, není zdaleka vše, co budeme potřebovat, bude toho ještě mnohem a mnohem víc. Je pravda, že nás čeká devět měsíců zařizování a nakupování toho všeho postupně, ale i tak je to velmi chaotické a ne všechny maminky mají těhotenství bezproblémové a mohou se zařizovat. Bohužel jsou i maminky, které mají riziková těhotenství a moc si toho ani během těch devíti měsíců dovolit nemůžou a o to je to ještě horší.

Základní věci pro miminko jsme si řekli, spousta prvorodiček zdědila věci od svých maminek, nebo od sourozenců, nebo spíše ve většině případů podědili aspoň nějaké minimum věcí.

Ale většinu věcí si stejnak budoucí maminky musí pořídit. Hlavní další základní věcí jsou hygienické potřeby miminka, to znamená mít vaničku, v které ho můžeme koupat, dětský pult na kterém ho můžeme přebalovat a k tomu mnoho a mnoho drogistického zboží, jako jsou pudry na opruzeniny, olejíčky po koupeli, šampón na vlasy, nůžky na nehty, odsávačku na rýmu, rybí mastičku taktéž na opruzeniny a také hromadu a hromadu plínek.

Pokud je miminko hodně malinké určitě se doporučuje dávat mu spíše pleny látkové, aby miminkům hezky rostly nožičky a měli je pěkně od sebe, zkrátka, aby měly dobré kyčelní klouby.

Další nedílnou součástí jsou botičky, pokud začne dítě dělat první krůčky vlastně, už když leze, mělo by nosit botičky, aby se mu opět dobře vytvarovaly nožičky. V tomto případě budeme myslet opravdu spíše na zdravotnickou nebo přímo dětskou obuv. V žádném případě by takhle malé děcko nemělo nosit botičky od vietnamců nebo něco podobného. Nemají totiž pevnou stavbu klenby a nebudou nožičku držet, tak jak mají a mohlo by se také stát, že vám dítě bude ve vyšším věku šmajdat. Vím, že sice toto není levná záležitost, ale musíme myslet především na zdraví dítěte, až budou vás stát jeho značkové boty mnohem víc než maminkovské botky.

Těch věcí, na které musí nastávající maminky myslet je opravdu mnoho a mnoho a kdybychom si je měli všechny vyjmenovat, trvalo by nám to celou věčnost. Těhotenství je krásná věc, na kterou v životě nezapomenete stejně tak jako miminko je to závazek na celý život ale je to Váš závazek a hlavně Vaše potomstvo kterým se budete chlubit.

Jak na dětské zlozvyky

Dá to práci, odnaučit naše děti našim zlozvykům. (Jiří Žáček)

Pokud se jedná jenom o cucání palečku či okusování nehtů, nemusíme je brát jako tragédií. Horší ale je, pokud naše ratolest tluče hlavou o zeď a nedá se ukonejšit. Jak poznat, že tady končí legrace a začíná zlozvyk?

Podle psychologů je to negativní návyk, které se vytváří v centru návyků. Pokud vydržíme tuto činnost vykonávat 21 dní po sobě aniž bychom jeden den vynechali, pak je to opravdu zlozvyk. Stejně tak dlouho také trvá, abychom se onoho zlozvyku zbavili.

Milovaný dudlík

Dítě většinou miluje svůj dudlík, svoje šidítko. Pokud samo o sobě nepřijde na to, že už je na dudlík velké, pak musí zasáhnout rodiče. Ale pozor, naše miminko musí být spokojené, zdravé a nemůže nastat žádná další velká změna, jako je například porod dalšího dítěte, onemocnění nějakého člena rodiny nebo stěhování se.

Pokud je dítěti více než rok a půl, pak už se mu dá všelicos vysvětlit. Nejlepší je podat mu situaci tak, aby se dítě samo dudlíku zbavilo. Například dát dudlíček panence, která plakala a teď už neplače. Nebo svůj prokouslý a lepkavý dudlíček dát do koše a počkat si, až půjde maminka vyhodit koš do popelnice a až ji odvezou popeláři. Pak mu zamávat a jít hezky domů.

Když dudlíček vezmeme dítěti násilím, pak je skoro jisté, že se taková situace neobejde bez breku. Ale uvědomme si, že tříleté dítě, které do školky nastupuje s dudlíčkem působí přinejmenším dost bizarně. Jak se může jednat o samostatného jedince, když je závislý na šidítku?

Paleček

Podobný zlozvyk se objevuje u dětí, kterým rodiče odmítli dát dudlík – a to je cucání palečků při spaní nebo i přes den. Tady je zbavení se zlozvyku o to obtížnější, že je palec pořád při ruce. Tento zlozvyk by neměl trvat déle než do čtyř let věku dítěte, ale čím dříve, tím lépe.

Tady budeme muset být více úporní a neústupní, protože tento přítel se nedá zahodit ani věnovat panence. Musí nastoupit logika – na palečku jsou bacily a je špinavý, přece nechceš být nemocný, že? A co kamarádi, co by řekli, kdyby tě viděli s palečkem v pusince, nikdo z kamarádů už si přece paleček necucá. Budeme muset palec z pusy neustále vytahovat.

Kousání nehtů

225/365: Short — Autor obrázku: Magic Madzik

Starší děti si zase okusují nehty, ať už z nudy či z nervozity. Pokud si je okusují až do krve, pak to může být indikátorem nějakého vážnějšího problému. Nejprve se dítěti musí vysvětlit, že to není hezké a taky zdravé. Můžeme prsty namáčet do kyselých či hořkých olejíčků, které svou chutí dítěti tento zlozvyk mohou hezky zprotivit.

Hlavou proti zdi

A co když naše dítě jde hlavou proti zdi? Ale ne obrazně, ale doslova. V prvním roce života se tak uklidňuje, když rytmickými pohyby hlavy či těla rozhýbá své tělo. Většinou tento zlozvyk odezní sám od sebe.

Ale pokud se jedná o starší dítě, pak tímto způsobem upozorňuje své rodiče, že se mu něco nelíbí, že má problém, nebo jen získává pozornost, kterou jinak nedostává. Tím pravým důvodem nejčastěji bývá snaha upoutat pozornost rodičů, které se jim jinak příliš nedostává.

Rodiče by pak měli zpozornět a se svým dítětem si hezky povyprávět, copak se mu přihodilo, co ho trápí, kdo ho zlobí a jak mu mohou pomoci. Pokud ani toto nepomůže, pak si zkuste svého potomka nevšímat, musíte mít sice pevné nervy, ale zkuste nepovolit. Je to totiž demonstrace, která pokud nebude opětovaná, tak odezní. Jde o to, aby si dítě získalo pozornost, pokud to nepůjde tímto způsobem, pak od něj ustoupí.