Bobeček.cz

Vaření a děti

Problémem téměř každého rodiče a obzvláště maminek, které jsou se svými potomky doma celý den, je zvládnutí úklidu, zabavení dětí a zároveň uvaření chutného jídla pro sebe i dalších členů rodiny.

Rozhodně si vše pečlivě rozvrhněte, jinak budete odbíhat od jedné věci ke druhé. Nejlepším a nejúčinnějším řešením je, uklidit hlavní a největší nepořádek a pak se vrhnout do vaření. Pokud máte dostatečně velké dítko, které je ochotno Vám pomoci, tak ho v každém případě zapojte do příprav, samotného vaření i následného úklidu.

Nechejte ho například připravit nádobí, které budete potřebovat k vaření, vyndat hrnce ze skříňky, prkénko na krájení, vařečku či lžičky. Ať Vám na pracovní kuchyňskou desku připraví i suroviny, jako cibuli, olej či sůl.

Při samotném vaření je nechejte podávat jednotlivé ingredience či je dokonce nechat do hrnce, plechu či misky přisypávat koření, a pod Vaším bedlivým dohledem je nechat i zamíchat pokrmem. Každé malé i větší dítě je rádo středem pozornosti a chce se cítit důleži tě, že ono bylo tím, kdo se zúčastnil přípravy jídla pro ostatní členy rodiny. A co hlavně, mnohem více mu dané jídlo chutná, a není k němu tak odmítavé, jako když se na jeho přípravě nepodílí.

Může se pak o své zážitky z vaření a pomáhání mamince pochlubit mladším sourozencům, tatínkovi či prarodičům. Nezapomeňte Vašeho potomka srdečně pochválit a ptát se ho při průběžném ochutnávání, zda je pokrm dostatečně ochucen a zda nepotřebuje dokořenit. Uvidí tak, že jeho pomoc a zájem, je dostatečně vnímán a oceňován.

Pokud dítě nezapojíte, může se cítit odstrčené a zcela jistě Vám předvede svou nespokojenost. Mezi přípravou jídla lze Vašeho potomka zapojit i do dalších domácích povinností. Nechejte ho nebo ji odnést odpadky vzniklé v souvislosti s vařením do odpadkového koše nebo zaklizení již nepotřebných surovin na místo, kde je máte obvykle uskladněny.

Napusťte si vodu do dřezu, přilijte jar a smyjte Vy osobně nádobí, které je pro dítě nebezpečné. Ostré nože, velké hrnce, vidličky, skleněné skleničky či misky, a další podobné kousky nádobí. Poté napusťte čistou várku vody na mytí, ale podstatně v menším množství, protože jinak budete mít rozhodně vodu všude. V tomto okamžiku přisuňte dítěti židli ke dřezu a nechejte dítě domýt zbytek nádobí, jako plastové misky, malé talířky a lžičky. Každé dítě bude radostí bez sebe, protože přímo milují cachtání ve vodě a zároveň, že Vám může pomoci.

Takže, milé maminky, zapojte rozhodně Vaše děti do příprav, úklidu i vaření. Bude jim více chutnat a budou šťastni z pomoci, kterou ony samy poskytnou. A Vy budete mít o pár úkonů méně a jistotu, že máte dítě pod dohledem a nebude mít čas na zlobení.

Látkové plenky vs. jednorázové plenky – 1. díl

Retro styl nebo návrat ke zdravému rozumu?

Látkové plenky zažívají boom, nejedna maminka dneska před příchodem svého miminka na svět zvažuje, jakou variantu plenkování zvolí, co bude nejlepší pro ní a pro miminko?

Dávno už neplatí, že látkové plenky z Vás udělají otroky. Moderní látkové plenky se nežehlí, pere je pračka, skládat se nemusí a jsou na zapínání suchým zipem nebo cvočky, takže jejich použití je stejné jako u jednorázových plen. Vašemu miminku je v podstatě jedno, do čeho ho zabalíte, otázka je pak jen na Vás, pro co se rozhodnete.

Jednorázové plenky

+ rychlé použití, plenku navléknete a po použití vyhodíte

+ jsou stále k dispozici, stačí jen dokupovat zásoby a každý den vysypávat odpadkový koš

+ na zadečku miminka jsou méně objemné, nepřekáží při hraní

+ jsou savé, dnes i v provedení sensitive na citlivou dětskou pokožku

– velká zátěž pro životní prostředí

– cenová nákladnost, jednorázové plenky jsou dražší než plenky látkové (jejich nejvhodnější nákup je při probíhajících cenových akcích v supermarketech)

– neumožňují správné abdukční balení u novorozenců pro zdravý vývoj kyčlí

– netlumí nárazy v případě pádu

– netvoří tepelnou izolaci proti chladu

– děti se většinou přebalují déle

– pokožka miminka je od narození v kontaktu s umělými materiály

Smyjte nečistoty antibakteriálním mýdlem – druhá část

Nejen pro nás pro lidi je to škodlivé, ale i pro zvířata

Ve skutečnosti mohou antimikrobiální produkty být pro vás špatné. Většina antibakteriálních položek je léčeno pesticidem, zvaným triclosan. Studie naznačují, že triclosan narušuje štítnou žlázu a pohlavní hormony u zvířat. K nim se dostane spláchnutím do kanalizace, tudíž do vodních toků, kde sluneční světlo jej převádí do jedovatého dioxinu, který má špatný vliv na ryby a divokou zvěř.

Antibakteriálním mýdlem to můžete jen zhoršit

Také si uvědomte, že triclosan zabíjí všechny bakterie, což znamená, že může zabít i ty dobré bez chyb na vašem těle, které pomáhají předcházet nemocem tím, že drží škodlivé bakterie, viry a plísně na uzdě. Někteří vědci se obávají, že nadměrné užívání antibakteriálních mýdel by mohlo udělat vlastně infekční bakterie horšími, v urychlení jejich odolnosti vůči antibiotikům.

Nepodceňujte mikroby

Ale není to jen o infekci. Mnoho vědců věří, že dobré mikroby hrají klíčovou roli v regulaci našeho metabolismu, ve vedení vývoje mozku, které ovlivňují chování a regulují zdraví. Například, mikrobům ve střevě bylo prokázáno, že mění chemii mozku u myší, tak jinak ovlivňují úzkost a deprese, oni mohou ovlivňovat zánětlivé reakce, které přispívají ke vzniku rakoviny a srdečních onemocnění.

Mikroby mohou možná dokázat i víc

Národní institut pro zdraví v současné době zkoumá biliony mikrobů nalezených v lidských ústech, nosu, jícnu, ve střevech, v kůže a v urogenitálního traktu, které byly identifikovány, jenž se nacházejí u zdravých lidí, a které chybí u lidí, kteří zdraví nejsou. Související výzkum zkoumá, zda mikroby mohou pomoci při léčbě chronických zažívacích a autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba a roztroušená skleróza. Vědci také studují, zda moderní lékařské postupy, například C-profil (ve kterém novorozenci obcházejí zdravé bakterie v porodním kanálu), a nadměrné užívání antibiotik, přispívající k eskalaci zdravotních problémů, jako je astma, potravinové alergie, a obezita.

Pryč se všemi obavami

Takže uložte někde hluboko strašidelné lezoucí obavy. Většina z těch bilionů drobných tvorů na vašem těle pomáhají udržovat velmi složitý a zázračný systém ve vás.

Umyjte opravdu jen strašidelné nečistoty pryč jednoduchým mýdlem a vodou a ignorujte marketing, jenž se snaží přimět vás ke koupi něčeho, co nepotřebujete. Vy vašim mikrobům a zbývajícím 10 procentům buněk ve vašem lidském těle může být jen vděčni a děkovat jim.

Smyjte nečistoty antibakteriálním mýdlem – 1. část

Když jsem byla malá, tak mně připadali některá fakta směšná a neuvěřitelná, jako třeba když jsem se zachichotala po zjištění, že 60 procent lidského těla se skládá z vody. Počala jsem se vrtět a kymácet ze strany na stranu, abych nějak zaregistrovala pohyby vln v mém těle, napodobovala jsem láhev, s kterou se zaštěrchá, ale nic tomuto faktu nenasvědčovalo, že by měl každý člověk v sobě takové množství vody.

Bali jsme se někdy zbytečně

Ukázalo se, že jsme měli předstírat, že jsme byli pokryti nežádoucími buňkami, které plavou v té spoustě vody v našem těle i na pokožce.

Věda dopomohla, k dalšímu vědění

Vědecké studie však nyní ukazují, že devět z deseti buněk v našem těle, nejsou ve skutečnosti pro nás škodlivé, jsou to mikroby. Ano, v našem těle se plazí mikroskopičtí tvorové, včetně bakterií, virů. A ve skutečnosti, drtivá většina z těchto tvorů nejsou špatní, ale naopak dobří.

Tito titěrní společníci, kteří se vyvinuli s námi věkem, nejsou jen stopaři, jenž by se chtěli zadarmo svést. Jsou s námi a vydělávají nám svými značnými úkoly – pomáhají nám trávit potravu, vstřebávat živiny a napadají útočníky, kteří nám způsobují nemoc.

Ale proč jsou stále obavy z nákazy

Takže v případě, že jsou dobré, a my je potřebujeme, tak proč jsme tak tvrdě pracovali proti nim, abychom je zabili? A proč jsme díky jejich poškozováním, také nevědomky škodili sami sobě?

Kvůli nakupování antibakteriálního spotřebního zboží – včetně několika značek antibakteriálních mýdel na ruce, tělového mýdla, prostředků na mytí nádobí, houbiček a dalších – rozšířených v poslední době, jsme byli krmeni rostoucími obavami z bakterií a nepříjemných „super broučků“, kteří již reagují na antibiotika. Až 75 procent mýdel na ruce prodávajících po celém světě jsou antibakteriální.

Antibakteriální účinky mohou být kdekoliv

Dokonce si můžete koupit antibakteriální bavlněné tampony, což bylo do nedávna omylem, a mohli jste si všimnout antimikrobiálních účinků až teprve, když jste si je přinesli domů. Což vyvolává otázku: Opravdu je nutné se starat o mikroby třeba u zdravých uší? Po pravdě řečeno, většina z těchto produktů není skutečně potřeba.

Mytí rukou s pravidelným mýdlem a teplou vodou odstraňuje škodlivé bakterie stejně účinně jako antibakteriální mýdlo, říkají odborníci.

Mýdlo se váže s bakteriemi, budete je sbírat na pokožce a umožňuje jim, aby byly odvedeny pryč s teplou vodou při umytí. Lidé s oslabeným imunitním systémem s chronickou nemocí nebo s chemoterapiemi mohou chtít lepší ochranu, ale většina z nás ji nepotřebuje.

Sourozenecká rivalita

Ti z Vás, kteří máte starší či mladší sourozence, jste zcela jistě zažili vzájemnou rivalitu. Ve většině rodin se jedná o běžné soupeření, kdo z Vás bude mít lepší známky, kluky nebo náklonnost rodičů, ale pozor, obyčejné dětské soupeření může přerůst i do „vražedné“ nenávisti.

Běžné sourozenecké rozepře a prudké hádky o hračky a později třeba i kluky, většinou rodiče vyřeší výchovným pohlavkem, přísným trestem, zákazem oblíbených činností či domácím vězením.

Šťouchance do žeber, škrábání, tahání za vlasy, nadávky a podobné projevy nesouhlasů mezi bratry, sestrami či kombinací obojího, je velmi častým jevem, a téměř každý to zažil. Zároveň ale každý dobře ví, že po každé hádce, nedorozumění či hádce, přichází na řadu usmíření a nalezení určitého kompromisu, s nímž budou všichni spokojeni, alespoň na nějakou dobu, než – li skončí „klid zbraní“ a najde se nový důvod, proč se trochu mezi sebou opět pošťouchnout.

Ale pokud by se jednalo o něco důležitého, každý sourozenec bude stát po Vašem boku a bude se Vás snažit chránit a pomáhat.

Mnoho sourozenců spolu dokáže vycházet v dobrém a drobné rozmíšky a neshody vyřeší smírnou cestou. Většinou u malých dětí je nejčastěji k vidění, jak si malý sourozenci vyřizují své rozdílné názory. Dokáží se dohadovat celé hodiny o to, kdo si bude s jakou hračkou hrát, kdo z nich půjde uklidit nepořádek, nebo který z nich si „hačne“ mamince nebo tatínkovi na klín a pomazlí se.

Když jeden z dětí vidí to druhé, že mu některý z rodičů věnuje trochu více pozornosti, snaží se okamžitě upoutat pozornost, aby docílil opačného efektu ve svůj vlastní prospěch. Problém vyvstane v okamžiku, kdy se dítě sedící u rodiče nechce nechat „vystrnadit na vedlejší kolej“. Začne svého sourozence plácat po rukách, zadní partii těla či dokonce štípat a tahat za vlasy, jen aby dalo najevo, že se mu jeho počínání nelíbí. Pak rodiči nezbývá nic jiného, než potrestat všechny aktéry stejnou měrou.

V pozdějších letech si mezi sebou neshody dotyční řeší sice podobným způsobem, ale s větším důrazem a grácií.

Ale i dospělí sourozenci dokáží bojovat za svá práva, místo facek používají sílu slov. Ale i slova mohou ublížit a někdy i mnohem více, než – li políček do tváře. Dokonce i starší generace se dokáží při setkání s rodinou řádně rozohnit. Bohužel je stále častějším jevem, že se sourozenecké pře změní v nenávist, která přetrvává spoustu a spoustu let, a ani smrt jednoho ze zúčastněných, tomu nepřetrhne nit nevraživosti.

Proto jedna rada – snažte se najít nějaké řešení problému a nezáviďte jeden druhému. Nestojí Vám to za to.

S odstupem času začnete uvažovat o tom, zda Vaše jednání bylo skutečně správné, pořád to bude Váš bratr nebo sestra, a to se nikdy nezmění. Budete cítit, jako by Vám chyběla část Vašeho já. Hoďte za hlavu všechno, co bylo důvodem pře, sourozence Vám nikdo a nic nenahradí!

Oblečení puberťáků

Kdo má doma dospívajícího potomka, musí neustále řešit jeho šatník. V dnešní době je úplně jedno, zda se jedná o chlapce nebo dívku, protože oba se chtějí líbit svým vrstevníkům.

Děvčata klukům a chlapci chtějí upoutat dívky svým vzhledem a účesem. Proto dost často Vaše peněženka pocítí „závan větru“, když vydáte nehorázné peníze za nejnovější módu.

Každý puberťák má svůj vlastní styl a požadavky na svůj šatník. Někteří se snaží napodobovat své vrstevníky s poznámkou, že je to poslední hit sezóny a oni to právě teď musí mít ve svém šatníku také. V tomto okamžiku rodičům začnou vstávat vlasy hrůzou, když zjistí, kolik tyto jejich požadavky stojí peněz.

Začíná to různými kšiltovkami, kloboučky, čepicemi či holohlavým stylem pokrývky hlavy. S velkou oblibou chtějí kupovat trička o jednu velikost menší, aby jim vykukovalo bříško s pupíkem a záda. Toto mají v největší oblibě dívky, protože tím upozorňují na své svůdné tělo. V tomto ohledu už ale rodiče nejsou tak nadšeni, protože mají obavy o zdraví svých dětí, aby jim nenastydly ledviny či něco podobného.

Co se týče kalhot, dívky mají velmi rády vypasované džínsy, aby jim vynikaly jejich zadní partie a upoutaly tím tak své protějšky. U sukní vybírají ty nejkratší modely, aby jim vynikala stehna a nohy a chlapci se mohly pokochat jejich délko či baculatostí. Minisukně jsou velmi šik, ale pozor, aby nebyli příliš mini a pak nebylo vidět něco co nechcete.

U chlapců to bývá obdobné, i když se najdou i tací, kteří mají raději kalhoty tzv. „na půl žerdi“, takže každý v jejich okolí má obavy, aby jim při chůzi dotyčné kalhoty nespadly samovolně na zem.

Dívky pak rády obouvají střevíčky na vysokých podpatcích , aby vypadaly vyšší a svůdnější. Na ven pak volí jedny z nejmodernějších typů tenisek a botasek, stejně jako chlapci, rozvázané tkaničky ležérně zastrčené po obvodu bot, je též velmi oblíbené.

Ale pozor, vážení rodičové, dohlédněte, aby oblečení Vašich puberťáků nebylo příliš vyzývavé, mohlo by dojít k přílišné provokaci opačného pohlaví, nejčastěji se jedná o dívky a jejich minisukně, vypasovaná trička a halenky s přílišně velkým a vyzývavým dekoltem – mohlo by to příliš provokovat a dojít k nejhoršímu scénáři….

Snažte se udělat dohodu s Vašimi dětmi o vhodnosti a nevhodnosti oblečení ale tak aby byly spokojeny všechny strany.

Nemoci dětí

Každý z Vás rodičů zná ten pocit bezmoci, když vaše milované dítko, začne stonat. Obzvláště u velmi malých dětí je velkým problémem rozpoznat, že jim není dobře.

Začíná to nepatrnými náznaky, jako nevrlost, křik, pláč či neobvyklé jednání a chování, lišící se od běžného jednání. Právě malé děti Vám nemohou říci, zda mají obrovské bolesti či je právě zrovna netrápí pouze bolavé bříško.

U některých dítek to ale rodiče velice dobře rozpoznají, že je něco trápí. Začnou polehávat, jsou unavené, spavé či plačtivé. Nemoc u dětí není radno podceňovat, protože z úplné malichernosti, se může vyvinout zánět, či něco dokonce mnohem horšího. Jsou totiž velmi náchylné k nemocem.

Každé dítě je jiné a také je u každého z nich jiný průběh nemoci, stejně jako jeho délka. U někoho to může trvat pár hodin, den a bohužel někdy i let. Nejhorší pro každého z Vás, rodičů je, když zjistíte, že Vaše dítě je velmi vážně nemocné a každou buňkou své bytosti, bojujete zato, aby se Vaše drahocenné děťátko uzdravilo a v případě těch nejhorších nemocí i o přežití.

Právě vědomí toho, že Vaše vlastní dítě, kterému jste dali život, pomalu odchází, je pro každého rodiče, tím nejhorším zážitkem. Proto se rodiče upínají k představě, že se stane zázrak a jejich dítě bude mít obrovské štěstí, a nemoc zázračně ustoupí a děťátko se uzdraví.

Lékařská věda je již na velmi vysoké úrovni a dokáže mnoho, ale zázraky opravdu nezvládá. Proto, milý rodiče, dbejte na prevenci a zdravou životosprávu Vašich potomků. Mějte trpělivost s nemocnými dětmi, protože jejich nevrlost je jen doprovodným jevem jejich nemoci.

Zdraví Vás a Vašich ratolestí se nedá zaplatit penězi!

Plané sliby

Nikdy neslibujte Vašim potomkům nic, co nemůžete dodržet! Dojde totiž akorát k tomu, že Vás Vaše ratolesti začnou nenávidět.

Totéž platí i o jakémkoli slibu daném komukoliv. Nejhůře to však snášejí ti nejmenší členové naší společnosti. Raději se řiďte mottem, že pokud někomu něco chcete dát, neslibujte a rovnou mu to doneste, vezměte dotyčné dítě nebo děti na výlet v den, kdy se má podle Vás uskutečnit, ale nikdy to raději neslibujte, protože jakmile dítěti řeknete, že na výlet jet nemůžete, protože Vám právě zavolal Váš zaměstnavatel, že musíte jít do práce.

Nebo pokud jde o nějaký dárek, např. pro neteře nebo synovce, který nakonec nikdo nedonese, rodiče pak těžko svým ratolestem vysvětlují, proč jim strýček, nebo tetička nepřinesli slíbenou hračku, sladkost či nedodrželi slib, že společně strávíte víkend.

Hodně maličké děti sice ještě nemají tolik rozumu, aby to chápaly, ale starší třeba již 4leté děti tomu rozumí již velmi dobře. Ale i starší děti v pubertě tomu velmi, velmi dobře rozumí. Jsou sice schopny své city dobře skrývat, ale stačí chvilku pozorovat výraz jejich tváře, gesta či chování k ostatním členům rodiny nebo kamarádům. I dospělí lidé špatně snášejí plané sliby, které jsou opakovaně rušeny a nedodržovány.

Každý na tyto situace reaguje jinak, někdo to raději přejde a nevšímá si toho, ale někteří bohužel reagují nepřiměřeně, hystericky nebo dokonce třískáním dveří a nádobí. Často se ocitají i jen tak v pozadí tohoto neustálého kolotoče nesplněných přání. Musí z povzdálí sledovat, jak někdo na kom Vám strašně moc záleží, trpí a je zklamán natolik, že velmi brzy přestane důvěřovat celému světu.

Jedna rada, pokud je to ve Vaší moci alespoň nějaké to přáníčko či slib splnit za někoho jiného, pokuste se o to. Není dobré ale hlavně mladší generace musela tak brzy dospět v ohledu důvěry a ponížení vůči jejich osobě. Vidět totiž rozzářené oči osoby, které splníte jedno z jeho malých přáníček, třeba jen maličkostí, je to nejcennější, čeho můžete ve Vašem život docílit.

A pokud již někomu něco slíbíte, tak se to pokuste dodržet!!! Slzy v očích dítěte i dospělého dokáží zlomit srdce nejen Vám samotným ale i dotyčné osobě. Nedodržené sliby jsou jedním z nejhorších způsobů, jak ztratit důvěru osoby, která je pro Vás velmi důležitá.

Těhotenství vs. zaměstnání – 2. část

Je několik možností:

Mateřská školka – ve spoustě měst je obrovským problémem dostat Vašeho potomka do mateřské školky, z důvodů přeplnění kapacit jednotlivých školek.

Pak přichází v úvahu i soukromá zařízení, kde si samozřejmě budete muset připlatit, popř. podnikové, ale ty se vyskytují pouze sporadicky.

Pokud není snadné školku sehnat, lze se pokusit domluvit se zaměstnavatelem směny, tak, abyste byli schopni prostřídat se s partnerem a předat si Vaše potomky, tzv. „mezi dveřmi“. Např. partner bude mít odpolední směnu a Vy ranní. Tudíž se dopoledne o dítě/ děti postará partner, dovede Vám je k zaměstnání, kde si je převezmete a partner se „rychlostí blesku“ bude muset přesunout do své vlastní práce.

Další možností je hlídání zajištěné pomocí babiček a dědečků, popřípadě i jiných členů rodiny.

Každé těhotenství zaměstnaných žen je velmi komplikovanou záležitostí. V ranném stádiu jde o riziko potratu či jiných zdravotních komplikací, a obav zaměstnavatelů, aby toho nebyly příčinou či obav z „překopávání“ směn, kvůli častým návštěvám u lékaře. V pozdějším stádiu jde o strach maminek, zda se vůbec pro ně nějaká pracovní pozice najde a nepřijdou o práci úplně.

Proto, milé maminky, zajímejte se včas u zaměstnavatele, co se bude dít po ukončení MD, abyste nebyly ve finále nepříjemně překvapeny.

A, Vy, milí zaměstnavatelé, pokuste se pochopit nejednoduchost situace matek dětí a pokuste se jim pomoci s návratem do pracovního kolotoče, např. upravením pracovní doby dle potřeb či zřízením podnikových školek, kterých je v současné době obrovský nedostatek. Pomůže to Vám i maminkám!

Těhotenství vs. zaměstnání – 1. část

Ženy zářící štěstím a nadšením nad právě zjištěným těhotenstvím, v prvních okamžicích zcela vůbec nic neřeší.

Ale co když jste zaměstnány, a Váš zaměstnavatel, již tak nadšený nebude?

Pokud je Vaše zaměstnání fyzicky i časově náročnější a nejsou Vám ochotni v práci vyjít vstříc ve věcech, jako upravení pracovní doby i pracovní náplně, raději se dojděte poradit se svým gynekologem, zda by nebylo v zájmu Vás i Vašeho očekávaného miminka, odejít na nemocenskou.

Spousta zaměstnavatelů tomuto řešení dává i raději přednost. Bývají toho názoru, že je lepší nemocenská, než – li neustálé obavy, zda dotyčná „těhulka“, ráno na poslední chvíli nezatelefonuje svému nadřízenému, že je jí špatně a nebude moci nastoupit na směnu.

Těhulka může i nadále ale také pokračovat do doby běžně doporučované lékařem, a to, bez větších komplikací, jak pro ni, tak pro „šéfy“.

Po uplynutí rodičovské dovolené, musí maminky řešit další problém. Návrat do zaměstnání. Většinu předešlých dnů trávily maminky se svými ratolestmi, a nyní nadchází čas opětovného pracovního nasazení.

Některé maminky, které měly možnost pracovat i při mateřské dovolené, už takový velký problém adaptovat se do pracovního procesu většinou nemají.

Návrat do zaměstnání znamená spoustu komplikací pro obě strany. Zaměstnavatel musí uvolnit Vaši původní pozici, pokud ji po dobu Vaší MD obsadil jiným pracovníkem. Popřípadě pokud není již pozici aktuální, nabídnout jiné náhradní místo ve stejné platové třídě, jako místo před nástupem na MD.

Maminky ale musí řešit další problém. Co bude s Vašimi dětmi, zatímco Vy budete pracovat?