Učební pomůcky

Děti rostou velmi rychle, a tudíž Vám velmi brzy nastane čas, kdy se s nimi budete muset začít učit. Velkou pomocí v tomto ohledu rodičům bývají různé „učební pomůcky“.

Může se jednat o různé obrázkové knížky, písmenkové hrací karty či jiné pracovní sešity s písmenky (abecedou), barvami či číslicemi. Většina autorů těchto učebních pomůcek se zaměřuje na různé věkové kategorie Vašich potomků, takže si lze vybírat z různých nabídek určeným těm nejmladším i tem nejstarším školákům i předškolákům. Existuje mnoho „pracovních sešitů“, do nichž mohou děti zakreslovat, zapisovat i čerpat z nich nové vědomosti a znalosti.

Pro ty nejmenší dareby jsou vhodné různé hrací karty s písmenky, barvami i obrázky. Důležité jsou i různé stavebnice a hrací kostky, do nichž se vkládají další kostičky rozličných tvarů a barev. Díky těmto pomůckám si děti cvičí zručnost a zároveň barvy a tvary.

Pro starší předškoláčky i školáčky jsou praktičtější právě pracovní listy, knihy a ústní cvičení s Vámi rodiči. Neustálé opakování barev, čísel, písmenek i psaní formou her s rodiči, je nenahraditelnou součástí výuky pro všechny členy rodiny.

Děti si pak snadněji tyto věci zapamatují, protože při těchto hrách si vryjí do paměti, že si u toho či onoho zažily mnoho legrace, nebo že přirovnávaly tu či onu barvu a tvar, k tomu či onomu předmětu. Např. sluníčko má tvar kolečka. Zelená jako tráva.

Výuka dětí je velmi důležitá, proto ji, Vy, rodiče, nepodceňujte. Aktivně se zapojujte do výuky a nespoléhejte pouze na mateřské školky, že tam Vaše dítko naučí vše, co potřebuje znát do školy. Využijte internetu a různých učebních pomůcek, a uvidíte, že něco se naučit, nebude pro Vaše dítko, tak velkým problémem.

Puzzle

Každé dítě zbožňuje skládání puzzle. Tato zábavná činnost nejenže potrápí „mozkové závity“ Vašich potomků, ale zdokonaluje jejich zručnost. A jako bonus se u skládání „puclíků“ i pobaví, a jen co doskládají, mají děti obrovskou radost, když vidí obrázek pohádkových postav či jiných obrázků s dětskými motivy.

Některé děti se dokáží těmito puclíky bavit i několik hodin denně a nikdy je neomrzí ani fakt, že skládají stále jeden a ten samý obrázek. Mnoho rodičů velmi dobře zná situace, kdy děti otravují s tím, aby se jim kupovaly stále nové a nové puzzle a dokáží s tím být až tak protivné, že se nad nimi rodiče raději smilují a koupí nové puzzle, jen aby to jejich škemrání již nemuseli poslouchat.

Je mnoho možností z čeho vybírat tuto „hru“. Pro mladší děti jsou vhodnější puzzle větších rozměrů. Důvodem je snadnější manipulace pro dítko. Uchopení většího kousku puzzle a rozeznání určitých částí obrázků, o hodně usnadní dítěti naučit se puzzle správně poskládat.

Čím jsou děti starší, tím je pravděpodobnější nákup „puclíků“ menších rozměrů. Proč? Protože čím více kousků puzzle, tím více musí Vaše dítě zapojovat fantazii nad tím, kam který dílek vlastně patří, aby se dopídilo celého obrázku.

No a navíc se děti naučí trpělivosti! Často ještě zpovzdálí pozorujete marnou snahu Vašeho dítka při hledání správného dílku, který „zapadne“ na správné místo. Nakonec to, Vy, rodiče, nevydržíte a smilujete se nad nimi, když vidíte, jak se dítě vzteká, že mu skládání nejde, a jdete mu pomoci.

Takže skládání puzzle může býti i jakousi rodinnou záležitostí. Pokud skládá celá rodina, pak si mohou užít všichni legraci a dobírání mezi sebou, když to někomu právě nejde. Ne nadarmo se říká: „Kdo si hraje, nezlobí!“

Kryté bazény

Milují Vaše děti vodu a máte možnost navštěvovat vlastní bazén, bazén patřící někomu z příbuzných a přátel, nebo veřejný krytý bazén? Pak rozhodně dbejte na bezpečnost, protože k neštěstí může dojít velmi snadno a žádný z Vás rodičů by nerad zažíval muka, kdyby se Vaše dítko topilo v bazénu a mohlo si způsobit přechodné či trvalé následky, či co hůře i smrt.

Vždy Vaše děti řádně vybavte plaveckými potřebami, jako nafukovacími rukávky či kruhem. A to hlavně, pokud se jedná o větší bazény, kde je hlubší voda.

Rozhodně není ke škodě přibalit i nafukovací míč či stříkací pistolky. Pak máte jistotu, že Vaše dítka zažijí spusty legrace při házení si s míčem, který při dopadu na vodní hladinu „ohodí“ sprškou vody Vašeho spoluhráče, stejně jako když proud vody vystřelený z vodní pistole do obličeje, či jiné části těla Vašeho protivníka nebo „dospěláků“ bdících, okolo bazénu, nad jejich bezpečím.

I mělký bazének dětem postačí na osvěžení i pro zábavu. Trocha vody, hračky do vody či jen obyčejný kyblíček s lopatičkou a děti budou štěstím bez sebe. Jsou to tzv. „brouzdaliště“, kde se děti pod dohledem rodičů či starších sourozenců dostatečně vyřádí.

Kryté bazény mají tu výhodu, že jsou provozovány po celý rok a za každého počasí a co více, pod dohledem školených plavčíků.

Takže, milý rodičové, balit a šupem někam na bazén! Posílíte imunitu svou i svých dětí a budete příjemně unaveni tělu tak prospěšnou aktivitou.

Nezapomeňte dětem na vánoce nadělit knihu

Jistě už hodně z rodičů přemýšlí, co koupí svým dětem pod stromeček. Děti si většinou přejou bojové figurky, lego, panenky, mluvící příšerky, jsou inspirovány převážně reklamou. Všimli jste si, že vůbec nevídáme reklamu na knížky? Ať už dětské, nebo literaturu pro dospělé.

A právě proto vám ukážeme pár skvělých typů, kterými byste mohli dětem udělat radost nejen na vánoce, ale pak každý večer, nebo den, kdy jim budete knížku číst, nebo si ji přečtou sami.

Pro nejmenší děti

Romana Suchá – Šikovné básničky pro kluky a holčičky

Již vyšly celkem tři knížky básniček od této autorky. Jsou skutečně vynikající a děti při nich zároveň posunky a pohyby ukazují to, o čem právě hovoří. Třeba báseň Rybičky: Moje malé ručičky, jsou jako dvě rybičky. Proplouvají vodičkou, sem – tam mrsknou ploutvičkou. V umyvadle mrskají se, žádné vody nebojí se. Básničku přeříkáváme při umývání ručiček. Obě ruce pořádně nabydlíme a pak je opláchneme vodou.

Petr Horáček – Nový domek pro myšku

Pohádka o tom, jak si chce myška uskladnit jablko do svého obydlí, ale je příliš malé. Snaží si najít větší bydlení, ale všechny domečky, které cestou potká už mají své majitele. Jak její putování za novým domečkem dopadne?

Pro školkaře a předškoláky

Ivan Klíma – Kokrhací hodiny

Existuje země Pohádsko a společně s dětmi budete touto zemí cestovat. Se skutečným reportérem navštívíte různé města, třeba Hrochův Mlýnec nebo Valašské Klobůky. Dovzíte se spoustu zajímavých věcí, jako třeba v jakém autě jezdí žirafa, nebo ja vypadají kokrhací hodiny.

Ilona Eichlerová, Jana Havlíčková – Logopedické pohádky

Má-li vaše dítě problémy s řečí, logopedické pohádky ho nejen zabaví, ale zároveň pomůžou s odstraňováním vady.

Pro školáky

Eva Horáková – Svět hraček a her

Hezká barevná knížka prvního čtení pro všechny děti, které se stali prvňáčky a učí se číst, ale i pro ty, které čtení potřebují procvičovat. Pohádky odpovídají požadavkům výuky tzv. genetické metody čtení. Jsou proto psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od jednoduchých ke složitějším. Aby je děti dočetly, jsou krátké.

Ivan Růžička a kol. – Netradiční sportovní hry

Vždy je představena nějaká hra, napřídklad hra Kin-Ball, znáte ji? V knížce je popsáno, jak vznikla, pro kolik hráčů je určena, jak funguje, je uveden příklad průběhu hry a nechybí pravidla, kterými se mají hráči řídit.

V knihkupectvích je teď spousta nových knih, začal školní rok, vydavatelství se snaží na začátku školního roku prodat právě své knihy. Také se blíží již zmiňované vánoce a tak se snaží podpořit prodej různými slevami, akcemi, věrnostním programem… Například vydavatelství Portál nabízí stálé slevy ve věrnostním programu ve výši 10-25% těm, kdo se zaregistrují. První sleva 10% již po registraci.

Šikana

Slovo šikana může být vysvětlováno různými způsoby, ale v konečné fázi, se všichni shodují na jednom jediném: Ubližuje to dětem (i dospělým), a to nejen fyzicky, ale i po stránce citové.

Nejčastěji se s tímto slovem setkáváme ve spojení s dětmi. Příkladem může být, pokud spolužáci ve škole či školce Vaše dítě neustále fyzicky i slovně napadají a to se pak i bojí bránit. Budou se cítit natolik ponižované, že se o svém problému budou bát s kýmkoli mluvit. Budou to držet v sobě, a užírat se a vinit se z toho, že si za to mohou samy.

Milé děti, pokud Vás někdo opakovaně šikanuje, svěřte se s tím komukoli! Není to Vaše vina a nesmíte si to nechat líbit, protože by to mohlo překročit i určité hranice a mohlo by dojít i k neštěstí. Lidská hloupost a tyranizování slabších nezná mezí, a pokud se proti tomuto jednání nebudete bránit, pak to nevěstí nic dobrého.

Dá se to řešit různými způsoby, a nejste ani první, ani poslední, kdo něčemu takovému musí čelit! Vaši rodiče dozajista budou hledat způsob, jak tomuto šikanování “přistřihnout křidýlka”! Buď domluvou se školou, která má povinnost tomuto jednání zamezit kázeňskými tresty, nebo jednáním s rodiči dětí, které toto příkoří Vašemu dítěti způsobují.

Pokud se šikanování dostane do fáze fyzického napadání, pak je potřeba zapojit i příslušné úřady, jako je např. Policie. Jedná se totiž již o trestný čin. Důležité jsou ve školách různé besedy na toto téma, protože mohou předcházet tomuto problému.

Řešte tento problém, dokud nepřerostl zúčastněným stranám přes hlavu, nebo to může skončit zraněním či co hůře smrtí a nezvratitelnou psychickou újmou.

Ztráta sourozence

Ztratili jste jedno ze svých dětí a ostatní sourozenci zemřelého děťátka, to nesou ještě hůře než, Vy rodiče? Právě ztráta vlastního sourozence v dětských letech, je asi tím nejhorším prožitkem, který kdy děti mohou zažívat.

Někdy mohou být tyto přeživší děti traumatizovány právě tím, že ony zůstaly naživu, a jejich bratříček nebo sestřička je navždy opustil/a. Přestože rodiče se všemožně snaží, aby se sami vyrovnali se ztrátou dítěte a zároveň plně fungovat pro ty, kteří zůstali, je to někdy až příliš velká psychická zátěž.

Pokud někdo tuto tragickou záležitost prožívá, obrňte se jakousi slupkou běžného fungování. Ostatní členové rodiny Vás potřebují a na truchlení je vždy času dost. Ale pozor, i truchlení musí přijít a člověk potřebuje čas a prostor na truchlení, proto truchlete kdykoli se vám naskytne chvíle a při péči o ostatní rodinu je těchto chvil velmi málo!

Někdo by Vám mohl říct, že se toto snadněji řekne, než – li udělá, ale zamyslete se nad tím, že Vy a zbytek rodiny jste zůstaly naživu, a že máte ještě pro koho žít. A Vy, děti, pokud jste jakýmkoliv způsobem přišly o sourozence, neuzavírejte se do sebe, mluvte o tom s Vašimi rodiči, blízkými i cizími lidmi, pokud to bude nutné. Ani se neobviňujte z toho, proč zrovna Váš bratr nebo sestra Vás opustil/a a Vy tu zůstaly samy.

Vzpomínky i láska k milovanému Vám navždy zůstane ve Vašich srdcích a nikdo a nic na tom nemůže nic změnit. Ani nemá cenu obviňovat někoho z něčí ztráty, protože se smrt dá jen velmi těžko nějak ovlivnit, i přes veškeré snahy lékařů, rodičů, sourozenců i jiných lidí z blízkého i širšího okolí.

Těžko může někdo ovlivnit smrt při nehodě nebo neléčitelnou chorobu. Prostě bylo dáno osudem, aby Vás daný človíček opustil, a nic to nezmění. Stmelte se dohromady buďte si oporou! Pomůže to celé rodině překonat velmi těžké období života, a mluvením o Vašich pocitech, to může hodně usnadnit.

Sice Vás postihla velká rodinná tragédie, ale Váš život i život Vašich blízkých neskončil a pokračuje dál!

Výchova dle knih

Výchova dle knih

Existuje mnoho žen, které čekají své první miminko a nemají nikoho, kdo by jim s jejich úlohou matky pomohl. Neví si mnohdy s něčím rady, a protože jejich vlastní rodiče nežijí, nebo se s nimi nestýkají, nemají se na koho obrátit. A totéž platí pokud navíc ani nemají žádné sourozence ani příbuzné a s přáteli se příliš nestýkají.

Proto většina maminek rady hledá na internetu, nebo pro děti někdy ne příliš vhodnou metodu výchovy – z knih. Ne všechny takovéto knihy jsou špatné, ale v případě, že se podle nich zcela plně řídíte, tak „chudák“ dítě. Alespoň tak to nazývají některé jiné maminky z širšího okolí.

Každý se shodne na tom, že pokud se z knih pouze inspirujete, nebo Vám účelně zodpoví to, s čím si nevíte rady, je to velkým pozitivem. Ale v případě, že se chystáte vychovávat Vaše dítě jen a jen podle knih, nemuselo by to pro někoho skončit dobře.

Výchova dětí se ve většině případů řídí vývojem samotného dítěte a jeho potřeb a někdy i samotnou situací. Každé dítě je totiž jedinečné, reaguje a chová se zcela jinak. V knihách jsou však uvedeno pouze obecné zásady a praktické rady.

Nebojte se zeptat jiných maminek venku na hřišti, pokud si s něčím nevíte rady. Ač jsou cizí, mají své zkušenosti a to i letité, takže Vám dozajista rády poskytnou potřebné informace.

Nechat se inspirovat knihami o dětech však bývá i motivující, pokud už Vám dochází nápady, jak děti účelně zabavit. Pokud si nějakou knihu domů pořídíte, rozhodně ničemu neuškodíte. Jen hlavně podle nich nevychovávejte Vaše děti a neřiďte se slovem od slova. Až Vaše děti jednou odrostou dětským střevícům, zcela jistě Vám za Váš osobitý přístup srdečně poděkují.

Křeček přinese vašim dětem radost a naučí je zodpovědnosti

Pokud uvažujete, že byste koupili dětem domácího mazlíčka, třeba křečka, nemusíte se ničeho obávat a směle jim pokojíček tímto malým obyvatelem zpříjemnit. Jeho chov není náročný, ani nákladný a zvládne ho každé větší dítko, dejme tomu od první třídy. Jsou přítulní, dovedou se v rámci možností mazlit a je s nimi spousta legrace.

Druhy křečků

V prodejně chovatelských potřeb, tzv. zverimexu najdeme dva druhy křečků. Křeček zlatý (Mesocricetus auratus) a křeček džungarský (Phodopus sungorus). Mají v podstatě stejné povahy, pokud nemají důvod útočit, nebo nehrozí nebezpečí, jsou klidní. Samečci jsou často klidnější, než samičky.

Asi od druhého měsíce začnou být „alergičtí“ na jiné křečky, zvláště ty stejného pohlaví. Pokud chcete dětem nabídnout páreček, aby viděli i mláďátka a vše kolem, mějte na paměti, že křečci se velmi dobře množí a je možné, že budou mít mláďátka až 20x do roka v počtu 2-10 mláďat ve vrhu.

Dožívají se dvou až tří let.

Co je potřeba pro úspěšný chov

V chovatelských potřebách zakupte klícku, která bude mít uzaviratelný vrch. Je potřeba vystlat ji hoblinami, nesmí to být jemné piliny. Umístíme ji někde, aby nebyla v chladu a křeček vám nenastydnul.

Aby si křeček udělal hnízdo podle svého gusta, můžete mu poskytnout i natrhaný toaletní papír, nebo kapesníčky a seno. Jako domeček může posloužit květináč s vysoustruženým otvorem, nebo jednoduše půlka kokosového ořechu, do kterého také uděláme otvor o velikosti cca 3,5cm.

Nesmíme zapomenout na misku na jídlo, napáječku, kus dřeva na obrušování zoubků, které mu celý život rostou do délky. Nejvhodnější je nějaké z ovocných stromků. Také je potřeba zajistit křečkovi zábavu, takže kupte malý kolotoč na vyběhání, nebo prolézačku.

Ikdyž křečkovi bydlení maximálně zkonfortníme, musíme ho občas vyndat z klece a nechat ho proběhnout po pokojíku. Dávejte pozor na kabely, je potřeba pokojík upravit, aby byl pro křečka bezpečný. Také pozor na pády z výšky, aby dětem křeček nespadl.

Roborovski Hamster Dwarf — Autor obrázku: cdrussorusso

Krmení

Můžeme sehnat již připravenou směs pro křečky, ta je také nejvhodnější. Křeček má rád i ovoce a zeleninu, ale opatrně, v ovoci je pro křečka hodně cukru. Dále můžeme křečkovi nabídnout různé semínka, nebo oříšky, ale také s mírou, protože jsou tučné. Mezi krmení můžeme zahrnout i tvrdý chleba, který také výborně poslouží k obrušování zbouků.

Když je křeček nemocný

Křečka můžou napadnout roztoči, kteří napadají kůži. V tomto případě vyhledejte odbornou pomoc.

Pokud jsme my sami nemocní, neměli bychom ke křečkovi moc chodit, mazlit se s ním… je velmi náchylný na „lidské“ nachlazení. Projevuje se schoulením křečka, kýcháním, mokrým čumáčkem. Pomocná může být teplá voda s medem, nebo mléko. Křečka nikdy nekoupeme, ani v teplé vodě.

Když má křeček vlhký ocásek, značí to průjem. Je většinou způsoben špatnou stravou. Pokud je moč načervenalá, bývá to znak toho stejného, ale lepší je poradit se se zvěrolékařem.

Posměch

Dozajista se Vaše děti již setkaly s tím, že se jim nějaké jiné dítko či dokonce dospělý, posmívá. Může se jednat o jednorázové jednání, ale i o opakované, což již hraničí se šikanou!

Pokud se setkáte s takovýmto posměchem vůči Vašemu dítěti, pak dozajista nenecháte „kámen na kameni“, a budete Vaše dítě bránit. Což je pochopitelná i samozřejmá reakce každého rodiče.

Pokud se Vašemu dítěti posmívá jiné dítě, je to pro ně obrovský šok. O to je pak pro ně ještě těžší, pokud se něčeho takového dočkají od dospělého. Vy pak doma musíte plačící dítko utěšovat s vysvětlováním, že děti jsou hloupé a ještě nemají tolik rozumu, aby chápaly, co může jejich chování způsobovat ani není férové. U dospělých pak, že nerozumí dětem, nebo že jsou prostě hlupí. Aby se snažily toho nevšímat.

Sice to není nic lehkého, ale lidská hloupost někdy nezná mezí. A co bývá nejčastějším důvodem k posměchu? Maličkosti a nepodstatné malichernosti, jako:

odstávající uši či vlasy
oblečení
velký nos
pro ostatní málo drahé či již použité hračky či kolo
dokonce i parodují chování Vašeho dítka, pokud například chvíli předtím vztekalo nebo na Vás udělalo nějaký obličej
brýle
ještě neumí mluvit, nebo má vadu řeči…

Důrazně dotyčného nebo dotyčné pokárejte, či chtějte kontakt na jeho/jejich rodiče, že takovéto chování nebudete akceptovat! Pokud nad tím pouze mávnete rukou s tím, že se to spraví samo, pak opak, může být pravdou, a může to vyústit až ke zmíněné šikaně.

To, že má někdo umazané tričko, neznamená, že v tom chodí i spát. Nikdo na celém širém světě není dokonalý, ani charakterově ani vzhledově stejný, takže velký nos elegantně dokáže dítěti nahradit svým důvtipem a laskavostí.

A ti, kteří se posmívají, si spíše léčí své vlastní komplexy a nedostatky, na mladších a slabších.

Zvláštní školy

Kde-kdo si mylně myslí, že děti navštěvující zvláštní školy, jsou něčím méněcenní nebo dokonce hloupí. Omyl je pravdou. Mnohdy tyto školy navštěvují velice inteligentní a nadané děti. Ale mívají nějaký druh poruchy učení. Třeba dyslexii, dysgrafii a další jiné.

Někdy se jedná i o hyperaktivní děti, které se jen velmi těžko soustředí – porucha pozornosti.

Může se však také jednat pouze o to, že v běžných základních školách se probíraná látka učí velmi uspěchaně a děti nestíhají pochopit veškerou učební látku.

Bohužel v dnešní době se učitelé snaží v jedné vyučovací hodině probrat i více než jednu učební látku, a ani není příliš času na opakování a podrobnější rozebírání, takže děti dostávají špatné známky, nebo jsou dokonce nuceni ročníky opakovat, protože propadnou – někdy i opakovaně.

Také Vy, rodiče, kteří jste těmito zvláštními školami prošli, ve vzteku porovnáváte: „To víš, já přece vychodil/a jen zvláštní školu a nejsem tak chytrý/á jako kdybych chodil/a do normální školy.“

Nepodceňujte sebe ani Vaše děti, pokud je budou muset navštěvovat. Není to žádná ostuda a podceňování hlavně u dětí, bude spíše podkopávat jejich sebevědomí. Učivo na těchto školách je stejné, jako na jakékoliv jiné „základce“, pouze se vše probírá s určitými ohledy na potřeby a poruchy jednotlivých žáků a hlavně pomaleji.

Dnes se již tolik nebere zřetel na to, zda dítě vychodilo tu či onu školu, protože při nástupu do zaměstnání se bere větší ohled na to, zda mají výuční list či maturitní vysvědčení. Proto, pokud Vaše dítě tu zvláštní školu navštěvuje, mávněte jen rukou nad „škarohlídy“ a snažte se Vaše děti podpořit všemi možnými i nemožnými způsoby.

Škola je škola a ten kdo se posmívá, nemá asi všech pět pohromadě.