Bobeček.cz

Cestování s malými dětmi

Každá maminka a tatínek, kteří jezdí s dětmi na dalekou dovolenou, k babičce a dědečkovi přes polovinu republiky nebo mají společnou cestu ze školy a práce vědí, jak těžké je zabavit dítě na cestách. Pokud samozřejmě dítko neusne, jak se v mnoha případech stává. Některé děti se baví kochat přírodou a pozorovat věci, které z okna panelového bytu na sídliště nebo z okna domku na zahradu neuvidí. Co ale se zábavou pro děti, které při cestování nespí ani je pozorování okolí nebaví..?

Kazety do rádia

V obchodech jako je hračkářství či hudebniny jsou jednoduše k sehnání kazety s různými pohádkami nebo s dětskými písničkami o přibližné hodinové délce. Jsou pro každého finančně dostupné a je přece lepší odpustit si Vaši oblíbenou hudbu, do které Vám děti stejně mluví a umlčet je, zabavit pohádkami či písničkami.

Hra Tetris

Další oblíbenou zábavou pro dítě každého věku je Tetris. Hra má v sobě zabudovaných mnoho her, kterými se dítě může zabavit. Pozor ale aby jste si nenaběhli ještě více. Děti, které kvůli věku příliš hrám nerozumí, se baví hudbou, která hry doprovází. Hudba sice dítě zabaví, Vás ale po určitě době přivádí k nepříčetnosti.

Přenosná obrazovka

O přenosné obrazovce jste ještě neslyšeli? Možná ano a je pro Vás finančně náročná nebo vůbec netušíte o čem je řeč? Přenosná obrazovka připomíná větší tablet, ke kterému připojíte flash disk s pohádkami, kvalitnější přenosné obrazovky v sobě mají zabudovanou větší paměť a pohádky lze nahrát přímo do ní. Obrazovku připevníte k zadní části předního sedadla a dítě ani nedutá. Přenosná obrazovka Vám zaručí zabavení dítěte, každé má přece oblíbenou pohádku, od které se nemůžou odtrhnout.

Některou z výše uvedených variant by jste měli Vaše děti zabavit, tedy i ty nejnáročnější. Pokud se Vám to nepodaří, je nám líto. Vaše děti si pravděpodobně žádají Vaši pozornost! J Přejeme Vám mnoho úspěchů při zabavení dítek na cestách a klid pomůže cestování bez nehod.

Jak doma rozdělit rodinné finance

O to, kdo co doma zaplatí, se strhává často boj. Finanční situaci by si však rodina měla umět vyřešit sama, bez toho aniž by pak doma vznikaly rozpory. Nejlepší způsob je, pokud si muž a žena dají svoje finance dohromady a z nich se zaplatí nájem a poplatky, zvlášť si pak dají na stranu peníze na jídlo a každému se nechá určitá část pro jeho vlastní potřeby. Myslet bychom měli i na to, že je třeba šetřit a tak je určitě vhodné si také spořit určitou částkou měsíčně. Takto je vše rozděleno spravedlivě a nikdo by proti tomu neměl nic namítat. Realita však bývá často jiná.

Ve většině případů mnohem více peněz vydělává muž. Proto by měl také větší částkou přispívat na bydlení a domácnost. Muž pak nemá až takové potřeby kupovat si kosmetiku a oblečení a podobné věci, které žena ke svému životu nutně potřebuje, takže by měl buďto ženě poskytnout finance na tyto věci, nebo by jí měl nechat více finančních prostředků, které si ona sama vydělala na to, aby si tyto věci mohla obstarat. Pokud jsou na finanční situaci dva, vždy se to pak lépe táhne, a proto je velice dobré šetřit si i na horší časy, protože nikdy nevíme, co se může stát a do jakých problémů se můžeme dostat.

Další možností je to, že se jede půl na půl, což ale vůbec nemusí být spravedlivé a to právě z důvodů, že ženy mají většinou menší plat a větší potřeby. Pokud ale má v domácnosti vyšší plat žena, což se také samozřejmě může stát, tak pak je to nejspíše v pořádku. Ze zákona však mají manželé právo na stejný živontí standard a stejnou ekonomickou situaci.

Velmi záleží zcela jistě na tom, jak se ti dva doma domluví a úplně jiná situace nastává tehdy, kdy je žena na mateřské a veškeré placení pak zůstává na muži. I když si žena najde např. brigádu, stále je na tom většinou muž lépe. Tady pak je úloha muže a ženy co se týče placení jasná a není moc na výběr. Jasná pravidla v tomto směru by však měla zaznít ihned na začátku, kdy spolu dva lidé začínají žít, aby bylo jasné, kdo jakou částkou bude do domácnosti přispívat a jak si toto ti dva rozdělí.

Milostný život po porodu

Po porodu je milostný život odsunut úplně jinam, než jak to bylo dříve. Matka v první řadě musí být 6 týdnů v klidu a nesmí mít pohlavní styk. V této době se tělo matky čistí. Po uplynutí 6-ti týdnů může opět svůj milostný život nastartovat, ovšem otázkou je, jak moc se jí do toho chce. Někdo se na toto období velice těší a je nedočkavý, jinému jakoby ani nic nechybělo, protože má plnou hlavu starostí s péčí o miminko a na milostný život, jakoby ani čas nezbýval.

Ano je to skutečně tak. Miminko vás natolik zaměstná, že nebude vědět, čemu se věnovat dřív. Jestli kojení, přebalování, nebo uspávání miminka. Péče o miminko je náročná a my na to nejsme zvyklé, musíme fungovat na více jak 100%. Jedná se o dobu, která není pro ženu nikterak lehká, ale milostný život by neměla zanedbávat už jen proto, že by sexuální hrátky mohl partner hledat někde jinde.

První styk by měl být opatrný, protože i když od porodu uběhla nějaká doba, stejně to ženu může stále ještě bolet a být i nepříjemné. Muž by tedy měl být velmi opatrný a neměl by nic uspěchat. Důležitá je předehra a to, jak se ženě muž věnuje ještě předtím, než dojde k samotnému aktu. Při samotném aktu je pak třeba být skutečně jemný a dávat pozor. Je důležité ptát se ženy, zda ji to, či ono nebolí.

Při prvním pohlavním styku po porodu, po uplynutí šestinedělí, se může klidně stát, že bude žena krvácet. Nelekejte se toho, je to celkem běžný jev, který se může stát. Některé ženy se shodují, že jim pohlavní styk po porodu připomínal ten první v jejich životě. Někdy to tak může být.

Žena má přirozeně obavu z toho, jak to proběhne a mnohdy se neuvolní tak, jak by měla. Klidně si pro tuto chvíli pořiďte lubrikační gel, nebo i jiné erotické pomůcky, které ženě udělají dobře a pomohou jí se uvolnit. Velmi důležitá je také atmosféra.

Rodičovská dovolená

Když se řekne rodičovská dovolená, tak si většina lidí představí dobu, po niž se pobírá rodičovský příspěvek. Ovšem toto není zcela přesné. Jedná se pouze o jeden úhel pohledu, a to ještě o pohled rodičů, čili pohled osobní. Rodičovskou dovolenou totiž s rodiči prožívá i zaměstnavatel. Tomu nemusí být RD pochuti a klidně vám může dát jeho nelibost pocítit.

Na straně rodičů stojí pracovní právo.

Právě to upravuje RD i povinnost zaměstnavatele. Nejde jen o dobu strávenou krásnými povinnostmi s podporou rodičovského příspěvku. Je to také jedna z důležitých osobních překážek v práci. Po dobu jejího trvání musí zaměstnavatel, a je úplně jedno, jestli se mu to líbí nebo ne, omluvit nepřítomnost ženy či muže v práci.

Co všechno tedy obnáší rodičovská dovolená z pohledu pracovního práva? Mohou ji čerpat oba rodiče dítěte. Zákon hovoří dokonce i o tom, že ji mohou čerpat rodiče současně. O začátku a délce mohou rozhodovat sami. Matce dítěte může začít rodičovská dovolená ihned po skončení dovolené mateřské, otci může začít až po narození dítěte.

Může trvat do čtyř let věku dítěte. Lze ji přerušit a nastoupit do zaměstnání. Pak je opět kdykoliv možné začít ji čerpat. Doma mohou být s dítětem oba rodiče, ale příspěvek od státu dostane pouze jeden z nich.

O čerpání rodičovské dovolené žádá zaměstnanec zaměstnavatele písemně. Tak se předchází případným nesrovnalostem. Postačí dopis zaměstnavateli s uvedením od kdy do kdy žádá zaměstnanec rodičovskou dovolenou. Pokud není uveden rozsah čerpání rodičovské dovolené, má se za to, že žádá o její čerpání do tří let věku dítěte.

V době čerpání RD je rodič pod ochranou zákoníku práce a zaměstnavatel mu nesmí dát výpověď. Jednou výjimkou je situace, kdy dává zaměstnavatel výpověď z důvodu organizační změny. Tehdy může i rodič na RD dostat výpověď z pracovního poměru. I tak však zůstanou zaměstnanci zachované zákonné nároky – právo na odstupné.

Ochrana zákoníku před výpovědí se netýká prac. poměru na dobu určitou a na výpověď ve zkušební době.

Posledním dnem RD jsou nejpozději 4. narozeniny dítěte. Po sfouknutí svíček na dortu se musí rodič vrátit zpět do práce.

Čerpání rodičovské dovolené nesouvisí s dobou pobírání rodičovského příspěvku. Je možné čerpat rodičovskou dovolenou bez rodičovského příspěvku. Také je možné pobírat rodičovský příspěvek a nebýt na RD. Rodič může klidně chodit do zaměstnání.

Jak si získat autoritu u dítěte

Správná výchova je otázkou, kterou řeší spousta rodičů. Pravidlo na to, jak děti správně vychovat, ale neexistuje. Co dělat, abychom u dětí získali autoritu?

Samozřejmě, že jsou lidé, kteří mají přirozeně větší autoritu a pak jsou tací, kteří ji moc nemají. Vypěstovat si autoritu je ale mnohem složitější, než se může na první pohled zdát. Můžete se k dětem chovat jako ke kamarádům, ale oni vás nesmí brát jen jako toho kamaráda, ale musí z vás v určitých situacích cítit respekt. Nicméně získat si respekt je velice těžké.

Děti jsou prozíravé a vaše slabé stránky prokouknou. Kamarádský vztah je ale asi to nejjednodušší, protože tímto způsobem se vám dítě mnohem více otevře a nebude před vámi tajit věci, které by normálně nepřiznalo.

Sebedůvěra je důležitá

Samozřejmě nečekejte, že vás bude mít rádo každé dítě, protože nikdy se nezavděčíte nebo nezalíbíte každému. Vždy se najde někdo, kdo na vás bude mít odlišný názor od ostatních. Proto, aby z nás autorita vyzařovala, je třeba mít sebedůvěru. Ta je velmi důležitá proto, abychom si uměli prosadit to, co chceme.

Jen těžko budeme dítě přesvědčovat o tom, že by nás mělo poslouchat, když budeme mluvit potichu, schovávat se za něco a řešit to, jestli se při rozhovoru například neztrapníme. Není nutné křičet, i když toto si spousta lidí myslí a za tím si také stojí. Pokud budete hluční a budete působit jako diktátor, tak dosáhnete spíše toho, že budete neoblíbení a tak by to být nemělo.

Nekřičte

Křikem si určitě nepomůžete. Když už máte pocit, že se neovládáte, tak raději odejděte a v klidu si promyslete co dál. Lidem i dětem kolem vás naslouchejte a nebuďte k nim lhostejní. Nikdy nebuďte k dětem uzavřeni. Pokud mají nějaký problém, anebo s vámi o něčem chtějí mluvit, tak je vyslechněte. Musí vědět, že ve vás mají oporu, ale tuto oporu je třeba poslouchat.

Získat si autoritu není otázkou pár dní, ale je třeba na tom hodně pracovat.

Sebepoškozování – projev bezmoci, smutku, hledání úlevy a pomoci

Už jste se setkali s někým, kdo trpní např. depresí a své potíže řeší žiletkou, vidličkou, příborovým nožem nebo třeba jen nevinným párátkem? Náctiletých, kteří si vyberou fyzickou bolest a pohled na vlastní krev jako útočiště před problémy a snaží se tím si pomoci a také upozornit okolí na potřebu pomoci, stále přibývá. Jde přitom o citlivé lidi, jestliže si myslíte, že se musí jednat o naprosté asociály, velmi se mýlíte. Většinou jde o dívky, ale i o kluky a dospělé, kteří žijí v nefungující rodině, nemají s kým si popovídat a svěřit své problémy „vrbě“, která by jim naslouchala, porozuměla a pomohla. Často k sobě bývají abnormálně kritičtí, tíží je problémy ve škole, s přáteli, láskou nebo jinou pro některé „banalitou“.

Sebepoškozování už na základní škole

Navštívíte-li Dětskou psychiatrickou kliniku UK 2. LF a FN Motol v Praze, můžete se přesvědčit o tom, že se zde vyskytnou i případy dětí navštěvující např. šestou třídu ZŠ! Častějšími případy jsou dívky, chlapci se upnou např. k vybití agrese sportem. Tak, jako je pro dospívající módní kouření, zkoušení a experimentace s drogami, stejným vzorem se může stát sebepoškozování. Sebepoškozování je totiž návykové a dá se říct, že je to druh drogy a mezi mladými je „nakažlivé“.

Místa nejčastěji postižena řezáním, škrábáním …

Nejvíce si osoby ubližují žiletkami na končetinách, ať už rukách, nohách, tak i na břiše a zádech. Občas se můžete setkat i s polykáním cizích předmětů nebo pálením se cigaretami, to však bývá zřídkavé. Ti, kdo se k sebepoškozování uchýlí, uvádějí, že ze zkoušky pár „zářezů“ se stane potřeba udělat jich víc a i když to nakonec nenávidí, zároveň pocit s touto činnosti milují.

Hojení, jizvy a následky

Na rukách i jinde po těle pak vznikají různě hluboké řezné či jiné rány. I když se zahojí, často po nich zůstanou dobře viditelné jizvy. Tělo se tak stává důkazem toho, k čemu docházelo a může osobám způsobovat mnohé potíže. Nosí chtě nechtě dlouhé rukávy, kalhoty, stydí se, obávají reakcí… z čehož plyne pochopitelně sociální izolace alespoň v částečném pojetí. Jizvy se dají odstranit odborně, jde však o nákladnou a nepříjemnou zkušenost.

Pokud se vaše dítě rozhodne pro sebepoškozování, nebo vy sami se sebepoškozujete, je nutné vyhledat lékařskou pomoc! Rady kamarádů ani rodičů v tomto případě nejsou dostačující. Nepomůže nemocnému snaha „otevřít oči“, vysvětlit, poukázat na jizvy… potřebuje terapie, které mu poskytne jen kvalifikované zařízení.

Dětský psycholog neznamená, že jste jako rodiče selhali

Dost možná i vy patříte mezi rodiče, kteří si neví rady s něčím, co má vliv na psychiku dítěte, a tak se chcete poradit s odborníkem. Pokud má vaše dítě psychický problém, neznamená to, že jste v něčem museli nutně selhat, ale pouze si nevíte rady, jak správně celou situaci řešit. Proto si jdete pro radu přímo k dětskému psychologovi.

Není to žádná ostuda a situaci, se kterou si rodiče neví rady, řeší velmi často s dětským psychologem. Je pravda, že jste mohli při výchově udělat chybu, ale chybovat je lidské a pokud chcete toto napravit, tak je dobře, že vám to není lhostejné, ale jste rozhodnuti situaci začít řešit.

U dobrých psychologů je dlouhá čekací lhůta, s tím počítejte. Psycholog je dnes doktor, který je běžný stejně jako třeba oční, nebo kožní lékař. Jsou děti, které mohou těžce nést rozchod svých rodičů, nebo jim dělá problém začlenit se do kolektivu a podobně. Vy si v této situaci nemusíte vědět rady, ale psycholog bude vědět, jak s dětskou dušičkou pracovat, proto je více než vhodné se s ním poradit a pravidelně k němu se svým dítětem docházet.

Stejně tak jako my, dospělí, mohou totiž mít někdy i velmi vážné psychické problémy naše děti. Pokud chcete k dětskému psychologovi docházet, je potřeba nejprve doporučení od dětského lékaře. V opačném případě si musíte platit služby psychologa a mnohdy to bývá velmi drahé. Cena se pohybuje od 500 – 1000 Kč za hodinu a spočítejte si, kolik hodin zde musíte být proto, aby léčba přinesla nějaké výsledky.

Sama jsem sháněla dětského psychologa v našem městě a musím říct, že to nebyla žádná legrace. Všichni dobří psychologové měli čekací lhůtu až 3 měsíce a já potřebovala problém se svou dcerou řešit co nejdříve a tak jsme se objednaly k dětskému psychiatrovi, kam nás vzal i bez doporučení a bez platby, stačí prý donést průkazku pojištěnce. I tak jsme ale na volný termín čekali přes měsíc.

Proč tolik párů nemůže mít děti

Neschopnost otěhotnět je v posledních letech velmi častá a důvodů je hned několik. Dříve ženy rodily děti velmi brzy. Nebylo výjimkou, že v 18 letech se stala žena matkou a právě v tomto období není vůbec těžké otěhotnět. Dnes je ale těhotenství odkládáno na neurčito a lidé se pak potýkají s tím, že se jim nedaří počít miminko.

S rostoucím věkem, roste také riziko toho, že se vám otěhotnět nepodaří a budete muset podstoupit umělé oplodnění. Věk po třicítce, natož tak po čtyřicítce, je už pro ženu riskantní a může se stát, že přirozenou cestou už to nepůjde. Stejný problém řeší jedna třetina našich obyvatel.

Tím, že miminko odkládáme riskujeme, že schopnost otěhotnět nebude jednoduchá. Jenže doba je taková, že lidé nejprve myslí na vzdělání, potom si budují kariéru a šetří peníze na to, aby si zařídili domácnost, pořídili automobil a pak teprve myslí na rodinu. Je to samozřejmě v této době přirozené, protože pořizovat si dítě do ničeho je holý nesmyls a doba tomu chce, abychom o dětech přemýšleli tak, jak přemýšlíme. Naše maminky si nás mohly dovolit mít brzy, protože dostaly vždy práci, dostaly i byt a jediné, co bylo překážkou byl fakt, že je otec na vojně, nebo má vojnu ještě před sebou.

Dnes je tomu jinak. I když je třeba zařídit si spousty věcí a vybudovat si kariéru, tak bychom početí neměli až tak odkládat. Určitě to není dobré a nemuseli bychom se pak početí přirozenou cestou vůbec dočkat.

Neplodnost ale může také způsobit psychické vypětí z toho, že se od nás něčeho žádá a my nejsme schopni tomu dostát. Nejvíce tlaků vzniká ze stran rodičů a okolí. To, že chceme skutečně miminko, však musí vstát z naší hlavy a při tom, kdy se o něj pokoušíme, nesmíme myslet na to, že to je našim cílem, ale že pokud to vyjde, bude to fajn. Není nutné na to jakkoliv myslet, protože psychika vám pak zabrání a na otěhotnění má ohromný vliv.

Kam s dětmi v zimě

V zimě je počasí samozřejmě takové, že se nic moc, kromě lyžování, bobování a bruslení venku dělat nedá, a pokud není sníh, tak jediné, co je možné, je chodit na procházky. Děti ale chtějí víc. Procházky pro ně nejsou až takovou zábavou, jako věc, která je baví, nebo motivuje.

Pokud se najde aktivita formou zábavy, pak jsou děti nadšené. V zimě se jim bude líbit na výtvarném kroužku, na keramice, v tělocvičně nebo třeba na literárním kroužku. Zní to sice pořádně nudně, ale literární kroužky jsou dneska naprosto o něčem jiném, než to, na co jsme byli zvyklí my, když jsme byli v dětském věku.

Kroužky jsou více promyšlené. Například v tom literárním se nejen čte, ale i hraje a to je to, co děti potřebují. Ony si chtějí hrát a ne jen sedět a poslouchat, co do nich někdo dostává. Proto jsou kroužky prolnuté s hraním, se začleňováním pohádkových postav do reality a také je velmi důležité, aby děti rozvíjely své myšlení a uměly se projevit i manuálně a proto mohou například vytvořit svůj vlastní komiks.

Kroužky, které jsou jednotvárné, děti nudí, proto jsou vymýšleny tak, aby se tam malí človíčkové těšili. V dnešní době je toho na výběr opravdu mnoho a děti si mohou vybrat z velkého množství zábavných kroužků, na které potom rády chodí.

Jakmile začne počasí trošku přát, je vhodné s dětmi vyrazit ven a sledovat, jaké akce se kde konají a co se zde může dít. V každém větším, ale i menším městě, se potom můžete těšit z různých dětských akcí, které se tu pro ně připravují. Většinou jsou tyto akce připravovány školkami, školami, obcemi, nebo občanskými sdruženími. Vymýšlí se po celý rok něco a už je minulostí fakt, že se něco koná pouze na Den dětí, 1.června. Děti rády soutěží a tak se pořádají soutěže, které se mohou konat jak venku, tak i třeba v tělocvičně. Většinou jsou připraveny odměny pro každého, kdo se účastní a nejen pro vítěze.

Udržujte své tělo v kondici s pomocí doplňku stravy s názem Colostrum

O dobrou kondici stojí každý z nás, ne všichni si ale dopřáváme vše, co by naše tělo potřebovalo. Pro ty, kteří pravidelně cvičí, udržují se v kondici a chtějí si dodávat vše, co je třeba, je tady vyvážený doplněk stravy s názvem Colostrum.

Colostrum je pro náš organismus výborným zdrojem bílkovin (minimálně 45%) s imunoglobinem G (minimálně 15%). Jde o důležitý zdroj výživných proteinů, uhlovodanů, tuků, minerálů a vitamínů. Obsahuje rovněž několik desítek biologicky aktivních molekul, které pozitivním způsobem ovlivňují jak imunitní systém, tak správný růstový vývoj. Colostrum obsahuje velmi zdravé kravské mléko, které je tělu velmi prospěšné.

Jaké je dávkování

Doporučené dávkování je 1-6 tablet denně. Je to velmi individuální. Pokud má člověk sedavé zaměstnání, pak postačí jedna tableta denně. Osoby s aktivnějším stylem života by měly užívat 2 tablety denně a osoby s náročným životním stylem potřebují 3 tablety denně. Rekonvalescenti a osoby s intenzivním a stresujícím životním stylem by měly užívat 4-6 kapslí denně v průběhu 2-4 týdnů. Posléze je třeba snížit dávku na 1 kapsli denně.

Jedno balení Colostrumu obsahuje 60 kapslí o ceně 248 Kč. Na následující webové stránce je také možné poradit se s lékařem, máte-li nějaké nesrovnalosti: http://www.prozdravi.cz/colostrum.html. Na téže stránce je možné doplněk stravy Colostrum objednat.

Co byste neměli přehlédnout

Jde o doplněk stravy, který není vhodný pro děti do 3 let a nejedná se o náhradu pestré stravy. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. V případě že si všimnete negativních vedlejších účinků (vyrážka, žaludeční potíže, chřipkové projevy), snižte denní dávku tak, aby byl dobře snášen. Negativní vedlejší účinky většinou po několika dnech ustoupí, v jiném případě kontaktujte lékaře. Skladujte na chladném a suchém místě při pokojové teplotě 15-30 °C. Chraňte jej také před přímým slunečním zářením a dejte ho mimo dosah dětí.

Podpořte své tělo a dodávejte mu přesně to, co potřebuje.