Bobeček.cz

Hlídání

Hlídání

Mnoho rodičů musí řešit velmi složitý problém: kdo pohlídá Vaši ratolest, zatímco Vy musíte jít například na úřad, jet na služební cestu, jet k lékaři nebo dokonce pobývat delší čas v nemocnici.

Do Not pack kids! — Autor obrázku: Patrick Hoesly

Někdy sice můžete vzít Vaše dítě s sebou, ale ne vždy je to možné. Například na úřad si své dítě vzít můžete a k lékaři také, ale rovnou si „nabrušte“ nervy, protože budete muset Vašeho potomka udržet v klidu, protože málokterý úředník nebo lékař snese ječící či pobíhající děti po chodbách a čekárnách před ordinacemi.

Proto je velmi důležité a hlavně u těch menších dětí zajistit někoho, kdo Vám na potřebnou dobu Vaše dítě pohlídá. Existují sice školky státní nebo i soukromé, ale co když vypukne chřipková epidemie a školku uzavřou?

Lze na pár hodinek ponechat dítě v různých dětských koutcích či centrech, ale vždy si je nejprve řádně prověřte, protože u těchto organizací nikdy nevíte jací lidé zde pracují a jaký mají přístup k dětem.

Nejlepším a většinou i nejjednodušším řešením však je, pokud můžete požádat o pomoc s hlídáním někoho z rodiny nebo velmi dobrých přátel. Pokud máte k dispozici babičku s dědečkem, ať již společně, nebo pouze jednoho z nich, neváhejte zvednout telefon a prosit o pomoc. Jedná se vždy jen o omezenou dobu a pokud není možno, aby Vašeho potomka pohlídal Váš partner, pak volejte.

Ale co když ani babička s dědečkem nemohou? Pak přichází na řadu ostatní členové rodiny. Vaše sestry, bratři, a dokonce i švagři a jejich partneři hravě zvládnou chvilku pohlídat Vaše dítko. Mohou klidně jít s Vámi a počkat na Vás někde v nedaleké restauraci, než si Vy vyřídíte to, co potřebujete.

U pobytu v nemocnici už je to složitější. Partner či partnerka by měl/a sice mít nárok na tzv. paragraf, ale ne každý zaměstnavatel tuto možnost akceptuje. A u služební cesty Vašemu partnerovi zaměstnavatel může dát maximálně dovolenou. A zase opět ne vždy to umožní.

V tomto případě opět nezbývá nic jiného než – li požádat babičku, zda by se po dobu Vaší nepřítomnosti, o dítě nebo děti nepostarala. Záleží pouze na Vaší vzájemné domluvě, zda přijede hlídat k Vám domů, aby děti nebyly vytrhovány z domácího prostředí, nebo si udělají prázdniny u babičky u ní doma. Tím se usnadní situace nejen Vám, ale umožní i Vašemu partnerovi chodit do práce.

Totéž platí i v případě, pokud prarodiče již nejsou k dispozici a s hlídáním souhlasí jiný člen Vaší rodiny. I velmi dobří přátelé mohou zaskočit v případě, že není jiná možnost hlídání v době, kdy Vaše „drahá polovička“ musí do práce.

Nikdy ale nesvěřujte Vaše dítě nikomu, komu od počátku máte vnitřní averzi. Někdo tomu říká špatné tušení, a někdo zase intuice. U hlídacích agentur a center si je vždy nezapomeňte řádně prověřit, než jim svěříte Vaše dítě.

Vaše dítě je tím nejcennějším, co máte, proto neriskujte a pokud si nejste jisti, vždy volte variantu nejbližší rodiny a přátel. Pouze v „případě nouze“ volte dobrou hlídací variantu s dobrými preferencemi a dobrou pověstí.

Dětské kočárky a panenky

Ti, kterým se narodila holčička, budou chtít průběhem času zcela jistě pořídit domů na hraní dětský kočárek a panenku. Dokonce ho holčičky budou doslova požadovat od svých rodičů k narozeninám či Vánocům. Protože každá holčička zbožňuje hraní s panenkami a hracími dětskými kočárky.

Přestože si dokáží děvčátka hrát téměř s jakoukoli hračkou, od kostek, autíček či vojáčků, hraní s panenkami jim nedokáže vůbec nic nahradit. Milují, když si mohou panenku učesat, oblékat ji do různých oblečků, kterou většinou bývají součástí již zakoupeného balení a hlavně zbožňují, když mohou tuto panenku povozit v kočárku.

Pokud vyrazíte na nákup takovéto panenky a kočárku, vždy vybírejte takové panenky, které budou velikostně ladit s vybraným kočárkem. Všímejte si též, zda je součástí balení i nějaký ten obleček, hřebínek, vanička na koupání či další potřebné doplňky, které zcela jistě Vaše holčička ocení. Pokud součástí tyto doplňky nejsou, pokuste se je alespoň průběhem času dokoupit či nahradit něčím podobným.

Šikovnější maminky mohou šatičky na panenky samy doma vyrobit z nepotřebných kousků látek. Vaše holčička zcela jistě velmi ocení doma ušité šaty, s nimiž mohla pomáhat a bude si jich ještě více cenit.

Některé maminky používají na větší typy panenek i oblečení po miminkách, o nichž ví, že je již nikdy neupotřebí jiné miminko. Malé svetříčky se také dají velmi snadno uplést z vlny a pokud si na to maminka netroufá, babičky či tetičky zcela jistě tímto nadáním oplývají. Stejně takto se dají uplést maličké ponožtičky, rukavičky i čepičky.

Co se týče hřebínků, ty se dají nahradit již nepotřebným dětským kartáčkem či koupit v jakémkoli hračkářství i drogerii za pár drobných. Jako vaničku na koupání panenek lze použít větší mističku, v níž se jste koupily maso a řádně jste ji vymyly. Popřípadě poslouží k tomuto účelu i menší lavůrek, který můžete kdykoli použít i na Vaše vlastní potřeby, pokud si zrovna holčička nehraje na to, že panenku koupe.

Malé holčičky milují pocit toho, že vypadají jako velké slečny či dospělé ženy, které si děti vozí v kočárku. Vyžívají se v tom, když mohou panenku uložit do kočárku a rozjet se s ní po místnosti či dokonce po celém bytě.

Pečlivě je uloží do kočárku na polštářek, přikryjí dekou a vyrazí s panenkou na procházku ven nebo na dětské hřiště, kde se sejde celá skupinka podobných holčiček zbožňující péči o panenky. Porovnávají si kočárky i panenky, předstírají že je krmí z lahviček, převlíkají je nebo je jdou pohoupat na houpačce.

Pak se vydají na menší kolečko procházky s kočárky kolem hřiště a Vy, jejich maminky si můžete smíchy ukroutit hlavy nad tím, jak se dokáží Vaše holčičky starat o jejich imaginární potomky.

Dávají jim jména a chovají se k nim jako k opravdovým členům rodiny a pokud panence upadne ručička nebo nožička, proplakaly by litry slz, než je Vy opět dokážete opravit. A totéž platí i o kočárcích, protože pokud se kočárek porouchá, jejich nářek uslyší možná i v sousedství. Budou totiž argumentovat jejich dětskou logikou, že když neopravíte kolečko jejich kočárku, nebudou mít v čem vozit miminka a kamarádky se jim budou smát, že s nimi nemohou udělat ono mini kolečko kolem dětského hřiště.

Takže maminky, volte správné velikosti panenek i kočárků, s co nejvíce doplňky a pokud si to některé rodiny nemohou dovolit koupit, Vaše fantazie nemá hranic a vždy se dá leccos nahradit věcmi, které běžně používáte v domácnosti. A možná že z doma používaných věcí, budou mít Vaše holčičky větší radost, než z těch kupovaných…

Děti a lékaři

Kdykoli je Vaše dítě nemocné nebo ho čeká očkování, je tu nutnost navštívit dětského lékaře. V těžších případech nebo úrazech například o víkendu i dětskou pohotovost.

Dokud děti nemají tušení, co přesně je čeká, bude vše v naprostém pořádku. V čekárně si budou poklidně hrát v dětském koutku, pokud jím tedy ordinace Vašeho dětského lékaře oplývá. Ale jakmile s nimi vstoupíte do ordinace, nastává samotné peklo. Zkušený lékařský personál si však s těmito dětmi dokáže hravě poradit.

Nechají Vaše dítě, aby se posadilo na Váš klín, abyste ho mohly v případě potřeby přidržet, než – li ho dokáže lékař nebo lékařka prohlédnout. Pokud se jedná o novorozeňata, uloží je na přebalovací pult a s přispěním sestřičky nebo zdravotního bratra, protože v dnešní době se již nebazíruje na to, zda je ve funkci sestry žena, nebo muž, Vaše dítko zabaví různými hračkami, aby ho mohl nebo mohla vyšetřit.

Pokud se jedná o různá povinná i nepovinná očkování, o to je to ještě horší. Zdravotní personál naštěstí velmi dobře ví, jak si dítě správně přidržet, aby v poslední chvíli nepohlo nožičkou nebo ručičkou, ale následné utěšování pláče miminka či většího dítěte, je zcela na Vás.

Lékaři či sestřičky se snaží vždy vyšetření či očkování urychlit, aby to pro dítě nebylo příliš traumatizující. Po každém zákroku obdarují dítě nějakým hezkých obrázkem či hračkou a tím si rozhodně Vašeho potomka získají.

(229/365) Daily injection — Autor obrázku: Sarah

Mnoho dětiček k dětským lékařům chodí rádo a beze strachu a Vaším úkolem je, abyste Vaše dítě před návštěvou lékaři nikdy nestrašili připomínkami, jako: „když nebudeš hodné, paní doktorka nebo pan doktor ti dají injekci a ono tě to zlobení hned přejde.“ Tím spíše vše zhoršíte a dítě bude odmítat k lékaři chodit. Bude se bát a Vy „potáhnete“ dítě za ruku za sebou, jen abyste ho tam dostaly.

Pokuste se ho vždy správně navnadit, že si bude moci v čekárně pohrát s velkým množstvím hraček, nebo že dostane určitě zase od sestřičky nějaký krásný obrázek či hračku, s níž si bude moci pohrát než dojedete zpět domů.

Nemocné malé děti Vám bohužel nemohou říci svými slovy, co přesně je bolí a kde, ale dětští lékaři jsou velmi dobře vyškoleni, jak potřebné informace zjistit.

Pokud však s Vaším pediatrem nejste spokojeni a plně nedůvěřujete jeho schopnostem dostatečně pečovat o zdraví Vašeho děťátka, máte tu vždy možnost tohoto pediatra změnit. Máte možnost volby lékaře, takže toho můžete kdykoli využít a při nedůvěře, nepříjemném chování k Vám či Vašemu dítěti, neváhejte požádat jiného lékaře, zda k němu nemůžete s Vaším dítětem přejít.

Nestrašte Vaše dítko, a hlavně důvěřujte schopnostem pediatra k němuž chodíte. Své práci rozumí a ví, jak se o dítě správně postarat a pokud přeci jen narazíte na nesprávné jednání, tak neváhejte požádat o konzultaci jiného lékaře.

Kamarád vs. autorita

Nejdůležitější věcí ve vztahu s Vaším dítětem, popřípadě dětmi, je taková, abyste si správně zvolili vzájemné chování mezi sebou, a to již od počátku, kdy dítě dostatečně dobře vnímá a chápe. Snažte se mu být dobrým rodičem a zároveň i kamarádem.

Libero Day 2011 in Athens Greece - SCA — Autor obrázku: SCA Svenska Cellulosa Aktiebolaget

Je důležité, aby vědělo, že ve Vás má kamaráda, kterému se může kdykoli a se čímkoli svěřit, ale zároveň ve Vás bude vidět rodičovskou autoritu, která když něco řekne, bude to platit.

Nikdy nesmíte zapomínat s Vaším dítětem komunikovat. Ptejte se ho, co by si přálo, kam by chtělo jít na procházku nebo na dětské hřiště, s jakými hračkami si chce hrát nebo jakou hru s ním máte hrát Vy osobně. Děti pak mají pocit, že jsou důležité a že se mohou podílet na rozhodování při běžném provozu domácnosti.

Ujistěte jej, že pokud si nebude s něčím vědět rady, může za Vámi kdykoli přijít a promluvit si o tom s Vámi. Je jedno zda se bude jednat o učení ve škole, problémy s kamarády, kamarádkami, šikanou, učiteli, či v pozdějších letech i problémy s láskou. Vždy si na něj udělejte čas, sedněte si s ním někde v soukromí, aby mělo pocit, že respektujete jeho i jeho problémy, ač jsou sebevíc malichernější.

Nezapomínejte také respektovat i jeho soukromí, pokud si nepřeje, abyste chodily do jeho pokoje bez vyzvání, nebo pokud není přítomno doma. Toto pravidlo rodiče většinou porušují pouze v případě, když mají podezření na nějaké nekalosti, a ač neradi to udělají. Protože každý rodič se bude snažit podvědomě svého potomka ochraňovat!

Oproti tomu, že budete s Vaším potomkem schopni vzájemně komunikovat, musí ve Vás též vidět autoritu, kterou budou respektovat. Pokud jednou řeknete, aby si dítě uklidilo hračky přes které přeskakujete po podlaze, musí být schopno tento požadavek splnit bez většího reptání či vztekání. Pokud mu něco zakážete, mělo by se snažit pochopit důvody, které Vás k danému zákazu vedlo a nedělat scény.

Ale to je v některých případech pouze snem, protože děti jsou velmi průbojná stvoření a budou se Vás pokoušet za každou cenu oblomit, abyste Vaše rozhodnutí změnily.

Proto je důležitá komunikace a vzájemný respekt, protože pokud se toto z Vašeho vztahu vytratí, zcela jistě vznikne obrovská propast mezi Vámi a Vaším dítětem, která se jen velmi těžko bude zacelovat.

Vaše dítě musí mít pocit, že je milováno a respektováno a Vy požadujte totéž naoplátku, proto nikdy nezapomeňte Vašemu dítěti často opakovat, že ho máte rádi a zcela jistě se i Vy dočkáte toho, že Vám to bude oplaceno.

Jméno pro mimi

Všichni nastávající rodiče řeší v průběhu těhotenství výběr vhodného jména pro miminko. Zvažuje mnoho možností a každý se rozhodne dle svého přesvědčení. Spousta rodičů si bere na pomoc kalendář se jmenným seznamem a zkouší kombinovat křestní jméno s příjmením, jak to bude ve finální fázi znít.

Většinou se snaží každý z Vás volit takové křestní jméno, které je krátké a dobře vyslovitelné do budoucnosti právě pro Vaše miminko. Někdo se hlavně snaží vyvarovat písmenku R, protože s tím mají děti v nižším věku velký problém toto písmenko vyslovit.

Někteří rodiče volí jméno podle sebe, ale ani to není vždy velmi vhodné. Velmi snadno se totiž v pozdějších letech může stát, že pokud vyslovíte jméno, vzápětí se Vám ze dvou stran ozve: „Který? Která?“. Dotyčné dítě pak nemá tušení, jestli mluvíte na něj nebo na otce, či matku, kteří se jmenují stejně jako on (ona).

Někdo zase své dítě pojmenuje podle místa početí, či podle náboženského vyznání. Stále častějším jevem se však stává, že nastávající rodiče volí cizí jména, která naše země přejala z jiných států a zemí. Přestože třeba víte, jakého bude děťátko pohlaví, je dobré mít připraveno obě varianty, jak chlapecká jména tak i dívčí.

Můžete se také setkat se jmény, které jsou mužskou obdobou – dívčí jméno bude obdobou mužského jména jejich otce či dědečka. A naopak chlapce pojmenují obdobou jména jejich matky. Například pokud se otec miminka jmenuje Pavel, pojmenují holčičku Pavlína, a pokud se matka jmenuje Martina, dítě pojmenují Martin.

"Yoopee, there is someone to play with me" said the bunny... — Autor obrázku: Louis-Philippe Breton

Někteří rodiče volí i taková jména, která mají různé zdrobněliny, a pokud jim zní přijatelně, pak je jejich volba jasná. Další oblíbenou rodovou tradicí ve volbě jmen pro miminka jsou jména po nějaké jiného členovi rodiny, jako dědeček, babička či dokonce nějakého oblíbeného autora knih či jiné známé slavné osobnosti.

Ve finále se však velmi snadno může stát, že si rodiče na poslední chvíli jméno svého miminka rozmyslí a někdy se toto stává i až přímo v porodnici.

A jedna rada, milý nastávající rodičové, nenechte si do výběru jména pro Vaše miminko od nikoho mluvit. Je to Vaše miminko a Vaše volba, jaké si pro ně zvolíte jméno, které bude nosit po celý zbytek života – pokud se tedy v dospělosti nerozhodne k jeho úřední změně.

Můžete si sice nechat od rodiny poradit, jaká jména by se líbila jim a třeba se i Vám bude některé z nich líbit, ale v konečné fázi, to budete právě Vy, kdo Vaše miminko pojmenuje.

Děti a internet

Pokud jsou Vaše děti příliš malé, nikdy jim nedovolte, aby si hráli s Vaším počítačem! Může se totiž velmi snadno stát, že se z Vašeho počítače nenadále ztratí důležitá data nebo ho dokonce mohou zablokovat. Vy pak strávíte mnoho hodin tím, že se budete snažit obnovit tyto data nebo ho odblokovat.

Dnešní doba je však velmi rychlá a i malé děti dokáží s elektronikou zacházet velmi obstojně. Internet je však velmi důležitý už i při výukách ve školách a učitelé sami požadují vypracování domácích úkolů pomocí internetu. Proto je velmi vhodné zavčasu zablokovat nevhodné webové stránky, aby k nim Vaši potomci neměli přístup.

I samotný počítač je dobré si zaheslovat tak, aby Vaše dítě tak snadno toto heslo nezjistilo a nezneužívalo počítače v době, kdy Vy nejste právě doma. Záleží ale čistě na tom, jak moc svému potomkovi důvěřujete a dovolíte – li mu počítač používat i v době Vaší nepřítomnosti. Pokud jsou již děti větší a dostatečně vyspělé, dokáží velmi dobře internet ovládat, možná i lépe než Vy samotní. Jsou schopni ovládat e – maily, sociální sítě i běžné vyhledávání dat.

Co se týče sociálních sítí, jako facebook a podobné sítě, je občas dobré být velmi obezřetní. Někteří rodiče se uchylují se kontrolování komunikace, kterou jejich potomci vedou se svými vrstevníky, nebo prochází seznam přátel, aby věděli, s kým jejich děti komunikují. Právě sociální sítě rádi zneužívají pochybné osoby, které využívají naivity a nevědomosti mladistvých k lákání a navnazování k různým prostopášnostem.

Z jedné strany se dá velmi dobře pochopit, toto jednání rodičů, jejich kontroly a obavy a někdy i opodstatněný strach ze zneužití, ale na druhou stranu, si děti mohou připadat jako pod drobnohledem. Nelíbí se jim, že Vy, jako rodiče, lezete do jejich soukromí a čtete si jejich soukromou korespondenci s jejich láskami či kamarády. Většinou to děti řeší tím, že veškeré uložené zprávy na sociální síti vymažou.

Oops, Oh No! Henry shows the kids Kid Pix — Autor obrázku: Jennie Faber

Milý rodičové, snažte se též pochopit pocity Vašeho dítěte, připadá si, že znevažujete jeho soukromí a zcela jistě se mu to nebude líbit.

Nejlepším řešením pak je, posadit se s Vaším potomkem a snažit se mu vysvětlit důvody Vašeho jednání, o Vašich obavách, aby se jim něco nestalo. Že se snažíte jednat pouze pro jejich dobro a nesnažíte se ničit jejich soukromí.

Nechtějte znát heslo k této sociální síti, protože tím si alespoň bude moci uchovat trošku toho pocitu soukromí. Požádejte je o to, aby Vám samy ukázaly obsah a to jen na nezbytně nutnou dobu.

Ani Vám by se jistě nelíbilo být na místě Vašeho dítěte.

A, Vy, milé děti, rodiče pouze mají strach o svá „kuřátka“ a snaží se je za každou cenu chránit. Neberte to jako nabourávání do Vašeho mladického života, a že až ,Vy, samotní budete ve věku Vašich rodičů a budete samy mít děti, budete zcela jistě jednat stejně.

Děti a nevlastní rodič – druhá část

Nový partner/ka by neměl zapomínat, že musí být trpělivý, protože až dosud bylo dítě (děti) s matkou (otcem) jediní členové, a že ne vždy je mohou ihned přijmout.

Doug and Family on the Fern Canyon Hike — Autor obrázku: David

V mnohých případech děti nové partnery přijímají s nadšením a jsou rády, že i ony jsou celou rodinou, jako jiné děti v jejich okolí a že se již nemusí stranit ostatních, když se chlubí tím, co dělaly, jako celá rodina na výletě, protože to samy neznají – nebyly celá rodina, jak to značí některé starší generace.

Protože není vždy důležité, aby dítě vychovávaly dva rodiče, ale hlavně, aby bylo vychováváno s láskou a péčí.

Problémem však je, pokud dítě nového partnera rodiče, urputně odmítají. Mohou dělat naschvály, nekomunikovat nebo se snažit partnery rozeštvat. Pokuste se v takovémto případě s dítětem mluvit a snažit se najít nějaké společné téma, nebo zájmy.

Nový člen rodiny by měl dítě ujistit, že se vůbec nic nemění, že pouze přibyl další člen domácnosti, kterému na něm bude záležet a pokud bude mít problém, nebo si bude chtít o něčem promluvit, může za Vámi kdykoli přijít.

V případě, že si nový partner nebo partnerka do nového vztahu přivedou další děti, obě dvě strany dětí je důležité ujistit, že pro všechny budou platit stejná pravidla, žádné upřednostňování jedné či druhé strany, protože správná rodina funguje ať se jedná o vlastní či nevlastní.

Totéž musí řešit i děti, které jsou adoptovány, většinou jsou brány jako by byly vlastní a vůbec nezáleží na tom, zda jsou biologičtí či nikoli.

Nejdůležitější je, pokud někdo dítě miluje a dává mu péči, kterou potřebuje, a je úplně jedno, zda je Vaše či nikoli. Proč někoho odsuzovat, když se ho ani nesnažíte poznat? Třeba Vás dokáže mile překvapit.

Nejprve poznejte a poté teprve suďte!!! I cizí Vás může dokázat mít rád!

Děti a nevlastní rodič – první část

Děti v jejichž životě se bohužel vyskytuje jen jeden z rodičů zažívá mnoho pocitů. Některým to nevadí, nebo jsou příliš malý, aby to dostatečně vnímali. Někdy to dokonce dětem vysloveně vyhovuje, když mají pouze maminku nebo pouze tatínka jen samy pro sebe.

Freckle Face Girl With Sad Eyes — Autor obrázku: D. Sharon Pruitt

Pokud si rodiče nerozuměli a jeden z nich se rozhodl rodinu opustit, nebo došlo ke ztrátě jednoho z nich jiným způsobem, jako úmrtím, pak se dítě může cítit zrazeno dotyčným, který s nimi již není. U odchodu má většinou vztek, že s nimi nechce být a u úmrtí, že si dovolil nebo dovolila je opustit, dřív než jim dokázali říct, co k nim cítí.

No, ať je důvod toho, že dítě vychovává pouze jeden z rodičů, jakýkoliv, mnoho dětí hřeší na to, že jsou středem pozornosti. Jsou rozmazlovány a hýčkány všemi možnými způsoby. Někdy sice vyvstanou i opačné reakce, matka může v dítěti vidět jeho otce, který ji například podváděl, nebo i týral a pak může k dítěti pocítit odpor.

To, že ale nějaká maminka nebo tatínek zůstane s dítětem samy, neznamená, že nemohou najít jiného partnera, který dokáže být jejich dítěti náhradním rodičem.

Ať se seznámí jakkoli, velmi důležitým mezníkem je, když je dotyčný představen samotnému dítěti. Pokud se jedná o menší dítě, to zcela ještě nerozlišuje slovo vlastní či nevlastní. Prostě se v jeho životě zjevil nový tatínek, nebo maminka a život plyne i nadále tak jako doposud, akorát doma přibyl další člen rodiny.

Pokud se ale jedná o větší dítě, je otázkou jak toto rozumově vyspělé dítě na zprávu o novém partnerovi svého až dosud okupovaného rodiče, zareaguje. Je dobré s Vaším dítětem komunikovat a předem ho připravit na návštěvu cizího člověka, který by se mohl stát členem jejich domácnosti.

Vždy nezapomeňte Vaše dítě bezpečně ujistit, že to, že budete mít nového partnera, neznamená v žádném případě, že mezi Vámi a ním se něco změní. Ptejte se na jeho názor, co si o celé věci myslí, a zda by mohlo přijmout někoho nového do svého života.

Bolest bříška u miminek

Jistě to znáte, vaše ratolest pláče celé hodiny bolestí a bříško má nafouklé a tvrdé. Miminka ještě nemají dostatečně silné svaly a tak jim i malý větřík v bříšku může způsobit velkou bolest. Naštěstí existuje několik typů, jak svému dítěti pomoci.

Speciální krémy:

V lékárně se dá sehnat ohromné množství krémů, které vašemu uzlíčku pomohou. Masírujte bříško několik minut ve směru hodinových ručiček alespoň dvakrát denně. Já osobně jsem s pomocí krému valné úspěchy nesklidila, ale každé miminko je jiné a tak je třeba vyzkoušet vše.

Kapky:

Na trhu je mnoho různých kapek na větříky. Myslím, že nejoblíbenější je Espumisan pro děti s banánovou příchutí. Nepoužívejte ale kapky neustále. Snažte se pomoci dítěti, aby posílilo své svalstvo a bylo schopné to zvládnout samo. Kapky sice většinou pomohou, ale jejich zrádnost je v tom, že dítě si na ně může zvyknout a pak se nebude snažit samo.

Fenyklový čaj:

Myslím, že je mnohem účinnější, než mastičky na větry. Můžete koupit porcovaný fenyklový čaj nebo vyvařit samotný fenykl. Já zároveň s fenyklem vařím i několik zrníček kmínu a je to velmi účinné. Dávejte miminku čaj mezi jídly a jistě uvidíte výsledky

Teplý polštářek:

Má oblíbená pomůcka. Kupte polštářek naplněný třešňovými peckami a ohřejte ho v mikrovlnce. Pecky udrží teplo skutečně dlouho a zároveň bříško masírují. Teplo polštářku navíc často pomáhá dětem lépe usnout.

Cvičení:

Položte miminko na podložku a jemně mu přitiskněte kolínka k bříšku. Pak vezměte levou ruku a pravou nohu a křížem se snažte dotknout kolínka a lokte. Totéž opakujte s pravou rukou a levou nohou. A pak zase kolena jemně na bříško. Nejen že tím uvolníte větry, případně stolici, ale zároveň posilujete miminku svaly. Na toto cvičení nezapomínejte, i když už bude dítě pást hříbátka. Ležení na bříšku ještě neznamená konec bolesti bříška.

Teploměr a speciální hadičky:

Tato technika sice opravdu vždy zabere, ale raději ji použijte jen pokud to bude opravdu nezbytně nutné. Teploměrem můžete dítku při neopatrném zacházení ublížit. Navíc pokud používáte teploměr nebo speciální hadičky z lékárny, může vaše dítko zlenivět a vy se pak můžete ocitnout v začarovaném kruhu.

Tyto pomůcky totiž vašemu miminku pomohou prakticky bez námahy a některé děti si na toto snadno zvyknou a pak se přestanou snažit. Děti navyklé na časté zavádění hadiček nebo teploměru pak mohou mít problémy se střevy a to přece nechceme.

Když kojit nelze aneb hlavně si nic nevyčítat

Když jsem čekala prvního syna, začala se má knihovna hromadit odbornou literaturou o těhotenství, porodu a péči o dítě. Kupovala jsem knihy i všemožné časopisy pro maminky a vše, co jsem přečetla jsem si brala k srdci.

Kojení je jedním z věčných témat. Snad v každém časopise najdete plno článků o tom, jaká je nejlepší technika, jak stimulovat tok a hlavně, jak moc je kojení důležité a jak moc může uškodit, když přestanete přikládat příliš brzy. Bohužel, tyto články jsou někdy spíš na škodu. Kladou na nás příliš velký tlak a když se kojení nedaří, jsme pak zbytečně ve stresu.

Já kojila sotva deset dní. Jednoho dne mi dítě neustále naříkalo a já pak zjistila, že nemám mléko. Dělala jsem psí kusy v naději, že tok mléka obnovím. Pila jsem hektolitry speciálního čaje, jedla doporučenou stravu, používala odsávačku, masírovala prsa. Vše bylo marné a já musela přejít na sušené mléko.

Hlavou mi bloudily citace z přečtených článků o kojení, jako například: „Kojení upevňuje vztah mezi matkou a dítětem. Nebude-li dítě přiloženo k prsu nejpozději do třiceti minut po porodu, nepřilne k matce a v budoucnu s ní nebude mít dobrý vztah…“

No, já měla syna v náručí poprvé až po pěti hodinách od porodu, protože nastaly komplikace a dítě muselo jít ven císařem. Už jen z toho jsem byla neskutečně stresovaná a když se pak ukázalo, že nemám mléko a ani se mi žádné netvoří, neměla jsem daleko ke zhroucení. Pořád jsem se jen obviňovala z toho, že jsem špatná matka, když nedokážu nakojit vlastní dítě a že mě můj syn bude v budoucnu nenávidět. Jak jsem jen byla hloupá!

Rodina mi pomohla pochopit, že to, že nemůžu kojit, přece neznamená, že nemiluji své dítě. I můj gynekolog mě ujistil, že není dobré články z časopisů pro maminky brát tak vážně. Vysvětlil mi, že někdy kojení opravdu možné není a že to ze mě nedělá špatného rodiče.

Můj syn krásně prospíval a byl velice spokojený a hlavně zdravý. Užili jsme si spoustu nádherných chvil a ještě nás jich mnoho čeká. Uvědomila jsem si, že pro mého syna bylo podstatné to, že má kolem sebe milující rodinu a usíná s plným bříškem.

Ano, kojení je důležité, ale někdy to prostě nejde. Důležité je, nic si nevyčítat a nestresovat se. Pokud vaše pokusy o kojení nevyjdou, nevěště hlavu. Mléka pro děti jsou dnes velmi kvalitní a navíc, vaše dítě potřebuje pohodu. Budete-li se stresovat, dítě to pozná a bude také nervózní.

Nemusíte mít strach, že když nebudete kojit, nebudete mít v budoucnu se svým potomkem dobré vztahy. Toto skutečně není o kojení, ale o lásce a výchově.