Stále více a více rodičů si neví rady se svými potomky. Mají pocit, že jim „přerůstají přes hlavu“ a jejich nepřiměřené reakce ve vypjatých i obvyklých situacích, je pro ně neúnosná. Připadají si bezradní, a s pocitem selhání ve výchově další generace. I oni pak v nastalé situaci reagují neadekvátně.
Navštivte odborníka přes dětskou psychiku či různé poradny zaměřené na podobné problémy.
Buď je navštivte i s dítětem, či sami, nebo pokud se za Vaše problémy natolik stydíte, že se tam nedokážete cítit dobře, pak lze využít možnosti zůstat v anonymitě. Jak?
Na internetu již v dnešní době existuje nespočet odkazů na různé odborníky i on – line poradny. Tam můžete pod pseudonymem napsat o svém problému, o tom, co cítíte, o chovaní Vašich dětí a jejich nepřiměřeném reakcích, a nakonec požádat o radu, jak celý problém řešit .
Zanecháte tam svou emailovou adresu a dozajista se najde někdo z řad odborníků, kdo dokáže odpovědět , a poradí nějaký vhodný způsob řešení.
Dokonce i na různých fórech, se o své problémy s dětmi, můžete podělit s jinými lidmi, prožívající podobné situace, jako Vy.
Nezoufejte si, vždy existuje nějaké řešení a díky moderní době a díky internetu, se dá ledacos vyřešit a najít.
Toužíte po nějakém tom kulturním zážitku, kterým vystřídáte kažoddení procházky, učení ježdění na kole, pískoviště… ale bojíte se reakce Vašich dětí, protože jste ještě s nimi nikdy nikde nebyli? Máte velkou spoustu možností, kam vyrazit i s dětmi bez obav, že Vám ztropí ostudu nepřiměřeným chováním a vyrušováním. Rozhodně nějakou takovouto akcí neuškodí ani sobě, ani dětem.
Lze vyrazit na různá dětská pohádková představení, do divadla, kde hrají divadelní hry s dětskými tématy, jako je loutkové divadlo nebo můžete vyrazit do kina. Existuje mnoho takovýchto akcí, které nejen vzdělávají, ale i pobaví. Navíc strávíte volný čas s Vašimi dětmi a ony se budou cítit velmi důležité.
Pokud vyrazíte na nějaká dětská představení, pak rozhodně Vaše dítka oblečte do slušivých oblečků, protože i tím jim velmi dokážete zvednout sebevědomí a navíc se budou moci „natřásat“ před ostatními účastníky představení ve svých nejlepších šatičkách. Budou i velmi natěšené, protože budou moci zažít něco nového a pro ně zatím neznámého.
V případě, že se rozhodnete vyrazit do kina, nechte Vaše děti zvolit, na co konkrétního to bude. Nejvíce děti milují kreslené pohádky a vědomí toho, že samy mohly zvolit jednu konkrétní, Vás odmění objetím a šťastnými ohníčky v očích.
Ve větších městech existuje mnoho multikin, kde se navíc k oblíbené pohádce dosyta „nacpou“ popcornem a zapijí výtečnými nápoji. Ale i venkovská kina mají své oslnivé kouzlo, takže odhoďte věčné výmluvy o únavě a vyražte někam za kulturou, dostanete tak děti od počítačů a televizí!
Nezapomeňte však Vaše dítka doma náležitě instruovat o společenském chování na těchto akcích. Aby neposkakovala, neběhala, nekřičela, nevyrušovala, nevrtěla se na vrzajících sedadlech, nemluvila krom přestávek příliš hlasitě nebo nestrkala prstíčky kam nemají, aby nedošlo ke zranění.
Nebojte, Vaše děti nejsou žádná monstra a při těchto dětských kulturních akcích, se s nějakým tím vyrušováním počítá. Strávíte volný čas společně, jako šťastná rodina a ještě se navíc všichni i kulturně vyžijete!
Připravujete dětský pokoj na příchod Vašeho nového člena rodiny? Pak dozajista kromě základního vybavení, vždy musíte myslet i na drobnosti, jako dekorace.
I tyto maličkosti dokáží utvořit nádherný celkový dojem.
Mezi takovéto dekorační drobnosti patří například:
různě barevné závěsy na oknech, či nad postelí
koberečky
samolepky pohádkových postaviček nalepené na skříňkách
vtipně vymalovaný celý dětský pokojíček
barevné boxy na hračky
„cinkrlátka“ zavěšené ze stropu
dětský kolotoč nad postýlkou a mnoho podoných předmětů
Takto nápaditě vyzdobený pokojíček dokáže Vaše dítko velmi zaujmout, a to pak bude rádo trávit čas hraním si v příjemném prostředí.
Mnoho dekorací, nejenže dokáže zaujmout dětskou pozornost, ale i stimuluje jeho dovednosti. Pokud například pořídíte koberec s motivem křižovatky, bude jezdit s autíčky „podle předpisů“ a díky Vašemu upozornění brzy zvládne i přecházet přes přechody.
Různé samolepky rozeseté po pokoji zase dítěti usnadňuje rozpoznávání pohádkových postaviček, autíček, tvarů a mnoha dalších předmětů.
Máte možnost dětský pokoj dozdobit těmito dekoracemi dle Vašich vlastních představ, nebo za pomoci různých odborníků na bytovou problematiku.
Nebojte se popustit uzdu fantazii při výběru těchto drobností. Hlavní je účelovost a zároveň příjemné prostředí, kde bude dobře nejen Vám, ale co je nejhlavnější, i Vašemu dítěti.
Je ráno a Vaše dítka se chystají do školy? Kontrola, zda mají zabaleny v batohu nebo aktovce všechny potřebné pomůcky jako učebnice, sešity na daný den, penál, pravítka, výtvarku, bačkory či věci na tělocvik… Co je ale jednou z nejdůležitějších částí dne pro Vaše děti? No přece velká přestávka nebo polední pauza.
Proto většina rodičů svým malým školáčkům doma připravuje vydatnou svačinu. Někdy i více než jednu, pokud více hladoví a poprosí o ně.
Co připravit ke svačině?
S tím si lámou hlavu nejedni rodiče. Jedna nebo dvě sváči se vymyslí snadno, ale koncem týdne již pracně dumáte nad tím, co vlastně tomu skřítkovi dát ke svačině, aby Vám ji „nehodil na hlavu“.
Proto se většinou uchylujeme k různým kombinacím a variacím, které budou vypadat na pohled dobře a stejně tak budou i chutnat.
Důležitá je kombinace pečiva, šunky, ovoce i zeleniny, protože tak Vaše děti do sebe během svačiny pozřou mnoho důležitých živin a vitamínů.
Je dobré také dětem pořídit barevné svačinové boxy, v nichž si sváču odnesou do školy v tašce, aniž byste musely mít obavy z toho, že se zamastí sešity a učebnice, nebo se banán rozmáčkne mezi věcmi na tělocvik.
Ti méně movití pak místo svačinových boxů mohou použít obyčejné svačinové sáčky, které pevně uzavřou, aby se obsah nevysypal do věcí.
A co je také důlžité, upozorněte Vaše děti, aby tyto svačinky nekonzumovaly při hodinách, ale pouze o přestávkách, jinak domů zcela jistě v žákovské knížce přinesou poznámku.
Máte doma dceru ve věku, kdy je zvídavá a ráda se Vám v kuchyni plete při vaření pod nohama? Pak jí rozhodně pořiďte její vlastní dětskou kuchyňku! Nejenže se Vám již pod nohama plést nebude, ale navíc si bude rozvíjet fantazii, představivost a bude si připadat důležitá.
Tyto kuchyňky však nejdou přímou výsadou dívek, najdou se i chlapci, kteří již od mala inklinují k zálibě ve vaření, jež jim může i v dospělosti vytvářet směr, jímž by se chtěli ubírat! – Stát se kuchařem!
V obchodech lze vybírat z různých velikostí, od těch nejmenších až po velikostně reálné kuchyně, i se zvukovými efekty. Barevné variace s různým vybavením, jako trouba na pečení, plotýnky, kolečka na nastavování stupňů, vařečky, hrnce a další doplňky, to vše lze sehnat pro Vaši ratolest. Dokonce jsou vyráběny z různých materiálů, od plastů až po dřevěné variace, takže máte opravdu z čeho vybírat.
No a pokud ke kuchyňce přikoupíte i nějaké to dětské nádobí a umělohmotné napodobeniny potravin, pak máte dozajista vyhráno. Pokud navíc budete předstírat, že imaginární jídlo servírované dětmi, Vám ohromně chutná, můžete zažít i mnoho legrace.
Děti Vám budou nesmírně vděčné za svou novou zábavu, při níž si „vypěstují“ jakýsi základ k vaření reálnému v pozdějších letech.
Mnohdy Vám sice zmizne nějaké ten hrnec, lžička, vařečka či miska z Vaší vlastní kuchyně, ale většina maminek se nad touto horlivostí pouze pousměje.
Dokonce už i v mnoha dětských koutcích a mateřských školkách jsou touto kuchyňkou pro malé kuchařky a kuchaře vybaveni.
Takže, zkuste našetřit nějakou tu „kačku“ a pořiďte Vašemu dítku tuto zábavnou věcičku, třeba k narozeninám. Určitě tím dítě potěšíte a Vám ubude starost, co mu koupit jako dárek.
Sami na sobě víme, že nejde jenom o to, aby dítě bylo nadané a bystré. Jde taky o to, že jej stimulujeme, podporujeme a usměrňujeme tak, abychom jeho schopnosti ještě více usměrňovali a podporovali. Když je hudebně nadaný a my mu zaplatíme lekce klavíru či hry na flétnu, pak se může jeho vloha dále rozvíjet. Kdybychom si však řekli, že je šikovný, ale ať se rozvíjí podle svých možností, pak by se stěží naučil hrát na hudební nástroj nebo poznal noty.
Častěji sahají rodiče po pro ně přijatelnější varintě, a to že své dítě nechávají vysedávat před obrazovkou počítače nebo televize, než aby se mu osobně věnovali. Dělají dobře?
Mnozí rodiče neví, jestli je počítač dobrý stimul pro jejich dítě, či ne. Pokud dítě hraje hry na počítači, pak se rozvíjí jeho schopnost soustředění, také postřeh a koordinace oka a ruky. Díky počítači se může naučit: zpívat řadu písniček, vyprávět pohádky, naučit se anglicky barvy, rozšířit slovní zásobu a rychleji si pamatovat některé znalosti. Sami si můžeme na dítěti ověřit, že pokud takový mozkový trénink absolvuje, pak se zvyšuje interval, po který se dokáže soustředit a také je například rychlejší v pexexu, které si trénoval na počítači.
Na co si ale musíme dávat pozor je, že děti nedokáží rozlišovat mezi fikcí a skutečností, proto by neměly hrát hry, které jsou hrubé, agresivní, násilnické, protože takové hry je lehko přivedou k myšlence, že pokud se střílí ve hře, pak se může i ve skutečnosti a nic se neděje. Ale pak je na rodičích, aby nasměrovali vhodnější způsob zábavy.
Děti umí s počítačem rychleji než dospělí. Takže se pak divíme, co všechno už na počítači zvládá a můžeme porovnánvat mezi sourozenci, že starší už toho zná o hodně víc, protože je na počítač víc zvyklý a dokáže zhodnotil jeho pozitiva.
Za našich mladých let jsem se s počítačem nehráli, proto máme někdy odpor nebo mírnou averzi, která je ale většinou zbytečná. Tuto třináctou komnatu musíme chtě nechtě otevřít, protože patří k současnému způsobu žití. Ale opět platí ono pravidlo, že všeho po malých dávkách neškodí. Je to rozhodně lepší, než úplný zákaz používání počítače s tím, že by jej dítě za našimi zády obcházelo. Stačí se domluvit na přiměřeném časovém intervalu a na době, kdy bude mít dítě počítač k dispozici a pohovořit si s ním, co se chystá hrát a na co se chce zaměřit.
Většina školních dětí už umí počítač bezpečně používat a není výjimkou, že řada školkových dětí umí hrát na počítači hry, používá tablety nebo umí najít na internetu různé pohádky, Kouzelnou školku, cvičení s Míšou nebo jiné dětské programy. Dokonce už není výjimkou, když si dítě přinese do školky tablet nebo dětský počítač a učí se na něm ve školce psát písmenka, číslice a skládat jednoduchá slovíčka, nebo se se spolužáky učí písničky z Večerníčků, známé melodie a řeší logické úkoly.
Ať chceme nebo ne, musíme se smířit s faktem, že počítač, laptom, tablet nebo jiné varianty elektronických pomocníčků do naší domácnosti, do škol a dokonce i do předškolních zařízení neodmyslitelně patří a pokud se budeme snažit dětem za každou cenu zprotivit tento výdobytek moderní doby, pak se vše může obrátit proti nám.
Ti z Vás, rodičů, kteří mají doma děti v pubertě, se mnohdy cítíte, jako v blázinci.
Pokud doma komunikujete s puberťákem, či dokonce s dvěma a více, máte dozajista velmi často pocit, že mluví s „mimozemšťany“. Snaha o usměrnění „puberťáka“, hodně často vychází zcela naprázdno. Většinou jsou roztěkaní, podráždění a vždy pro Vás najdou pohotovou a pro ně uspokojující odpověď na všechny Vaše argumenty, či rozčilování.
Rodiče: „To si po sobě nemůžete to oblečení uklidit?“ Puberťák: „Za chvíli! Jen co dokoukám ten film!“
Rodiče: „Proč jsi dostal/a z té písemky čtyřku?“ Puberťák: „Ále, já to uměl/a, ale nějak jsem měl/a v tu chvíli výpadek. A to můžeš být ráda, že mám jen tu čtyřku, protože jinak skoro celá třída dostala za pět!“
Rodiče: „Jak to, žes dostal/a ve škole poznámku? Tos nemohl/a tu svačinu sníst až o přestávce?“ Puberťák: „Nemoh/la, do té doby by se to mohlo zkazit!“
Tak přesně takovéto pohotové odpovědi Vás dozajista od Vašich dětí doslova uzemní! Nakonec jen s kroucením hlavy rezignujete, a raději už se na nic jiného ptát nebudete. Protože v okamžiku jejich nápadité a peprné odpovědi nevíte, zda se máte začít smát, anebo je nějak potrestat, za jejich troufalost.
Radit, jak s dětmi v pubertě jednat, není vůbec snadné. Každé dítě pubertu prožívá jinak a Vám, jako jejich rodičům, nezbývá nic jiného, než se obrnit trpělivostí a snažit se problémové chování řešit domluvou a kompromisy.
Ječením a fyzickými tresty nic nevyřešíte. Spíše naopak. Bude to ještě horší. A doufejte, že z pubertálního období co nejrychleji Vaše dítka vyrostou.
Ke zranění dětí dochází stále častěji a bohužel i snadněji, než bychom si kdy dříve dokázali představit. Děti jsou totiž takové malé živly, které mají spoustu bláznivých nápadů a ztřeštěných myšlenek, jež velmi často realizují.
Stačí málo a nehoda i se zraněním je na světě. Každý z Vás, rodičů, to jistě velmi dobře zná a zažil nejednu bezesnou noc.
Ke zranění může snadno dojít doma i venku a přes veškerou Vaši snahu děti hlídat, je mnohdy tato Vaše snaha marná. Obvykle je doma napadne hrát si s míčem u otevřeného okna, a při chytání míčku povyskočí. Hop, bum, a už mají tržnou ránu na hlavě, protože se praštili o hranu otevřeného okna. Nebo si vylezou na židli či stůl a začnou na nich hopsat a vrtět se. Podklouzne jim nožička, spadnou, praští se nebo si dokonce způsobí zlomeninu.
Chování dětí je mnohdy natolik nevyzpytatelné, takže se většina rodičů nestačí divit, co vše je napadne. Stále častěji lze pozorovat, jak dvě i více dětí, venku jezdí pouze na jednom jediném kole… prudce zabrzdí a už některé z nich letí vzduchem. Nebo běhání na boso v nepřiměřených podmínkách. Zraněné chodilo je otázkou pár minut.
K poranění dochází nejčastěji při různých sportovním aktivitách či dětských hrách, ale i díky pouhé náhodě, pokud se připletou někam, kam nemají. Nejlépe pod nohy či ruce dospělých. Někdy postačí i pouze mokrá podlaha, na níž jim podjedou nožičky a zlomenina ruky či nohy je pouhou otázkou okamžiku.
Nemá však rozhodně žádnou cenu, abyste Vaše dítka hlídaly na každém kroku, aby se náhodou nějak nezranila. Vaši potomci by si pak zřejmě připadali v očích kamarádů jako maminčini mazánci a dozajista by Vám za Vaši přehnanou péči a starostlivost nepoděkovali.
Údělem rodičů je velmi často chlácholení a pofoukání nějaké té bolístky či ošetření drobných odřenin a modřin.
Mnohdy to sice vypadá, jako by dítě bylo týráno, protože má spoustu těchto modřin, ale spíše to bývá právě následkem jejich dětského a sourozeneckého řádění. Jako například, když starší sourozenec neustále tomu mladšímu, s úsměvem na tváři, podkopává nohy, a má radost z jeho odřených kolen.
Při troše té opatrnosti samotných dětí, i Vás rodičů, nemusí docházet k vážnějším zraněním.
No a pokud jsou Vaše dítka trošku více živější, tak se jim snažte opakovaně vysvětlit možné následky jejich mnohdy „bláznivých“ nápadů!
Mnoho lidí podceňuje čerstvé tatínky právě narozených miminek. Často i samotnými maminkami.
Pokud se Vám právě narodilo mimčo, nechte, milé maminky, Vaše partnery, aktivně zapojovat do veškerého dění okolo péče o potomka. Je známo, že maminky si raději vše dělají samy, ale ne všechno musí být dokonale zvládnuté. Vám to usnadní péči jak o mimčo, tak i o domácnost.
Tatínkové mohou dítko nakrmit z lahviček, pokud nekojíte. Obléct i přebalit je určitě také dokáží bez komplikací. A zatímco, co s miminkem v kočárku vyrazí na procházku či za účelem uspinkání, tak Vy máte možnost obstarat domácí práce a povinnosti jako úklid, vaření, praní, žehlení, nádobí a mnoho dalšího. No a v okamžiku, kdy máte tyto domácí povinnosti hotové, máte čas i na chvilku odpočinku po celodenním shonu kolem miminka a domácnosti.
Velmi často se také může stát, že maminky musí navštívit lékaře, a pak zarytě přemýšlí, zda vzít dítko s sebou, a nebo někoho požádat, aby pohlídal. Pokud máte doma tatínky, ani na okamžik neváhejte a „vražte“ mimčo jemu. Ponechte dítko v rukách tatínka a bez obav si jděte vyřídit, co potřebujete. Přes veškeré Vaše mateřské pudy a obavy Vás Vaši partneři dokáží velmi mile překvapit tím, jak snadno dokáží nastalou situaci zvládat.
No a pokud se jedná o novopečené prvo – tatínky, je lepší je do péče kolem miminka „hodit“ rovnýma nohama. Sice to možná odnese pár špatně upevněných plenek a trocha nepořádku, ale právě tyto okamžiky tatínků s jejich potomkem se nedají ničím nahradit.
Často dokáží ustát vypjaté okamžiky mnohem lépe a snadněji, než maminky. Postačí troška otcovského konejšení, pochování a polaskání, a hned je po pláči a křiku.
Najdou se však i tací tatínkové, kteří se budou neradi zapojovat do péče. Pak nezbývá, než trvat na svém, že i oni byli při tom, když se na miminko „zadělávalo“, a měli by se tudíž alespoň něčím podílet. Třeba vzít mimčo na procházku.
Nebojte se nechávat děťátko ve starostlivých rukách tatínků, uvidíte, o co snadnější to pro Vás pak všechny bude.
Vychováváte problematické nebo živější dítě? Pak je to nepochybně větší „zápřah“, než s „normální“ dětskou povahou.
Milý rodičové, dbejte na to, abyste s Vašimi dětmi vždy jednali férově,spravedlivě a s určitým respektem. Pokud s dětmi, hlavně v pubertálním věku, budete vést neustálé války, které budete řešit příliš tvrdými tresty, zákazy či hádkami, může vést až do extrému – útěk dítěte z domova. Pokud budete respektovat vzájemně své názory, pak se tohoto extrému, můžete vyvarovat.
Často je soužití s dospívající mládeží velmi komplikované, ale ne nezbytně musí vyúsťovat do věčných hádek. Naučte se s Vašimi dětmi mluvit o všem a snažte se naslouchat a hledat všem vyhovující kompromisy.
Jakmile by nastala situace, že opravdu Vaše dítě uteče z domova, budete si vše vyčítat hlavně Vy. Zatímco budete po dítěti usilovně a všemi dostupnými prostředky pátrat, v hloubi srdce Vás bude užírat svědomí, že jste vypjaté situace neřešili jiným způsobem.
V případech, kdy jsou děti doma týrány, většinou nedokáží volit nic jiného, než útěk. Připadají si bezradní a velmi osamocení. Mají pocit, že je nikdo nemá rád a nikomu na nich nezáleží. Problém jim pak nejvíce způsobuje ocitnutí se „na ulici“ bez finančních prostředků a s pár osobními věcmi.
Některé děti dobrovolně volí možnost uchýlit se pod křídla státních úřadů a další požádají o pomoc někoho z příbuzných a přátel.
Pokud se opravdu doma necítíte v bezpečí, nebojte se věci řešit návštěvou v různých centrech pro pomoc týraných dětí, či zavolat na linku bezpečí. Stejně tak se nebojte svěřit někomu ve škole, nebo svému kamarádovi, který se dozajista s Vaším problémem svěří vlastním rodičům, jenž rádi nabídnou pomocnou ruku.
V případech, kdy si pouze nerozumíte s Vašimi rodiči, zkuste jim navrhnout návštěvu odborníka, který se pokusí se všemi zúčastněnými stranami najít příčinu Vašich nesvárů, popřípadě navrhnout určité řešení. Útěk z domova v tomto případě vůbec nic nevyřeší, a ničemu a nikomu, to nepomůže.
Mluvte spolu! Hledejte kompromisy a respektujte se vzájemně. Pak dozajista dokážete žít ve společné domácnosti v jakési souhře a úctě k rodičům, a rodičů k jejich dětem!
