Největším problémem je psychika partnerů, protože se na pořizování potomka velmi soustředí a to je také důvod toho, proč jim to pak nevychází. Vzpomeňme si na to, jak to bylo hlavně dříve, když se dva lidé dali dohromady. Dítě ani tak v plánu neměli, neznalost antikoncepčních metod je ale uvedla do rodičovské role velmi brzy, a protože se ani nestihli trápit tím, že se jim nedaří počít, tak prostě počali a to velmi snadno a velmi rychle.
Dnes je antikoncepce první věcí, která se dívkám dostává v momentě, kdy začnou pohlavně žít a nad dětmi dlouhou dobou nepřemýšlí. Když už pak přijde doba, kdy se nad tím, že by měly mít dítě, pozastaví, vysadí antikoncepci, tak se na to velice soustředí, a to pak způsobí fakt, že se jim otěhotnět nedaří.
V první řadě je tedy velice důležité myslet pozitivně, i když je to velmi těžké a na miminko se nesoustředit. Tady je ale každá rada drahá, protože v momentě, kdy po miminku začínáme toužit, se skutečně na nic jiného nedokážeme soustředit a v hlavě máme pouze to, aby to už bylo a aby to bylo co nejdříve. Začínáme řešit fakt, že roky letí a tak je nejvyšší čas na to, aby miminko přišlo.
Řešit to, že je někde chyba, je třeba až po roce, kdy se o miminko intenzivně pokoušíte. Pokud skutečně patříte mezi neplodné páry, tak stále ještě nevěste hlavu, protože není nic ztracené. Medicína jde velmi rychle dopředu a tak jsou tyto problémy řešitelné.
Pokud se vám nedaří otěhotnět, měla byste tento problém nejprve řešit s psychologem a to ještě před tím, než se vydáte na kliniku asistované reprodukce. U psychologa totiž můžete přijít na to, že je vaše touha po dítěti tak velká, že se na početí soustředíte víc, než je zdrávo. On vám také pomůže od toho, abyste se psychicky nad tímto problémem povznesla. Přijde-li skutečně na řadu asistovaná reprodukce, tak se až tak nemusíte obávat toho, že jste ve vyšším věku, protože hranice, do kdy se asistovaná reprodukce provádí je věk ženy 50 let. Ovšem je to velmi individuální.
