Jak na dětské zlozvyky

Dá to práci, odnaučit naše děti našim zlozvykům. (Jiří Žáček)

Pokud se jedná jenom o cucání palečku či okusování nehtů, nemusíme je brát jako tragédií. Horší ale je, pokud naše ratolest tluče hlavou o zeď a nedá se ukonejšit. Jak poznat, že tady končí legrace a začíná zlozvyk?

Podle psychologů je to negativní návyk, které se vytváří v centru návyků. Pokud vydržíme tuto činnost vykonávat 21 dní po sobě aniž bychom jeden den vynechali, pak je to opravdu zlozvyk. Stejně tak dlouho také trvá, abychom se onoho zlozvyku zbavili.

Milovaný dudlík

Dítě většinou miluje svůj dudlík, svoje šidítko. Pokud samo o sobě nepřijde na to, že už je na dudlík velké, pak musí zasáhnout rodiče. Ale pozor, naše miminko musí být spokojené, zdravé a nemůže nastat žádná další velká změna, jako je například porod dalšího dítěte, onemocnění nějakého člena rodiny nebo stěhování se.

Pokud je dítěti více než rok a půl, pak už se mu dá všelicos vysvětlit. Nejlepší je podat mu situaci tak, aby se dítě samo dudlíku zbavilo. Například dát dudlíček panence, která plakala a teď už neplače. Nebo svůj prokouslý a lepkavý dudlíček dát do koše a počkat si, až půjde maminka vyhodit koš do popelnice a až ji odvezou popeláři. Pak mu zamávat a jít hezky domů.

Když dudlíček vezmeme dítěti násilím, pak je skoro jisté, že se taková situace neobejde bez breku. Ale uvědomme si, že tříleté dítě, které do školky nastupuje s dudlíčkem působí přinejmenším dost bizarně. Jak se může jednat o samostatného jedince, když je závislý na šidítku?

Paleček

Podobný zlozvyk se objevuje u dětí, kterým rodiče odmítli dát dudlík – a to je cucání palečků při spaní nebo i přes den. Tady je zbavení se zlozvyku o to obtížnější, že je palec pořád při ruce. Tento zlozvyk by neměl trvat déle než do čtyř let věku dítěte, ale čím dříve, tím lépe.

Tady budeme muset být více úporní a neústupní, protože tento přítel se nedá zahodit ani věnovat panence. Musí nastoupit logika – na palečku jsou bacily a je špinavý, přece nechceš být nemocný, že? A co kamarádi, co by řekli, kdyby tě viděli s palečkem v pusince, nikdo z kamarádů už si přece paleček necucá. Budeme muset palec z pusy neustále vytahovat.

Kousání nehtů

Starší děti si zase okusují nehty, ať už z nudy či z nervozity. Pokud si je okusují až do krve, pak to může být indikátorem nějakého vážnějšího problému. Nejprve se dítěti musí vysvětlit, že to není hezké a taky zdravé. Můžeme prsty namáčet do kyselých či hořkých olejíčků, které svou chutí dítěti tento zlozvyk mohou hezky zprotivit.

Hlavou proti zdi

A co když naše dítě jde hlavou proti zdi? Ale ne obrazně, ale doslova. V prvním roce života se tak uklidňuje, když rytmickými pohyby hlavy či těla rozhýbá své tělo. Většinou tento zlozvyk odezní sám od sebe.

Ale pokud se jedná o starší dítě, pak tímto způsobem upozorňuje své rodiče, že se mu něco nelíbí, že má problém, nebo jen získává pozornost, kterou jinak nedostává. Tím pravým důvodem nejčastěji bývá snaha upoutat pozornost rodičů, které se jim jinak příliš nedostává.

Rodiče by pak měli zpozornět a se svým dítětem si hezky povyprávět, copak se mu přihodilo, co ho trápí, kdo ho zlobí a jak mu mohou pomoci. Pokud ani toto nepomůže, pak si zkuste svého potomka nevšímat, musíte mít sice pevné nervy, ale zkuste nepovolit. Je to totiž demonstrace, která pokud nebude opětovaná, tak odezní. Jde o to, aby si dítě získalo pozornost, pokud to nepůjde tímto způsobem, pak od něj ustoupí.