Nástup do školy versus odložení školní docházky
Rodiče mají ambice své dítě dát do školy úderem šesti let, ale je velmi důležité zvážit, zda je dítě dostatečně zralé, jak po stránky emocionální, tak po stránce motorické, sociální, logopedické. Správné načasování počátku školní docházky je nesmírně důležité a předčasný nástup, jakož i zbytečný odklad školní docházky může poznamenávat osobnost našeho dítěte na dlouhou dobu. Rodiče by měli konzultovat záležitost s třídním účitelem, s logopedem, s učitelem, který má dítě na kroužky, ale taky nezapomínat v případě pochyb navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu.
Pokud se i tak zjistí, že v průběhu roku dítě nestíhá plnit své úkoly, tak se může vrátit zpět do školky. Ale pak tento přechod vnímá velmi bolestivě, protože často dochází k posměškům ze strany spolužáků. Proto bychom měli dostatečně dopředu zvážit, zda není odklad školní odcházky aktuální právě pro naše dítě.
Ve školce mají učitelky dostatečné srovnání s ostatními dětmi, to rodičům doma chybí. Děti dělají i testy školní zralosti, kde se problémy projeví. Většinou kreslí lidskou postavu, napodobují psací písmo atd. Test zjišťuje grafomotorický vývoj, koordinaci očí a ruky – ta je důležitá pro nácvik psaní, které děti čeká v první třídě.
Když má nastoupit dítě do školy, musíme si uvědomit, že prodělá řadu změn, jde o důležitý mezník v jeho životě. Dítě je samostatnější, dokáže vyhodnotit řadu situací a regulovat své emoce, přechází k logickému myšlení. Díky Filipínské míře, kdy si dítě dosáhne přes svou hlavu na ucho, můžeme zjistit, jestli dosáhlo fyzické zralosti a dostatečných tělesných proporcí.
Když chceme po hravém dítěti, aby si něco zapamatovalo, má z toho v hlavě guláš a nechápe, co po něm chceme. Pokud je dítě hravé, budou ho každodenní povinnosti, záměrné učení se, soustředění ve škole, velmi vyčerpávat. Protože se nedokáže dlouho soustředit, bývá zpomalené, roztěkané a spolužáci ho často neberou, protože za ostatními zaostává. Výsledkem takového tlaku může být stres, dlouhá domácí příprava na školu a tím pádem se dítě přetěžuje a pomalu ale jistě získává ke škole odpor, který může vyústit až v psychomatické obtíže – může se začít pomočovat, zvracet, záměrně stagnovat ve vývoji atd.
Tehdy by si rodiče měli uvědomit, zda by neměli požádat o dodatečný odklad školní docházky. To by měl navrhnout i třídní učitel. Samotní spolužáci budou takový návrat komentovat nevhodnými narážkami, ale je tu rodina a nejbližší okolí, aby svému dítěti poskytli ochranu před dalším psychickým zatížením. Není to chyba dítěte. Ta nastala při odhadu školní zralosti nebo odmítnutí doporučení mateřské školy či psychologa v pedagogicko-psychologické poradně. I když je to krok vnímaný jako značně nepopulární, je účinný a může dítě vrátit zpět do kolektu a příští rok z něj může být úspěšný školák, který za dobu jednoho roku dozrál a tím, že svými vědomostmi a schopnostmi převyšuje většinu spolužáků, získal taky ztracené sebevědomí.
