Puberťáci Archives - Strana 3 z 4

Domácí masky v boji proti akné

Hodně dívek i kluků trpí na akné, mnoho z nich ale zatím nevyzkoušelo žádnou domácí pleťovou masku. Akné není lehké se zbavit, ale existují masky, které si můžeš udělat sama doma a pleti přímo pohádkově pomůžou.

Pokud trpí ale opravdu rozsáhlým akné, pak pleti nepomůže sebelepší maska. Také je potřeba zjistit svůj důvod akné. Pokud není o pleť dostatečně pečováno, pak pleťová maska zabere, pokud je původ akné spíš po hormonové stránce, zkus zajít za dermatoložkou a až poté léčbu doplňovat i maskami.

Důležitým krokem u každé masky je to, aby pleť byla dokonale odlíčená a vyčistěná. Jinak účinky nebudou žádné.

Kvasnice

Rozmělněné droždí smíchej s vodou. Poté nanes na pleť. I když ti to nebude zrovna dvakrát vonět, účinky jsou přímo kouzelné. Droždí tvou pleť vyčistí, má protizánětlivé účinky a zanechá hladkou pleť. Proto se určitě nenech zastrašit vůní a vyzkoušej to.

Okurka proti mastnotě

Nastrouhej salátovou okurku, její šťávu pak smíchej s několika lžícemi bílého jogurtu nebo tvarohu a citronové šťávy. Vše míchej spíše do hustší konzistence. Poté směs nanes na pleť a nech ji zaschnout. Maska pomůže při otocích očí, kruzích pod očima, zbaví pleť přebytečného mazu.

Maska z aspirinu

Maska z aspirinu tvou pleť rozjasní a pomůže i proti akné. Pokud máš ale na obličeji z akné krvavé stroupky, s touto maskou bys měla počkat, než se tvá pleť alespoň trochu uzdraví.

Do skleničky dej 2-3 tablety aspirinu, zalij lžičkou vody a nech prášky rozpustit. Poté smíchej s 1-2 lžičkami medu. Tuto hustou hmotu si pak nanes na obličej. Masku po 15 minutách důkladně smyj vlažnou vodou.

Jak správně vychovávat své děti?

Don Bosco řekl:

„Vícekrát se mě ptalo mnoho lidí, jaké užívám metody, když s takovým zdarem uvádím mládež na cestu ctnosti. Vždy jsem odpovídal: Preventivní systém a láska! Je to systém, který jedná s každým mladým člověkem jako s přítelem a takovým jej i činí. Ve snu, který se mi zdál v devíti letech, mi Paní, která mi poručila, abych se zamíchal mezi skupinu hrubých klejících chlapců, řekla: „Ne bitím, ale vlídností a láskou máš získat tyto své přátele.“ Místo chlapců byla přede mnou v té chvíli záplava divokých zvířat: kozlů, psů, kocourů, medvědů. A Paní řekla: „Zde je tvé místo. To, co teď uvidíš, budeš uskutečňovat dobrotou u mých dětí.“ V té chvíli se z divokých zvířat stali bílí, přítulní beránci…“ Don Jan Bosco (1815-1888)

Na tomto citátu známého učitele a vychovatele žijícího v 19. století je notný kus pravdy a vlastně všechno z toho, co navrhl už v době před dvěma staletími se dá aplikovat na výchovu dnešní mládeže. Pokud si uvědomíme, že příklady táhnou, a ne jen slova, ať už v podobě zákazů a příkazů, máme zpola vyhráno. To je onen preventivní systém. Ten, kdo má rád sebe, má rád i své okolí, svou rodinu, příbuzné a v neposlední řadě i své děti.

Pokud je naše dítě pro nás něčím výjimečným, někým, koho si vážíme a snažíme se mu předat to nejlepší ze sebe, pak tam funguje i druhý činitel, láska. Je pravda, že přísností a krutým zacházením si možná vysloužíme strach a jakousi formu respektu, která se ovšem můžeme kdykoliv zvrhnout, a to když ukážeme svoji slabost a chceme taky politovat.

Když ale otevřeme své srdce a duši a okolí pochopí, že jim dáváme nahlédnout dovnitř do naší duše a že se s nimi chceme podělit o své vnitřní já a o to, co je podle nás nejvzácnější, pak můžeme získat spřízněnou duši. Pak můžeme obrátit to „stádo“, tu mládež, tu verbež na beránky, na přítulné kamarády a mazlíčky.

Fejsbuček pro všechny! A zadarmo!

Facebook button count is wrong, use RealShare — Autor obrázku: birgerking

‚Úúúú, někdo mi lajknul statůsek! Musím mu na oplátku lajknout fotečku! A nebo mu pošlu invajtík na farmičku!‘ zavřískne jedna super cool puberťačka, načež druhá prohlásí, že jí její postík na zdi komentne. Myslím, že mladí sice rozumět budou, ovšem lidé, kteří jsou ještě Facebookem apod. nedotčeni, budou jen sedět a přemýšlet, co je to statůsek a lajknutí.

Lidé na těchto sociálních sítích tráví čím dál více času. Dnešní děcka si sednou k fejsu a prodřepí u něj celý den a komentují a lajkují, co se dá. Dám jeden příklad za všechny:

Venku začalo sněžit. Normální děti půjdou ven a budou se radovat z toho bílého potěšení, fejsbukaři si sednou k počítači, nažhaví internet a napíšou status, že sněží a jak je to super a bomba. Tenhle status si přečtou další a olajkují a okomentují slovy, jak je to hustý. Najdou se i lidé, kteří jsou mrzutější a neumí se radovat i elektronicky a pro změnu píší status, jak jsou ti první trapní, že píšou, jak masakrózně sněží. Naprosto zbytečný čas strávený na internetu.

Víte, jak se dříve na táborech a na dovolené vyměňovaly adresy nebo čísla pevných linek? Těm dnům je, myslím, navždycky konec. Dnes se vyměňují domény na fejsu. A kdo nemá vytvořený účet, tak jakoby neexistoval.

Další ztráta času jsou hry jako třeba farma. Lidi jsou úplně zbláznění do sázení cibulí a dojení koz, i když je to jen jako. Posílají dárečky v podobě dřeva nebo hřebíků ostatním a otravné zprávy, zvoucí ke hraní této hry. Proč?

Takhle bych mohla pokračovat dál, ale musím končit, protože musím lajknout svojí kámošce asi dvoustou fotku ní v zrcadle a musím si sklidit svojí pšenici, jinak mi uhnije.

Otročení dětí

V mnoha zemích i kulturách, stejně jako v mnoha Vašich domácnostech, narážíme na využívání dětí. Někdy se může jednat o pouhé drobnosti, které Vy, jako rodiče, chcete po Vašich dětech.

worst car wash ever * — Autor obrázku: woodleywonderworks

Někteří rodiče jsou někdy příliš lenivý nebo dokonce unavení, a proto své potomky žádají, aby tu nebo onu činnost udělaly za ně. Lze se ale také setkat s tím, že rodiče své děti využívají záměrně. Udělat tohleto nebo támhleto, přinést či odnést tohle či tamto.

Bohužel tento fenomén je stále častějším jevem. Proč by přeci dospělý zvedl své pozadí, aby šel umýt nádobí, zapnout pračku, pověsit prádlo, zamést podlahu, vysát koberec, vynést koš či dojít nakoupit, když to přeci za ně může udělat jeho puberťácký potomek!

Ono sice dětem vůbec neuškodí, když pomohou s chodem domácnosti, ale vše má své hranice. Využívat například pouze jednoho ze sourozenců, není právě tím nejvhodnějším řešením. Rodiče, kteří svým dětem zadávají různé úkoly i v okamžicích, kdy to mohou jít udělat oni samotní, pak je to již hrubé zneužívání situace.

Jedno z dětí se bude povalovat na posteli nebo se věnovat svým oblíbeným činnostem a druhé bude doma doslova „otročit“. To je typická ukázka upřednostňování některého z dětí. Nedělejte to, pokud chcete rozdělit domácí práce mezi členy rodiny, pak to udělejte spravedlivě a rovným dílem.

Pokud to jde, udělejte danou věc samy a neposílejte to dělat dítě, a už vůbec ne věci, které by měli dělat dospělí. Mohlo by dojít k nehodě. Ony Vám nohy ani ruce neupadnou a děti Vám mohou pomoci s jednoduššími úkony, jako jednou za den umýt nádobí a Vy si pak vezmete na starosti další várku nádobí po jídle.

Prostě se o vše podělit, nikoli využívat situace nebo Vaší nechuti v daném okamžiku cokoliv dělat.

Bohužel se, ale také lze setkat s tím, že lidé své děti prodávají, jako levnou pracovní sílu a dokud je nezastaví příslušné úřady, nemají šanci se vymanit z celodenní dřiny sedm dní v týdnu. S touto situací se nejčastěji setkáváme v souvislosti s fanatismy nebo sociálně a finančně slabšími v naší zemi stejně jako v jiných státech a zemích.

Takže, milé děti, snažte se rodičům v domácnosti pomáhat dle Vašich schopností a dovedností! Budete za to zcela jistě pochváleni.

A, Vy, milý rodičové, nebuďte lenivý. Neubude Vás, když některé činnosti raději uděláte samy!!!

Malování a líčení dívek

Už v dětství se každá malá holčička ráda maluje maminčinými malovátky. Rády se potají proplíží k místům, kde si maminka své malovátka schovává, a nenápadně se jich zmocní. Dokáží si poradit i s místy ve vyšších polohách a postačí jim k tomu jedna židlička nebo stolička.

Jakmile se těchto, pro ně zajímavých věciček zmocní, tak se každá maminka může připravit na to, že jí ze všech malovátek zbyde asi tak polovina. A zbytek skončí buď na samotné holčičce, v ústech, nebo na zdech či nábytku.

Rtěnka rozmazaná po obličejíčku dívenky od ucha k uchu, barevné oční stíny táhnoucí se po celém čele, tužkou na oči udělané pihy krásy po obou tvářích, popřípadě make – up, pudr či tvářenka bude přes všechny předchozí zkrášlovací procedury.

Finální výsledek? Vaše holčička bude zcela určitě vypadat v obličeji, jako malý klaun a další část těchto výrobků bude na oblečení a v okolí místa, kde se holčička rozhodla zkrášlovat.

A aby toho nebylo málo, svými zapatlanými prstíčky a ručičkami bude dělat různé obrazce po zdích, dveřích a nejbližších kusech nábytku. Zbytky zlomených rtěnek se budou povalovat po podlaze a navíc rozšlapané, protože v zápalu boje s malovátky si ani nevšimne, že po nich dupe.

Pak maminku čeká nejen praní prádla, ale i pořádný úklid, a co víc i koupě nových malovátek.

Starší dívky pak již mají, po náležité průpravě od maminky a zkušenějších kamarádek, o náležitý vzhled pečlivě postaráno. Dokáží se zkrášlit během několika minut a za pomocí jen několika malovátek. Bohužel to občas s množstvím použitého make – upu či moc výrazných očních stínů přeženou, a Vám jako jejich rodičům se to nebude příliš líbit.

Proto většina rodičů svým dcerám říká, že se líčit mohou, ale střídmě a s rozvahou. Většinou si ale dívky i s tímto problémem dokáží poradit. Vezmou si veškeré potřebné věci s sebou do školy a nalíčí se dle svého gusta při přestávkách.

Collective Lipsticks — Autor obrázku: egonzalesmarquez

Je to už jakási tradice, že se o přestávkách ve škole většina dívek sesedne u jedné lavice, vybavené vším potřebným. Veškerá líčidla jsou rozložena po celé délce lavice a každá z dívek si vybere ze všech nabízených možností tu nejvhodnější, která se jí nejvíce líbí, či po poradě ostatních dívek jí nejvíce sluší. Jakmile se vytasí se zrcátky, okamžitě se pustí do díla. Pokud se jim výsledná fazóna nelíbí, použijí odličovadla a zkusí to znovu, dokud nebudou všechny dívky dostatečně spokojeny se svým zjevem.

Každá dívka či žena má svůj vlastní vkus a styl, kterého se snaží držet a pokud mohou, poradí se s někým, kdo má s líčením více zkušeností, než ony samotné.

U malých holčiček je to spíše úsměvné, když ji načapete s rtěnkou rozmazanou přes půl obličeje a křikem, abyste se podívaly jak je krásná a jak jí to sluší. U starších nevhodné líčení může dospět až ke zdravotním problémům s pletí.

Takže, milé dívky, pokud jste v líčení nováčci, zeptejte se maminek, nebo starších kamarádek, jak na to.

A Vy, milé maminky, pokud nechcete přijít o vlastní sadu na líčení a zkrášlování, kupte Vašim dceruškám dětské sady na malování, které jsou v dnešní době již běžně k sehnání.

Slovo „lehké“ z úst učitelů

Obvykle většina žáků či studentů šílí, když učitel opět řekne, že je něco lehké. Ano, učitelům se to mluví, když se nejspíš narodili s přirozeným talentem pro daný předmět, vystudovali jej a učí ho už několik dlouhých let. Na co ovšem učitelé mnohdy zapomínají je to, že ne každému jde všechno, a že žáci či studenti musí umět X různých předmětů, na rozdíl od učitele, který učí předmět pouze jeden.

Někomu to jde

Samozřejmě, že není pravidlem, že všem všechno nejde. Rozdíl ovšem je, má-li někdo pouze dobrou paměť a dokáže se tak mnohdy doslovně naučit vše, co je napsáno, a umí-li někdo alespoň většinu teorie použít v praxi, anebo ji i vysvětlit vlastními slovy.

Takových studentů si učitelé mnohdy váží mnohem více než těch, kteří se pouze naučí to, co si napíší, ale vysvětlení vlastními slovy se od nich nedočkají.

Berme to s nadhledem

Ne vždy jim můžeme mít za zlé, když o něčem říkají, že je to lehké. Sami učitelé totiž mnohdy neumí rozlišit nebo pochopit, že právě předmět, který oni učí, se může ostatním protivit, anebo jim zkrátka nejde. Někdy to ale ani nemusí být samotným předmětem, jako učitelem, resp. formou výkladu. V takových případech si to pak obvykle berou učitelé velmi osobně.

Na něco je potřeba talent

Lenost je jednou z mnoha metel lidstva …každá teorie se dá naučit, a to min. vlastními slovy. Co už je ovšem horší, že existují i předměty, které se naučit nedají, a člověk na ně zkrátka potřebuje mít talent či logické chápání. Největším problémem mnoha studentů bývá matematika. A i když nejsou někdy postupy moc složité, i přesto je studenti nechápou, anebo je zkrátka jenom neumí aplikovat v rozdílném příkladu, než na jakém se to učili.

Buď a nebo

Pokud patříte k těm, kteří zkrátka postrádají logické chápání a v matematice nikdy mít dobré výsledky nebudou, zaměřte se na teoretické předměty. Ukážete-li totiž nejenom rodičům, ale i ostatním učitelům, že Vám nejde např. pouze matematika, ale teoretické předměty naopak zvládáte velmi dobře, jistě na Vás získají zcela nový pohled.

Sprostá slova

Milionům rodičů na celém světě jde hlava kolem ze slovníčku sprostých slov jejich potomků. V duchu si zcela jistě říkáte, že i Vy samotní, máte velmi vytříbený slovníček sprostých slov, ale na Vašeho potomka rozhodně nemáte.

Přemýšlíte usilovně, kde k tolika sprostým slovům přišlo, když Vy se před ním snažíte mluvit slušně, popřípadě nahrazujete sprostá slova, pokud si potřebujete ulevit, jinými přirovnáními, mnohem slušnějšími než originály, který máte na jazyku.

Nejste na vině vždy Vy, jako rodiče, postačí, aby sprostá slova zaslechly v MHD, nebo v autobusu cestou do školky nebo školy. Někdy postačí i to, že je zaslechnou někde venku mezi lidmi při nákupu v obchodě, nebo bohužel dokonce i na dětských hřištích od ostatních dětí. Velmi často se stává, že Vás Vaše dítě překvapí novým sprostým slovem, poté co přijde ze školky domů a Vy jen „vyvalíte“ oči, že zrovna Vaše dítě takové nehorázné slovo, dokázalo vypustit z úst.

Jediné řešení je takové, že se budete snažit Vašemu dítěti neustále opakovat, aby taková sprostá slova neříkalo nebo ho nahradilo jiným, mnohem slušnějším.

Bohužel se najdou i tací rodiče, kteří řeknou svému potomkovi, že pokud chce nadávat a být sprostý, ať to dělá někde za rohem, kde ho neuvidí a hlavně ani neuslyší. Nedá se nijak zamezit tomu, aby se zrovna právě Vaše dítě nenaučilo mluvit sprostě, pouze se to snažit omezit či zjemnit.

Je snadné to zaslechnout mezi jinými členy rodiny, stejně jako od cizích lidí, které někde potkáte. Lze to zaslechnout i v rádiu v textech písní či ve filmech v televizi.

Děti jsou velmi vnímavá stvoření a hlavně ty malé rády opakují slova, která slyší kolem sebe. Ani samy netuší, co dané sprosté slovo vlastně znamená. A co hůř, někdy i po Vás vyžadují vysvětlení tohoto pro ně neznámého výrazu.

Pokud se jedná o slova, která se používají i v běžné mluvě, jako označení domácích chovných zvířat, pak postačí, když dítěti řeknete, že se jedná o zvířátko, a že takové označení se lidem neříká. Pouze pokud chtějí označit právě dané zvířátko, ale nikdy ne člověka. Že by se dotyčný mohl velmi urazit, kdybyste ho takto označily a nemuselo by to pro něj dopadnout dobře.

Některé děti, které takto budou označeny mohou reagovat i fyzickou odplatou a pak Vaše dítě může domu přijít ze školky či školy s „jojem“ na oku.

Po každém sprostém slovu požadujte nějaký trest formou úklidu. Za jedno prosté slovo, jedna uklizená hračka, s ním si dítě nesmí po určitou dobu hrát. V případě starších dětí můžete například jako trest za sprostou mluvu, požadovat strhnutí jedné koruny za každé nevhodné slovo, a to z jejich kapesného nebo dalších deset minut navíc při domácí přípravě do školy.

Děti a internet

Pokud jsou Vaše děti příliš malé, nikdy jim nedovolte, aby si hráli s Vaším počítačem! Může se totiž velmi snadno stát, že se z Vašeho počítače nenadále ztratí důležitá data nebo ho dokonce mohou zablokovat. Vy pak strávíte mnoho hodin tím, že se budete snažit obnovit tyto data nebo ho odblokovat.

Dnešní doba je však velmi rychlá a i malé děti dokáží s elektronikou zacházet velmi obstojně. Internet je však velmi důležitý už i při výukách ve školách a učitelé sami požadují vypracování domácích úkolů pomocí internetu. Proto je velmi vhodné zavčasu zablokovat nevhodné webové stránky, aby k nim Vaši potomci neměli přístup.

I samotný počítač je dobré si zaheslovat tak, aby Vaše dítě tak snadno toto heslo nezjistilo a nezneužívalo počítače v době, kdy Vy nejste právě doma. Záleží ale čistě na tom, jak moc svému potomkovi důvěřujete a dovolíte – li mu počítač používat i v době Vaší nepřítomnosti. Pokud jsou již děti větší a dostatečně vyspělé, dokáží velmi dobře internet ovládat, možná i lépe než Vy samotní. Jsou schopni ovládat e – maily, sociální sítě i běžné vyhledávání dat.

Co se týče sociálních sítí, jako facebook a podobné sítě, je občas dobré být velmi obezřetní. Někteří rodiče se uchylují se kontrolování komunikace, kterou jejich potomci vedou se svými vrstevníky, nebo prochází seznam přátel, aby věděli, s kým jejich děti komunikují. Právě sociální sítě rádi zneužívají pochybné osoby, které využívají naivity a nevědomosti mladistvých k lákání a navnazování k různým prostopášnostem.

Z jedné strany se dá velmi dobře pochopit, toto jednání rodičů, jejich kontroly a obavy a někdy i opodstatněný strach ze zneužití, ale na druhou stranu, si děti mohou připadat jako pod drobnohledem. Nelíbí se jim, že Vy, jako rodiče, lezete do jejich soukromí a čtete si jejich soukromou korespondenci s jejich láskami či kamarády. Většinou to děti řeší tím, že veškeré uložené zprávy na sociální síti vymažou.

Oops, Oh No! Henry shows the kids Kid Pix — Autor obrázku: Jennie Faber

Milý rodičové, snažte se též pochopit pocity Vašeho dítěte, připadá si, že znevažujete jeho soukromí a zcela jistě se mu to nebude líbit.

Nejlepším řešením pak je, posadit se s Vaším potomkem a snažit se mu vysvětlit důvody Vašeho jednání, o Vašich obavách, aby se jim něco nestalo. Že se snažíte jednat pouze pro jejich dobro a nesnažíte se ničit jejich soukromí.

Nechtějte znát heslo k této sociální síti, protože tím si alespoň bude moci uchovat trošku toho pocitu soukromí. Požádejte je o to, aby Vám samy ukázaly obsah a to jen na nezbytně nutnou dobu.

Ani Vám by se jistě nelíbilo být na místě Vašeho dítěte.

A, Vy, milé děti, rodiče pouze mají strach o svá „kuřátka“ a snaží se je za každou cenu chránit. Neberte to jako nabourávání do Vašeho mladického života, a že až ,Vy, samotní budete ve věku Vašich rodičů a budete samy mít děti, budete zcela jistě jednat stejně.

Zakázané ovoce chutná nejlépe – druhá část

Je třeba zakročit včas!

Pokud zjistíte u svého dítěte (dětí), že se začalo zajímat o alkohol a o cigarety, neváhejte a včas to podchyťte! Ovšem ne vždy musí být jevení zájmu (resp. zjištění, o co vlastně jde) bráno tak, že jsou již zkušenými konzumenty alkoholu a že kouří krabičku cigaret denně.

Dětem by se rozhodně neměly tyto návykové látky zastiňovat, ale právě naopak – už od malička jim klást na srdce, že je to škodlivé a že to může člověka i zabít – ovšem ať uděláte, co uděláte, v okamžiku, kdy Vaši potomci objeví podstatu nočních klubů, do kterých se chodí velká spousta mládeže o víkendu bavit, stejně tomu nezabráníte.

Pokud už je Vaše dítě starší a běžně kouří, pije alkohol, anebo obojí, už je poměrně pozdě začít něco zasahovat.

Co je horší? Alkohol nebo cigarety?

Zatímco požití alkoholu ve větším množství má za následek motání hlavy, bolesti hlavy a mnohdy i bolest žaludku, cigarety nikoliv. Cigarety jsou obecně brány jako zdraví škodlivější než alkohol, protože obsahují mnohem více škodlivých látek, mj. i spoustu jedů (jedním z nich je třeba jed na krysy).

Cigarety se také pro mnohé stávají mnohem návykovějšími – a ne vždy to má na svědomí nikotin, ale spíše zvyk a pocit, když držíte a kouříte cigaretu a třeba si tím i zkracujete čas. Velkým plusem ovšem je, že čím starší člověk je, tím je chápavější (do jisté výše věku), a tak je velká šance, že si i Vaše děti uvědomí (obvykle až po ukončení SŠ), že na cigaretách a alkoholu není moc dobrého.

Zakázané ovoce chutná nejlépe – první část

Děti a jejich touha objevovat stále nové a nové věci. Mnohdy se to může zdát i roztomilé, zejména, jsou-li to ještě batolata či děti do 4 až 5 let, ovšem jak čas plyne a děti chodí do školky a posléze do školy, stále se více a více vymykají výchově a pochycují spoustu nových věcí, slov, názorů a myšlenek …jejich chování se pomalu ale jistě mění i přesto, že děláte pro správnou výchovu maximum.

Nedávejte vždy zavinu sobě nebo svému partnerovi (partnerce), že není Vaše potomstvo vychování přesně tak, jak jste si přáli a jak jste ho celá ta dlouhá léta směřovali.

Alkohol a cigarety

Hlavním důvodem, proč chtějí děti pít alkohol a kouřit cigarety je, dnešní „zkažená doba“. Dnes už tyto zlozvyky nejsou způsobeny především tím, že to vidí doma u svých rodičů či u svých příbuzných, ale většinou si myšlenku popíjení alkoholu a kouření přináší ze školy od svých spolužáků či od mimoškolních kamarádů.

Fakt, že jim ani jedno nechutná a je jim z toho ve většině případů špatně, je ale stejně neodradí a zvesela v tom pokračují.

Jedním z hlavních důvodů, proč s tím vůbec náctiletí začínají také je, že si díky tomu připadají starší, drsnější a tudíž přitažlivější pro děvčata – ovšem opak je nemálokdy pravdou.